RLB240 Rituální tanec v tibetském buddhismu

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Kryštof Trávníček (přednášející)
Garance
doc. PhDr. David Václavík, Ph.D.
Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Lucie Čelková
Rozvrh
každou lichou středu 15:50–17:25 G25
Předpoklady
Vzhledem k nedostatku relevantní odborné literatury v českém jazyce, věnované problematice rituálních tanců a svátků v tibetském buddhismu, je doporučena znalost anglického jazyka.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Jiné omezení: Zápis mimo religionistiku je podmíněn souhlasem vyučujícího.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámit studenty religionistiky (a rovněž případné zájemce z řad studentů etnologie, antropologie, dějin umění, divadelní vědy atd.) s religiózními rituálními tantrickými tanci (svátky a festivaly) tibetského (vadžrajánového či severního) buddhismu zvanými čham (tib. čham /(ha)chams/; mong., rus. a bur. cam/cam chural), s jejich fosilní i recentní formou a podobou, především v dnešních indických svazových státech Džammú a Kašmír (oblast Ladaku a Zanskaru) i Himáčalpradéš (oblast Lahaul a Spiti, Dharamsala atd.), a částečně také v oblastech dalších, tradičních či exilových, „buddhistických“ indických států (Uttarančal, Sikkim, Západní Bengálsko – Dárdžiling, Severovýchodní horské státy – Arunáčalpradéš či Karnataka atd.), ale i v Rusku (Kalmycko, Tuva, Burjatsko), Nepálu, Bhútánu, Číně, Tibetu nebo Mongolsku. Religionistickou optikou bude nazíráno na jejich historii (na jejich legendární a mytologickou složku), genezi a dynamiku ve zmíněných lokalitách v kontextu socio-politicko-kulturních souvislostí, na jejich možné typologie a taxonomie, na jejich význam, smysl či funkci (v rovině etické i emické deskripce) a eschatologicko-thanatocentrickou dimenzi. Speciální pozornost bude zaměřena na vývoj a podstatu západních interpretačních schémat u křesťanských misionářů, západních euro-amerických badatelů či úředníků, kteří se s uvedenými rituály v minulosti či současnosti setkávali (ať už v jejich tradiční původní asijské lokalitě či v lokalitě nepůvodní, tedy např. evropské). Stranou nezůstanou ani témata provázanosti čhamových rituálů s tibetským (či lokálním) kalendářem, rozličné typy a druhy čhamů (nga, bag čham, ca čham, gar čham, dordže phurbu čham, cchedub čham, dömočhe čham, mändub čham, gutor čham, cchečhu čham, dükhor čham, erlig čham, Milaräpův čham atd.) v rámci rozličných škol/linií a tradic tibetského buddhismu či v rámci heterodoxní tibetské linie bön. Akcentována budou témata související s literárně fixovanými rozličnými texty, s buddhistickou dvojrozměrnou i trojrozměrnou ikonografií, s maskami, kostýmy, rituálními předměty, s hudební i choreografickou složkou, s ekologií projevu, s ceremoniální chemií, témata související s organizátory, participanty, vykonavateli i návštěvníky čhamového rituálu nebo témata vztahující se k sakrální architektuře s čhamem výrazně spjaté. V neposlední řadě budou diskutována současné témata související s impaktem turistických, politických, ekonomických a globálních aktivit na uvedený rituál (otázky a témata plynoucí ze současných kulturních kontaktů mezi Okcidentem a Orientem: modifikace čhamu?, adaptace?, transformace?, dekontextualizace?, degradace?, desakralizace?, změna ekonomické strategie klášterů či transformovaný důraz na rituální sponzoring? atd.). Průběh kurzu bude doprovázet prezentace audio-vizuálních materiálů k dané problematice, získaných během terénních výzkumů přednášejícího.
