RJB416 Ruská literární věda

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Rozvrh
Út 10:00–11:35 B31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 32 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz je věnovánm literární poetice, teorii literárníchb dějin, novým tendencím v komparatistice a genologii a studiu vybraných literárních metod (positivismus, formalismus, strukturalismus, hermeneutika, dekonstruktivismus) a snaží se spojit s psychologickými a intuitivistickými metodami ztělesněnými v dílech významných osobností ruské literární vědy, zejména ve 20. století. Seminář se věnuje čtení textů, zejména ruských, a diskusi nad studentskými referáty. Na konci kurzu bude student schopen číst, rozumět a interpretovat jak klasické, tak moderní ruské literárněvědné texty.
Osnova
  • Vývoj literárněvědné metodologie základní etapy. Problematika literární vědy ve 20. století, imanentní metodologické systémy. Meziválečné Československo jako křižovatka literárněvědné metodologie. Ruská formální škola, strukturalismus, fenomenologie, kontrastní osobnosti Romana Jakobsona a René Wellka. Současné trendy v literární vědě, literární věda a impakt sociálních věd. Hermeneutika a dekonstruktivismus, problém slovanského a východoevropského postmodernismu Úloha genologie a komparatistiky v současné literární vědě, pojem integrované žánrové typologie jako reakce na impakt sociálních věd. Vrstvy spojitostí mezi filologickými a sociálními vědami. Vývoj moderní genologie a komparatistiky. Situace literárněvědné slavistiky v dnešním světě: její metodologie, časopisy, organizační struktura. Vývoj ruské literární vědy a její specifika. Počátky literární kritiky v 18. století, dva proudy v ruské literární vědě (filologický a sociologicko-psychologický) a jejich realizace. Četba ruských literárněvědných textů 19. století: ruské akademické školy, psychologismus, komparatistika a mytologická škola, ruská historická škola, ruská literární kritika a literární časopisy. Ruská literární věda 20. století: formalismus, freudismus, strukturalismus tartuské školy, ruská medievistika a její metodologické přesahy. Nové trendy v současné ruské literární vědě.
Literatura
  • Hernadi, P.: Beyond Genre, New Directions in Literary Classification. Ithaca - Londion 1972.
  • Tieghem, P. van: La Question des genres littéraires. Helicon, tome 1, fasc. 1-3,s .99-105.
  • Pospíšil, I.: Pátrání po nové identitě. Rusistické a vztahové reflexe. Brno 2008.
  • Hempfer, K. W.: Gattungstheorie. München 1973.
  • Hodrová, D.: Román ve 20. století - jeho teorie a praxe. Česká literatura 1994, 3, s. 227-254.
  • Černec, L. V.: Literaturnyje žanry. Moskva 1982.
  • Baršt, K. A.: Russkoje literaturovedenije XX veka.. Učebnoje posobije v dvuch častjach. St.-Peterburg 1997.
  • O poetice literárních druhů (M. Červenka, J. Holý, M. Jankovič, P. Janoušek, M. Kubínová, M. Mravcová). Sestavila a redigovala Marie Kubínová. Praha 1995.
  • Trzynadlowski, J.: Information Theory and Literary Genres. Zagadnienia rodzajów literackich, IV, z. 1, 1961, s. 31-40.
  • Litteraria Humanitas I-VI. Brno 1990-1998
  • Slavica Litteraria X 1, X 2, Brno 1998, 1999.
  • Russkoje literaturovedenije v novom tysjačeletii. Moskva 2003.
  • Jehlička, M.: Vyprávěčské umění Lva Tolstého (Raná tvorba). Praha 1968.
  • Komparatistika a genológia. Bratislava 1973.
  • Lotman, J. - Uspenskij, B.: Die Rolle dualistischer Modelle in der Dynamik der russischen Kultur. Poetica 1979, s. 1-40.
  • Fowler, A.: Kinds of Literature. An Introduction to the Theory of Genres and Modes. Oxford 1982.
