VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
RNDr. Michal Černý, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–17:25 N01023
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritického myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- pravidelná kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části,
- ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.