Osnova
  • 1. (2. 3. 2011) – a) Úvodní hodina: organizační a metodologické pokyny, doporučená literatura, audio-vizuální ukázka; b) Geografický, historický, metodologický, religionistický, lingvistický a buddhologický úvod k (čhamovému) rituálu; Náboženské rituály a svátky tibetského buddhismu: charakteristika, přehled, typologie atd.;
  • 2. (16. 3.) – a) Vznik, původ a vývoj čhamového rituálu: historické souvislosti a kořeny, dynamika, legendy a mýty atd.; b) Význam čhamového rituálu: jeho funkce, smysl, podstata, role, legitimita, struktura a typologie, emické a etické interpretace čhamu, atd.;
  • 3. (30. 3.) – a) Informační média čhamového rituálu: nosiče znalostí – texty a komentáře, narativa a verbálně-orální tradice, ikonografie, notové zápisy, analogová a digitální audiovizuální média, transmise znalostí atd.; b) Exekuce a praktikování čhamového rituálu: praxe a provádění rituálu - struktura, pravidla, ekologie projevu, typologie, druhy čhamu, fáze, motivace a modifikace, hlavní postavy čhamového rituálu atd.;
  • 4. (13. 4.) – a) Existence čhamového rituálu v čase: tibetský a lokální kalendář, minulost a současnost, typologie, fáze čhamového rituálu a časová osa – jeho délka, změna tradičních termínů pod tlakem turismu či politických souvislostí, vznik a vývoj atd.; b) Existence čhamového rituálu v prostoru: tradiční a netradiční prostředí – Indie, Nepál, Bhútán, Tibet, Čína, Mongolsko, Rusko či Euroamerika, čhamová architektura klášterních okrsků, čhamra atd.;
  • 5. (27. 4.) – a) Existence čhamového rituálu v kontextu: historickém, politicko-mocenském, lingvistickém, tradičním a netradičním, geografickém a geopolitickém, turistickém či náboženském, etnickém atd.; b) Existence čhamového rituálu mezi lidmi: organizátoři, participanti, vykonavatelé, tanečníci, sakrální orchestr a hudebníci, orákulové a věštci, návštěvníci a auditorium, misionáři a badatelé atd.;
  • 6. (11. 5.) – Čhamové rituály a materiálně-hmotné zázemí: masky, kostýmy, rituální předměty, hudební nástroje, ceremoniální chemie, čhamová architektura sakrálních okrsků, ikonografie, texty, výstroj, logistika atd.; b) Sekundární efekty a druhotné kontexty: gambling a alkoholismus, obchodní ruch a trh, sociální kontakt, turismus, ritualizovaný sponzoring atd. + předtermín závěrečného testu ověřujícího vyžadované znalosti.
Literatura
  • Marko, A. 1994. „Cham: Ritual as Myth in Ladakhi Gompa.“ In: Samuel, G. – Gregor, H. – Stutchbury, E. (ed.), Tantra and Popular Religion in Tibet. New Delhi: International Academy of Indian Culture and Aditya Prakashan, 135-152.
  • Forman, W. – Rintschen, B. 1967. Lamaistische Tanzmasken, Leipzig: Koehler & Amelang.
  • Nebesky-Wojkowitz, R. 1976. Tibetan Religious Dances. Tibetan text and annotated translation of the chams yig. Paris: Mouton.
  • Pearlman, E. 2002. Tibetan Sacred Dance. A Journey Into The Religious and Folk Traditions. Vermont: Inner Traditions.
  • Norbu Jamjang (ed.). 1986. Zlos – Gar. Performing Traditions of Tibet. Dharamsala: Library of Tibetan Works and Archives.
  • Ricard, M. 2003. Monk Dancers of Tibet. Boston – London: Shambhala Publications.
  • Trávníček, K. 2008 (02). „Trojrozměrná periodicky kinetická ikonografie tibetského buddhismu: čhamové rituály vně Tibetu.“ Sacra aneb rukověť religionisty, ročník VI, 5 – 31.
  • Trávníček, K. 2005 (02). „Čham – několik pohledů na religiózní tance tibetského buddhismu.“ Sacra aneb rukověť religionisty, ročník III, 32 – 57.
  • Chaloupková, L. 2001. ,,Cam, mongolská mystérie masek.“ In: Obuchová, L. (ed.), Maska, kostým a lidové divadlo. Soubor studií interdisciplinární pracovní skupiny ,,Náboženské směry v Asii“/ Religions trends in Asia. Praha: Česká orientalistická společnos
  • TRÁVNÍČEK, Kryštof. Cham: Are There Any Transformatory Processes of the Tibetan Religious Dances under the Influence of Western Contacts? In The 8th Conference of the European Association for the Study of Religions: Time of Decline, Time of Hope. 2008. URL info
  • KOLMAŠ, Josef. Tibet : dějiny a duchovní kultura. Edited by Jan Filipský. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, xiv, 439. ISBN 8072036270. info
  • Sacred spaces and powerful places in Tibetan culture : a collection of essays. Edited by Toni Huber. 1st print. Dharamsala: Library of Tibetan Works and Archives, 1999, xi, 403. ISBN 8186470220. info
Metody hodnocení
(a) u všech studentů kvantitativně i kvalitativně přiměřená účast na přednáškách a včasné plnění zadaných úkolů či četba zadaných textů; (b) u prezenčních studentů religionistiky vypracování seminární práce/referátu - s poznámkovým aparátem a seznamem použité literatury v rozsahu minimálně 5 normostran - na zvolené a konzultované téma a její/jeho prezentace v rámci kurzu, a úspěšné absolvování závěrečného kontrolního písemného testu; (c)u kombinovaných studentů religionistiky či u studentů nereligionistů: buď vypracování seminární práce/referátu - s poznámkovým aparátem a seznamem použité literatury v rozsahu minimálně 5 normostran - na zvolené a konzultované téma a její/jeho prezentace v rámci kurzu, anebo úspěšné absolvování závěrečného kontrolního písemného testu.
Informace učitele
https://is.muni.cz/auth/predmety/sylaby_plneni.pl?fakulta=1421;obdobi=4464;kod=RLB240#hl_publ_at
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2009, jaro 2010.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2011/RLB240