BKA303 Přehled dějin bulharské literatury I

Filozofická fakulta
jaro 2009
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Rozvrh
St 15:00–16:35 A45
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přehled bulharské literatury od nejstarších dob do poč. 20. století. Důraz je kladen na cyrilometodějské počátky bulharského písemnictví a tzv. zlatý věk bulharského písemnictví (10.-11. stol.), vznik bogomilské i protibogomilské literatury a celobalkánské trendy v té době (apokryfní písemnictví). Literatura druhého bulharského carství je zkoumána především s ohledem na její vrcholnou fázi - tzv. trnovskou školu a působení patriarchy Evtimije. Literatura období osmanské nadvlády je podávána v širokých balkánských souvislostech (působení bulharských autorů mimo bulh. území - Grigorij Camblak, Konstantin Kostenečki, Kiprian, Vladislav Gramatik, Dimităr Kantakuzin, otázka tzv. valašskobulharské literatury, druhý jihoslovanský vliv na ruské písemnictví), objasňuje se role klášterů na sv. Hory atonské, vznik literatury pro široké lidové masy (damaskiny) i pozoruhodný fenomén literatury katolického ostrova čiprovského. Pozornost je věnována také lidové historické epice. Zvláštní kapitolu výkladů tvoří tendence 18. století, v jejichž líčení se také postupuje na základě širokého celobalkánského kontextu a jeho kulturních dějů. Pozornost je věnována balkánskému osvícenství a racionalismu a pronikání jeho myšlenek na bulharskou půdu. Přednáškový cyklus pokračuje rozborem díla, považovaného za počátek bulharského národního obrození - Dějinami slovanobulharskými Paisije Chilandarského. Přednáška se dále věnuje průběhu národního obrození a národně uvědomovacího procesu v Bulharsku v první polovině 19. století, důraz je kladen na období 60.-70. let 19. století a na působení osobností spjatých s bulharským revolučnědemokratickým proudem (G. S. Rakovski, L. Karavelov, Ch. Botev). Přednáškový cyklus dále podává plastický obraz událostí let 1876-1878 (Dubnové povstání, osvobození Bulharska) a jejich vliv na literaturu, detailní pohled na široké spektrum tvorby Ivana Vazova a přináší přehled vývoje bulharské literatury v 80. a 90. letech 19. století. Završen je výkladem o nástupu moderny na poč. 20. století v okruhu kolem čas. Misăl (K. Krăstev, P. Slavejkov, P. Todorov, K. Christov) a medailonem dvou velkých postav literárního života poč. 20. století - Elina Pelina a Peja Javorova. Na konci kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit základní tendece bulharského literární vývoje op počátků do konce 19. století.
Osnova
  • 1. Úvod do bulharské literatury a jejího kontextu: Bulharsko – Balkán – Evropa. Modely dějin bulharské literatury. Dějiny bulharské literární historie. Periodizace. Žánrový systém. Žánrové proměny. Umělecký přístup a koncepce literatury. Formování se bulharského národa a kultury.
  • 2. Starobulharská literatura. Počátky slovanského písemnictví. Život a dílo Konstantina a Metoděje. Zlatý věk bulharské kultury. Ochridská a preslavská literární škola – přední autoři a učenci.
  • 3. Apokryfní literatura. Bogomilské a protibogomilské texty. Nábožensko-mystická tvorba. Počátky světské literatury. Poetika starobulharské literatury.
  • 4. Literární produkce druhého bulharského carství (13. a 14. století). Athonská škola a hésychasmus. Trnovská literární škola a její čelní představitelé.
  • 5. Starobulharská literatura v období pod osmanskou nadvládou (15.-18. století). Nová literární centra na jihozápadě Bulharska. Damaskinská tvorba. Literatura katolických Bulharů. Vliv ilyrského hnutí na bulharskou literaturu.
  • 6. Novobulharská literatura. Období bulharského národního obrození. Hlavní centra a okruhy obrozeneckého hnutí. Paisij Chilendarský a jeho Istorija slavjanobolgarskaja. Osvícenství. Sofronij Vračanský.
  • 7. Počátky vědeckého zájmu o bulharský jazyk a kulturu. Rozvoj osvěty a národního školství. Vznik spisovného jazyka. Počátky bulharského periodického tisku a vydavatelské činnosti. Boj za církevní autonomii.
  • 8. Romantismus. Národněosvobozenecké hnutí. Georgi Sava Rakovski. Počátky novodobé bulharské poezie, prózy a dramatu. Petko Slavejkov.
