DO2 Společné přednášky

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: z.
Garance
prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 2. 3. 9:10–12:25 K33, Pá 6. 4. 9:10–12:25 K33, Pá 4. 5. 9:10–12:25 K33
Předpoklady
Zápis do doktorského studia.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 100 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Po absolvování tohoto předmětu bude student schopen porozumět metodologickým postupům jiných oborů, než je ten, který studuje, a bude mocen metodologické komparace, případně metodologického transferu.
Osnova
  • Předmět se skládá z blokových přednášek věnovaných lingvistické literárněvědné, uměleckovědné a historiografické reflexi.
  • Ivo Pospíšil: Literárněvědná terminologie a její inter- a transdisciplinární charakter. Úvodní výklad a seminární diskuse se týkají problematiky literárněvědné terminologie, její podstaty, původu, geneze, systémovosti a proměn ve vztahu k jiným vědním disciplínám a obecně oblastem lidské činnosti, zejména k blízkým vědám humanitním a sociálním, ale i přírodním a k představám spojeným s prostorovým viděním literárního artefaktu a k obecné disciplíně, jež se zabývá terminologií (snad by se dala česky nazvat „věda o termínech“, protože slovo „terminologie“ je vymezeno jako „soubor soustava termínů“. Prvním cílem krátkého kurzu je to, aby si frekventanti uvědomili sepětí metodologie a terminologie a jejich otevřenost v situaci, kdy se okruh terminologie už dávno stal samostatnou vědní disciplínou. Druhým pak rozvoj vlastní kreativity ústící v tvorbu nových termínů, ale obezřetně, v souvislosti s již existujícími pojmy, jejich transformací, metaforickým posunem apod.
  • Lukáš Fasora: Metoda generačního přístupu
  • Seminář se zaměří na otázku využití generačního konceptu podle díla Karla Mannheima ve společenských a humanitních vědách. Z oborového pohledu se seminář bude pohybovat na pomězí historie, sociologie a sociální psychologie. Ve středu pozornosti bude otázka slučitelnosti věkových kohort s „mannheimovským“ konceptem generačního prožitku a horizontu generační zkušenosti. Kromě představení teoretických parametrů konceptu budou představeny některé zdařilé pokusy o aplikaci i rizikové faktory, které komplikují výzkum.
  • Petr Osolsobě:Intencionální akty a teleologie jako forma vědeckého poznání v humanitních vědách
  • Aristotelský pojem intence a jeho důsledky pro vymezení humanitních věd jako věd o záměrných lidských aktech (Brentano, Geach, Searle); teleologický „myšlenkový řád“ podle Engliše v kontrastu s přírodovědnou kauzalitou a s právní normativitou; distinkce actus humanus / actus hominis, znak/příznak, bezděčný/záměrný a pojem funkce v estetice, lingvistice a v teorii literatury.
  • Roman Madecki: Staré myšlenky o jazyce jako inspirace pro moderní lingvistiku. Cílem přednášky je nastínit některé starší komplexy názorů na jazyk a komunikaci, které si všímaly stejně jako dnešní komunikativně orientovaná lingvistika pragmatické, kognitivní a kulturní povahy verbální činnosti člověka. Přednáška je rozdělena do tří okruhů. První se snaží odpovědět na otázku, nakolik existuje kontinuita mezi moderní lingvistikou a staršími teoriemi, druhý je zaměřen na odkaz klasické rétoriky a třetí představuje procesuální pojetí jazyka u W. von Humboldta a možnosti jeho aplikace v oblasti teorie diskursu.
  • Jarmila Bednaříková: Metodologie poznání raných forem států. Tradiční pojetí historie srovnává různé civilizace v téže časové rovině. Ukazuje se, že plodné výsledky přináší rovněž srovnávání týchž vývojových stupňů historického procesu, ačkoli na různých místech světa a u rozličných etnik nebylo těchto stupňů dosaženo současně. Kurz se zabývá vymezením kategorie státu starověkého typu, staroorientálního a antického typu, typem tzv. barbarských států a států, které vytvářeli nomádi. Pokouší se o zařazení administrativních útvarů, jako byly státy Inků, Aztéků, nebo i Velká Morava či Attilova "říše". Ve spolupráci s účastníky se bude snažit vymezit co nejobecnější charakteristiky pro stát jako takový a pro jednotlivé vývojové typy států zvlášť.
  • Petr Kyloušek: Dynamika vztahu mezi centrem a periferií. V úvodní části se výklad zaměří na ontologické a axiologické aspekty vztahu mezi centrem a periferií. Příklad autonomizace francouzsko-kanadské literatury pak osvětlí dynamiku vztahu mezi centrem a periferií v diachronním pohledu. Ve třetí části se poukáže na to, jak proměny vztahu mezi centrem a periferií ovlivňují literární metadiskurz a označení literárních směrů.
Literatura
  • Krč, E., Zbudilová, H.: Úvod od teorie literatury: literární terminologie a analýza literárního díla. Olomouc 2012.
  • Feber, H.: Manual of Terminology. Paris 1984.
  • Nünning, A.: Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce – osobnosti – základní pojmy. HOST, Brno 2006
  • Havelka, Miloš: Ideje – dějiny – společnost. Studie k historické sociologii vědění. Brno 2010 Schelsky, Helmut: Die skeptische Generation. Düsseldorf–Köln 1963
  • Fasora, Lukáš: Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920. Brno 2015
  • Erikson, Erik: Jugend und Krise. Die Psychodynamik im sozialen Wandel. Stuttgart 1974
  • Beaugrande, R. de, Dressler, W. Introduction to Text Linguistics. London 1981.
  • Helbig, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha 1991.
  • ŠKODA, Milan: Velké říše kočovníků. Praha: Vyšehrad 2015.
  • SCHMITZ, Thomas A. Moderne Literaturtheorie und antike Texte: eine Einführung. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, c2002. ISBN 3-534-15204-2.
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila: