UZIJA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2009
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 C31
Předpoklady
UZROMA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roztříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednotnou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve ve druhé půli 20. století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. Na konci kursu by posluchač měl mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny, jakož i o obecných kulturních souvislostech, které tento vývoj spoluovlivňovaly.
Osnova
  • Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století; periodizace vývoje italštiny; fonetické, morfologické, syntaktické a sémantické změny; dřívější stádia vývoje v porovnání se současným stavem; hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině. Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů. Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2009/UZIJA107