  • 9. Christo Botev. Realismus. Ljuben Karavelov.
  • 10. Literatura po Osvobození. Centra literárního a kulturního života v 80. a 90. letech 19. století. Ivan Vazov – klasik bulharské literatury v širokém žánrovém spektru.
  • 11. Zápisky z bulharských povstání Zachariho Stojanova a díla dalších memoaristů. Rozvoj realistické prózy. Narodnictví. Socialismus. Kritický realismus. Baj Gaňo Aleka Konstantinova.
Literatura
  • MÁCHAL, Jan. Slovanské literatury. V Praze: nákladem Matice české, 1922, 319 stran. info
  • MÁCHAL, Jan. Slovanské literatury. V Praze: nákladem Matice české, 1925, 605 stran. info
  • MÁCHAL, Jan. Slovanské literatury. V Praze: nákladem Matice české, 1929, 795 stran. info
  • Slovník spisovatelů. Vyd. 1. Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1978, 484 s. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • IGOV, Svetlozar. Kratka istorija na bălgarskata literatura. Sofija: Prosveta, 1996, 574 s. ISBN 954-01-0732-6. info
  • Igov, S.: Istorija na bălgarskata literatura. Sofija 1996
  • VAŠICA, Josef. Literární památky epochy velkomoravské 863-885. Vyd. 1. Praha: Lidová demokracie, 1966, 287 s. info
  • Rečnik na bălgarskata literatura. T. 1-3. Sofija : Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, 1976-1982.
  • Zarev, Pantelej. Panorama na bălgarskata literatura: [v pet toma]. T. 1-5. Sofija : Nauka i izkustvo, 1977-1979.
  • CHRABR. Obrana slovanského písma :cyrilometodějská památka z konce IX. století (Variant. Translated by Josef Vašica. V Brně: Edice Akord, 1941, 17 s. URL info
  • VAŠICA, Josef. Slovanská liturgie sv. Petra. [Praha]: [nakladatel není známý], 1946, 54 stran. info
  • Život a pochvala svatého Cyrila učitele slovanského národa. Translated by Josef Vašica. V Brně: [s.n.], 1927. info
  • PAISIJ CHILENDARSKI. Istorija slavjanobolgarskaja : părvi Sofroniev prepis ot 1767 godina. Sofija: Nauka i izkustvo, 1972. info
  • PAISIJ CHILENDARSKI. Istorija slavjanobolgarskaja : părvi Sofroniev prepis ot 1767 godina. Sofija: Nauka i izkustvo, 1972. info
Výukové metody
Předmět je koncipován formou povinně navštěvované přednášky. Předpokládá domácí četbu.
Metody hodnocení
Udělení zápočtu je podmíněno odpovídající docházkou (max. 3 absence) a získáním alespoň 35 bodů ve dvou průběžných testech (2x10 bodů) a závěrečném testu v zápočtovém týdnu (40 bodů).
Navazující předměty
Informace učitele
Povinná četba:
Botev, Christo: Moje píseň, Praha 1974 /nebo: Básně, Praha 1950/
Elin Pelin: Větrný mlýn, Praha 1956 (výběrově alespoň 5 povídek)
Javorov, Pejo: Nežiju – hořím, Praha 1964 /nebo: V bdění i ve snu, Praha 1997/
Karavelov, Ljuben: Bulhaři za starých časů, Praha 1951 (pouze oddíl Bulhaři za starých časů)
Konstantinov, Aleko: Baj Gaňu a jiné prózy, Praha 1953 (pouze povídky o Baj Gaňovi)
Stojanov, Zachari: Zápisky o bulharských povstáních, Praha 1978 (výběrově libovolný oddíl nebo oddíly, alespoň 80 stran)
Vazov, Ivan: Nemilí – nedrazí, Praha 1950 /nebo in: Výbor z díla I, Praha 1950/
Vazov, Ivan: Pod jařmem, Praha 1968 /nebo in: Výbor z díla II, Praha 1950/
Vračanski, Sofronij: Život a utrpení hříšného Sofronije, Praha 1981
Zlatý věk bulharského písemnictví, Praha 1982 (alespoň oddíly o nejdůležitějších autorech, tj. Kliment Ochridský, Mnich Chrabr, Jan Exarch, Evtimij Trnovský, Grigorij Camblak, Konstantin Kostenecký)
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008, jaro 2011.