PJ_26 Základy tlumočnictví

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Roman Madecki, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 12 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/12, pouze zareg.: 0/12
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Posluchači jsou během kurzu seznámeni se základními pojmy z oblasti tlumočnictví a překladatelství, metodami tlumočení a překladu a specifiky tlumočnické a překladatelské činnosti. Teoretický výklad je doplněn praktickými cvičeními, při nichž posluchači pracují s různými typy textů. Cvičení jsou zaměřena zejména na méně typické komunikační situace, které vyžadují individuální přístup tlumočníka a překladatele. Jedním z témat je také problematika tlumočnické a překladatelské činnosti z/do geneticky příbuzných jazyků. Hlavním cílem kurzu není praktický výcvik budoucích tlumočníků a překladatelů. Na konci kursu by měli studenti znát základní teorie z oblasti tlumočnictví a překladatelství, rozumět jim a umět je vysvětlit a použít v praxi. Měli by být zároveň schopni přeložit libovolný psaný či mluvený umělecký, vědecký a technický text z polštiny do češtiny a naopak.
Osnova
  • Kurz je zaměřen na tyto otázky:
  • 1. Základní aspekty překladu a tlumočení
  • 2. Teorie překladu a teorie tlumočení
  • 3. Tlumočník a jeho kompetence (jazyková, kulturní)
  • 4. Otázka ekvivalence, tzv. funkční ekvivalent
  • 5. Typy překladu dle různých kritérií a jejich specifika:
  • a) interlingvální překlad
  • b) intralingvální překlad
  • c) intersémiotický překlad
  • d) písemný překlad
  • e) ústní překlad, tj. tlumočení - simultánní, kabinové, konsekutivní
  • f) smíšené typy překladu
  • 6. Otázky významu v tlumočnické a překladatelské praxi
  • a) vztah jazyka a skutečnosti ("jazyky se neliší tím, co mohou vyjádřit, ale tím, co musí vyjádřit") - různost způsobů jazykového vyjádření, problematika metafory, metody generalizace a konkretizace apod.
  • b) pragmatická složka významu (stylové zabarvení, konotace, analogická pojmenování apod.)
  • c) intralingvální významové vztahy (polysémie, homonymie, paronymie, homofonie, homografie, aliterace, slovní hříčky apod.)
  • d) otázky kolokace, idiomy, neologizmy, vulgarizmy, archaizmy apod.
  • e) zrádná slova (mezijazyková homonymie) a problém jazykové inference, zrádná slova v češtině a polštině, publikace k tomuto tématu
  • 7. Vybrané typy textů v procesu tlumočení a překladu (specifika a problémy)
  • a) texty s vysokým stupněm formalizace (úřední texty)
  • b) texty odborné
  • c) texty běžné konverzace
  • d) texty reklamní
  • e) texty umělecké
  • f) práce s audiovizuálními díly
  • 8. Hlavní chyby tlumočníků a překladatelů do/z geneticky příbuzných jazyků
Literatura
  • ČEŇKOVÁ, Ivana. Teoretické aspekty simultánního tlumočení : na materiálu rusko-českém a česko-ruském. Praha: Univerzita Karlova, 1988. info
  • Grucza, Franciszek. Translatoryka i glottodydaktyka. Warszawa 1981.
  • HRDLIČKA, Milan. Literární překlad a komunikace. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství, 2003, 149 s. ISBN 80-86642-13-5. info
  • Kielar, Barbara. Tłumaczenie i kompetencje translatoryczne. Wrocław 1988.
  • LEBIEDZIŃSKI, Henryk. Elementy przekładoznawstwa ogólnego. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1981. ISBN 8301028602. info
  • LEGEŻYŃSKA, Anna. Tłumacz i jego kompetencje autorskie. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1986. ISBN 8301065451. info
  • LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Vyd. 3., upr. a rozš. Praha: Ivo Železný, 1998, 386 s. ISBN 802373539X. info
  • Lipiński, Krzysztof. Vademecum tłumacza. Kraków 2000.
  • Pisarkowa, Krystyna. Pragmatyka przekładu: przypadki poetyckie. Kraków 1998.
  • POPOVIČ, Anton. Teória umeleckého prekladu : aspekty textu a literárnej metakomunikácie. 2. preprac. a rozš. vyd. Bratislava: Tatran, 1975, 293 s. info
  • Sawory, Theodore. The Art of Translation. London 1957.
  • Voellnagel, Andzej. Jak nie tłumaczyć tekstów technicznych. Warszawa 1980.
  • LOTKO, Edvard. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil, 1986. info
  • Orłoś, Teresa Zofia (red.). Czesko-polski słownik zdradliwych wyrazów i pułapek frazeologicznych. Kraków 2003.
Výukové metody
Přednášky (teoretický výklad ilustrovaný konkrétními příklady), diskuse v hodinách, intenzivní praktická cvičení, domácí úkoly.
Metody hodnocení
Aktivní účast, zpracování zadaných textů k překladu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je primárně určen polonistům. Není vhodný pro studenty 1. a 2. ročníku, kteří neabsolvovali střední školu s pol. vyuč. jazykem.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2010/PJ_26