CJA015 Současný český jazyk - stylistika

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Pavla Pilchová, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 9:10–10:45 B2.32
Předpoklady
CJA001 Úvod do stud. česk. jaz. && CJA002 Fonet.,fonol.,teor.prav. && CJA009 Morfologie II && CJA010 Souč. č. j. - syntax && CJA014 Souč. č. j. - lexikologie && CJC040 Teorie literatury - předn. Bc.
Seminář ze stylistiky předpokládá, že studenti úspěšně ukončili výuku fonetiky a fonologie, morfologie a tvoření slov, syntaxe a lexikologie, a že se tedy velmi dobře orientují v gramatice současné češtiny. Předpokládá se rovněž, že ovládají látku úvodu do studia češtiny a že úspěšně absolvovali přednášku z teorie literatury. Doporučuje se, aby studenti navštěvovali také přednášku ze stylistiky (CJBB80), pokud se v příslušném semestru koná.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem semináře je, aby studenti v průběhu semestru na základě jak kolektivní, tak individuální práce s texty získali praktické dovednosti, které se týkají aplikace teoretických poznatků na praktickou práci s texty; přehled základních dovedností je uveden níže. Samostatně zpracovaný stylistický rozbor textu (jeden z požadavků k ukončení kursu), pak ověří míru osvojení příslušných dovedností při aplikaci na konkrétní text. Přehled dovedností, jejichž osvojení a rozvíjení bude náplní seminářů: 1) určování stylové charakteristiky výrazových prostředků na všech jazykových rovinách (prvky se stálou stylovou hodnotou), vyhledávání a určování prvků s kontextovou stylovou hodnotou, zjišťování možných funkcí všech těchto prvků textu, a to i ve vzájemné interakci, 2) zjišťování vlivu stylotvorných faktorů na styl textů a zjišťování projevů tzv. funkčních dichotomií, 3) analýza kompozice textu – opět primárně analýza prvků relevantních při stylistickém rozboru (zvl. slohové postupy, horizontální a vertikální členění textu, intratextové a intertextové vazby), 4) zjišťování konkrétního vlivu stylových norem základních stylových oblastí na styl textů, 5) vyhledávání indikátorů pro zařazení konkrétních textů do některé ze stylových oblastí nebo do tzv. přechodových pásem mezi nimi.
Osnova
  • Kurs je rozdělen do několika na sebe navazujících modulů, jež budou zaměřeny na výše uvedené dovednosti. Tyto moduly se vždy budou skládat z teoretické a praktické části; teoretická část (T) bude primárně záležitostí samostudia a možných navazujících diskusí v seminářích, praktická část (P) bude spočívat přímo v práci se zadanými texty. MODUL 1 – ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ OBORU (1-2 semináře): MODUL 2 – MOŽNÝ VLIV STYLOTVORNÝCH FAKTORŮ NA STYL TEXTU (1-2 semináře): MODUL 3 – KOMPOZICE TEXTU Z HLEDISKA STYLISTIKY (2-3 semináře): MODUL 4 – ZÁKLADNÍ STYLOVÉ OBLASTI (5-6 seminářů) MODUL 5 - ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ (1 seminář)
Literatura
    povinná literatura
  • ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 381 stran. ISBN 9788071069614. info
  • HOFFMANOVÁ, Jana, Jiří HOMOLÁČ, Eliška CHVALOVSKÁ, Lucie JÍLKOVÁ, Petr KADERKA, Petr MAREŠ a Kamila MRÁZKOVÁ. Stylistika mluvené a psané češtiny. Vydání první. Praha: Academia, 2016, 510 stran. ISBN 9788020025661. info
    neurčeno
  • Materiály týkající se především srovnávací stylistiky se zaměřením na věcné texty jsou k dispozici na stránce Stylistický web (http://www.phil.muni.cz/stylistika/).
  • BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. 1. vyd. Praha: Academia, 1992, 467 s. ISBN 8020000208. info
  • Jelínek, Milan. Stylistika. In Karlík, P., Nekula, M. a Rusínová, Z., ed. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s. 701-782.
  • MINÁŘOVÁ, Eva, Marie KRČMOVÁ, Jan CHLOUPEK a Marie ČECHOVÁ. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2003, 342 s. none. ISBN 80-86642-00-3. info
  • Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Jana Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 80-7106-484-X. info
  • Aktuální informace o současném výzkumu mj. v oblasti stylistiky, včetně odkazů na další zdroje, lze najít také na stránkách meziuniverzitního projektu Moderní mluvnice češtiny (https://sites.google.com/site/mluvnicecestiny/home).
  • Hesla věnovaná stylistice lze najít také v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/); v knihovně FF je k dispozici i tištěná verze.
Výukové metody
Kurs probíhá formou seminářů – hlavní metodou práce je kolektivní a individuální práce se zadanými texty, při níž se rozvíjí schopnost prakticky aplikovat osvojené teoretické a metodologické poznatky.
Metody hodnocení
Pravidelná účast ve výuce (min. 80% realizované výuky) a písemně zpracovaný rozbor jsou podmínkou pro přistoupení k ústní části zkoušky; další informace viz níže.