  • Berg, M.: Literaturokratija: problema prisvojenija i pereraspredelenija vlasti v literature. Moskva 2000.
  • POSPÍŠIL, Ivo. Genologie a proměny literatury. Vyd. 1. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1998, 154 s. ISBN 8021018720. URL info
  • KAUTMAN, František. K typologii literární kritiky a literární vědy. Praha: Primus, 1996, 189 s. ISBN 80-85625-35-0. info
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Rusko a Evropa :studie o duchovních proudech v Rusku. Praha: Ústav T.G. Masaryka, 1996, 456 s. ISBN 80-901971-7-5. info
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Rusko a Evropa :studie o duchovních proudech v Rusku. Praha: Ústav T.G. Masaryka, 1996, 495 s. ISBN 80-901971-6-7. info
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Rusko a Evropa :studie o duchovních proudech v Rusku. Praha: Ústav T.G. Masaryka, 1995, 394 s. ISBN 80-901971-1-6. info
  • HODROVÁ, Daniela. Místa s tajemstvím :(kapitoly z literární topologie). Vyd. 1. Praha: Koniasch Latin Press, 1994, 211 s. ISBN 80-85917-03-3. info
  • SVATOŇ, Vladimír. Epické zdroje románu :z teorie a typologie ruské prózy. 1. vyd. Praha: Ústav pro českou a světovou literaturu AV ČR, 1993, 139 s. ISBN 80-85778-00-9. info
  • HODROVÁ, Daniela. Román zasvěcení. Jinočany: H & H, 1993, 230 s., [1. ISBN 80-85787-34-2. info
  • KAUTMAN, František. F.M. Dostojevskij : věčný problém člověka. Praha: Rozmluvy, 1992. info
  • VESELOVSKIJ, Aleksandr Nikolajevič. Historická poetika. Translated by Ján Komorovský. 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1992, 277 s. ISBN 8022203165. info
  • HODROVÁ, Daniela. Hledání románu : kapitoly z historie a typologie žánru. Vyd. 1. V Praze: Československý spisovatel, 1989, 275 p. URL info
  • BACHTIN, Michail Michajlovič. Estetika slovesnej tvorby. V Bratislave: Tatran, 1988. info
  • HVIŠČ, Jozef. Poetika literárnych žánrov. Vyd. 1. V Bratislave: Tatran, 1985, 210 s. info
  • HVIŠČ, Jozef. Problémy literárnej genológie. Bratislava: Veda, 1979. info
  • POTEBNJA, Aleksandr Afanas‘jevi. Èstetika i poètika. Moskva: Iskusstvo, 1976, 613 s. info
  • BACHTIN, Michail Michajlovič. Voprosy literatury i estetiki : issledovanija raznych let. Moskva: Chudožestvennaja literatura, 1975, 500 s. info
  • TOMAŠEVSKIJ, Boris Viktorovič. Teorie literatury. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1970, 157 s. URL info
  • KRAUSOVÁ, Nora. Príspevky k literárnej teórii : poetika románu. V Bratislave: Slovenský spisovateľ, 1967. info
  • HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Estetika. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1966, 446 s. info
  • SKWARCZYŃSKA, Stefania. Wstęp do nauki o literaturze. Warszawa: Instytut Wydawniczy, 1965. info
  • ŠKLOVSKIJ, Viktor Borisovič. Teorie prózy. V Praze: Melantrich, 1933, 273 s. info
  • ÈJCHENBAUM, Boris Michajlovič. Skvoz' literatury. Leningrad: Academia, 1924, 279 s. info
Výukové metody
1)Genetický a srovnávací výklad ruské literární vědy 18.-20. století 2) Četba vybraných textů z ruské literární vědy s akcentací sociologických, psychologických, imanentních a kulturologicko-sémiotických metod 3) Prezentace výzkumu studentů, následná diskuse a zhodnocení
Metody hodnocení
Výuka formou přednášek a seminářů, ústní zkouška.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
pro všechny slavistické obory.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020.