DPS004 Psychologie pro učitele

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
blokově. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Zdeněk Stránský (přednášející)
Garance
PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Klusáková
Dodavatelské pracoviště: Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Předpoklady
DPS001 Psychologie pro učitele
DPS001 Psychologie pro učitele
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Psychologie pro učitele: Předmět nabízí studentům připravujícím se k učitelskému povolání na základních a středních školách základní teoretické a praktické informace, poznatky a metody nejen pro efektivní vyučování a řešení různých výchovných situací, ale klade si za cíl přispět šířeji k porozumění žákům i sobě samému, ke zvládání komunikace ve škole i v osobním životě, k podpoře zdravého vývoje žáků i učitelů. Mezi nejdůležitější psychologické disciplíny, které bezprostředně pomáhají učiteli řešit složité výchovné situace, patří: obecná psychologie, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, pedagogická psychologie, sociální psychologie, duševní hygiena a psychopatologie.
Na základě úspěšného absolvování kurzu Psychologie pro učitele II bude student schopen:
- uplatnit zásady duševní hygieny při práci učitele a učení žáků
- lépe se vyznat v náročných životních situacích a jejich dopadu na psychický stav a uplatnit vhodné způsoby vyrovnánání se s náročnými životními situacemi
- lépe porozumět vztahům mezi učitelem a žáky a činitelům, které se podílejí na jejich utváření
- aplikovat pedagogicko-psychologické zásady správného zkoušení a hodnocení učebních výkonů žáků, případně redukovat trému u žáka
- rozeznat projevy specifických poruch učení, popsat jejich školní důsledky, uplatnit základní zásady reedukační péče a zásady hodnocení a klasifikace žáků se specifickými poruchami učení
- orientovat se v složitosti chování a prožívání problémových dětí
- popsat základní výchovné prostředky a aplikovat při řešení některých typických modelových výchovných situací
- alespoň orientačně diagnostikovat klima školní třídy a na základě zjištěných skutečností navrhnout a provést vhodnou intervenci
- vysvětlit výchovné aspekty sociální (resp. pedagogické) komunikace, sociální interakce a sociální percepce ve školních podmínkách a využít jich při dosahování svých záměrů a cílů
Osnova
  • Psychologie pro učitele II
  • Tematické okruhy:
  • 1. Poruchy učení – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmúzie; ADHD; příčiny, projevy, reedukace a kompenzace, hodnocení a klasifikace žáků s poruchami učení.
  • 2. Psychologické aspekty zkoušení, hodnocení a klasifikace učebních výkonů žáků – funkce zkoušení a hodnocení, druhy zkoušek (ústní, písemné, praktické); předzkouškové a zkouškové stavy – tréma (příznaky, následky a redukce ze strany učitele a žáka).
  • 3. Psychologie osobnosti učitele – přístupy a metody ke zkoumání osobnosti učitele, požadavky na osobnost učitele, osobnost učitele z pohledu žáků, některé typologie učitelských osobností, vývoj a utváření osobnosti učitele, úskalí ve vývoji osobnosti učitele.
  • 4. Vztahy mezi učiteli a žáky a jejich utváření (složky zastoupené ve vztahu mezi učitelem a žákem, činitelé vztahu učitele k žákovi, některé typické druhy vztahů učitelů k žákům; činitelé vztahu žáka k učiteli).
  • 5. Psychologie výchovy a sebevýchovy – psychologické aspekty výchovy a jejích jednotlivých prostředků; požadavky; odměny a tresty; přesvědčování; působení slovní a mimoslovní, přímé a nepřímé; hraní rolí; působení modelů; způsoby (styly) výchovy; aktivnost osobnosti, koncepce já a sebevýchova.
  • 6. Psychologický rozbor výchovných obtíží (např. lhaní, podvody, neposlušnost, neukázněnost,záškoláctví, toulavost, krádeže, kouření, alkoholismus, zneužívání drog, sexuální přestupky, agresivita, šikana, sebevražedné úmysly /pokusy/ aj.). Převýchova.
  • 7. Náročné životní situace (stres, frustrace, deprivace, konflikty), techniky vyrovnávání se s náročnými životními situacemi.
  • 8. Duševní zdraví a duševní poruchy (psychózy, neurózy, psychopatie a mentální retardace). Duševní hygiena ve škole.
  • 9. Člověk a společnost. Proces socializace, sociální učení (formy – napodobování /imitace/, identifikace, učení sociálním posilováním (zpevňováním), observační či zástupné učení, sociální anticipace).
  • 10. Sociální skupiny, jejich druhy a formativní působení. Školní třída jako malá sociální skupina. Klima školní třídy.
  • 11. Sociální styk – charakteristika a struktura. Sociální komunikace (verbální a nonverbální), specifika pedagogické komunikace; sociální interakce a sociální percepce (vnímání) a jejich výchovné aspekty ve školních podmínkách.
  • Literatura /základní/:
  • Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK – vyd. Karolinum ve spol. s nakl. a vyd. H+H 1993.
  • Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Praha, Portál 2001.
  • Dytrtová, R., Krhutová, M.: Učitel. Příprava na profesi. Praha, Grada 2009.
  • Ďurič, L., Štefanovič, J. a kol.: Psychológia pre učitelóv. Bratislava, SPN 1973, 1977.
  • Ďurič, L., Kačáni, V. a kol.: Učitelská psychológia. Bratislava, SPN 1992.
  • Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha, Portál 1997, 2003.
  • Kačáni, V. a kol.: Základy učitelskej psychologie. Vybrané problémy. Bratislava, SPN 1999.
  • Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno, Paido 1998.
  • Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha, UK – nakl. Karolinum 1998.
  • Vágnerová, M.: Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha, UK – nakl. Karolinum 2005.
  • Zelinková, O.: Poruchy učení. Specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha, Portál 2003.
  • Pozn.: Na přednáškách a seminářích bude doplňována příp. další nejnovější základní a rozšiřující literatura.
Literatura
  • Psychologie výchovy a vyučování. Edited by Jan Čáp. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1993, 413 s. ISBN 80-7066-534-3. info
  • ČÁP, Jan a Jiří [pedagog] MAREŠ. Psychologie pro učitele [Čáp, 2001]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 80-7178-463-X. info
  • DRLÍKOVÁ, Eva. Učitelská psychológia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatel'stvo, 1992, 374 s. ISBN 8008004339. info
  • ĎURIČ, Ladislav a Jozef ŠTEFANOVIČ. Psychológia pre učitel'ov. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1977, 592 s. info
  • FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. Translated by Karel Balcar. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 383 s. ISBN 80-7178-626-8. info
  • ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie [Řezáč, 1998]. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 268 s. ISBN 80-85931-48-6. info
  • VÁGNEROVÁ, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 430 s. ISBN 8024610744. info
  • Pedagogická encyklopedie. Edited by Tomáš Janík - Milada Rabušicová - Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 9788073675462. info
Výukové metody
konzultace (16 hodin za semestr)
Metody hodnocení
předpoklad ke zkoušce: seminární práce - zpracování eseje: Využití psychologických poznatků v práci učitele (nebo ve školní praxi) - rozsah: min. 3 strany, termín odevzdání: nejpozději v zápočtovém týdnu, v tištěné podobě
výstup: zkouška (zkouška - dvě části: písemná a ústní, zahrnuje tematické okruhy předmětu Psychologie pro učitele I a II a úroveň zpracování eseje)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.