Informace učitele
Pravidelná účast ve výuce a samostatné zajištění zadaných studijních materiálů jsou samozřejmostí. Je nutné zúčastnit se minimálně 80% seminářů uskutečněných během semestru; pokud je neúčast řádně omluvena přes studijní oddělení, lze pak příslušné potvrzení zpětně vyhledat v ISu - tímto způsobem omluvená neúčast tedy není brána jako absence. Účast není nutná u těch studentů, kteří si předmět zapsali opakovaně, protože už dříve kurs navštěvovali, ale jejich rozbory byly opakovaně ohodnoceny stupněm F. Materiály pro práci v semináři najdou studenti během semestru v ISu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část tvoří samostatně zpracovaný rozbor - požadavky jsou uvedeny níže. Své rozbory studenti odevzdají v elektronické podobě do příslušné odevzdávárny nejpozději pět dnů před termínem zkoušky, na nějž jsou přihlášeni. Vytištěnou kopii rozboru si studenti přinesou ke zkoušce, tato kopie po zkoušce zůstává u vyučujícího. Celkové hodnocení zkoušky je průměrem hodnocení rozboru a hodnocení ústní části, přičemž ani rozbor, ani ústní část nesmějí být hodnoceny stupněm F – pokud je tedy odevzdaný rozbor hodnocen stupněm F, ústní část se nekoná a hodnocení F je zaneseno do ISu. V tom případě je nutno, aby studenti zpracovali úplně nový rozbor jiného textu a opět jej vložili do příslušné odevzdávárny. Pokud je hodnocení rozboru v rozmezí A-E, následuje v ústní část zkoušky. V ní budou položeny tři otázky: 1) obecná teoretická otázka, kterou studenti losují ze seznamu (východiskem budou okruhy témat ze stylistiky ke státní bakalářské zkoušce), 2) obecná teoretická otázka vztahující se ke konkrétnímu rozboru, 3) otázka týkající se vybraného jevu odevzdaného rozboru a teoretický komentář k tomuto jevu. Pokud je stupněm F klasifikována ústní část zkoušky, není k opravnému termínu nutno zpracovávat jiný rozbor – opakuje se pouze ústní část; při opakování ústní části zkoušky si studenti losují dvě obecné teoretické otázky ze seznamu okruhů - viz výše bod 1. Pokud jsou studenti přihlášeni na zkušební termín a nestihnou se odhlásit ve stanovené době nebo se omluvit přes studijní oddělení (tedy nikoliv mailem vyučujícímu), bude jim do ISu zapsána neúčast (hodnocení "-"). Požadavky ke zpracování rozboru: studenti si mohou k rozboru zvolit libovolný text v rozsahu cca 2000 znaků (původní český text, nikoliv překlad); rozebíraný text je při odevzdávání samozřejmě nutno k rozboru přiložit, musí být označen podle platných norem ČSN ISO 690 : 2011 (je k dispozici např. ve fakultní knihovně). S využitím dovedností získaných v jednotlivých modulech kursu by rozbor měl vycházet z podrobné analýzy textu; závěry, k nimž studenti při práci dospějí, musí být teoreticky podloženy a zdůvodněny. Doporučený postup rozboru: 1) na všech základních rovinách textu postupně vyhledat a terminologicky správně označit výrazové prostředky se stálou stylovou hodnotou, s použitím relevantních příruček pak vymezit typ jejich příznakovosti, identifikovat v textu také prvky s kontextovou stylovou hodnotou, na základě těchto skutečností se pokusit samostatně určit funkci/funkce výše zmíněných prvků v textu (tím už se vlastně dotýkáme problematiky stylových norem), 2) popsat možný vliv stylotvorných faktorů na styl textu a projevy tzv. funkčních dichotomií, 3) charakterizovat ty aspekty kompozice textu, které mohou být pro stylistický rozbor relevantní, 4) snažit se identifikovat vliv různých stylových norem na styl rozebíraného textu, 5) na základě předchozích zjištění se pokusit o zařazení rozebíraného textu do některé ze stylových oblastí, a tedy k některému funkčnímu stylu a toto rozhodnutí zdůvodnit – to je hlavní cíl rozboru; jen málo textů je z tohoto hlediska zcela jednoznačných, bylo by proto třeba uvést a charakterizovat i prvky, které ze stylové normy daného funkčního stylu vybočují nebo které poukazují na specifické podmínky vzniku a fungování textu. Rozsah rozboru by měl být, v závislosti na charakteru zvoleného textu, přibližně 5-10 normostran A4 souvislého textu (tzn. 9 000-18 000 znaků včetně mezer). Tištěná verze: řádkování 1,5, velikost písma 12. Hodnocení bude do systému zaneseno v souladu s platnými studijními předpisy; rozbory je pak možné si přijít prohlédnout v konzultačních hodinách. Upozornění: podobně jako v jiných odborných disciplínách, je i při práci na tomto typu rozboru nutno dodržovat metodologické, etické i formální požadavky kladené na odbornou komunikaci (viz např. relevantní pasáže z přednášek a seminářů). Připomínám také, že původnost práce bude ověřena speciálním softwarem, plagiáty budou automaticky hodnoceny stupněm F. Jako plagiát jsou brány rozbory, které se shodují s jinými předchozími rozbory v systému ve více než 10%; shody v rozebíraných textech nebo v citacích sekundární literatury se do tohoto množství samozřejmě nezapočítávají, míněny jsou pouze shody v textech samotných rozborů, používaný software je schopen toto rozlišit.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, podzim 2004, jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021.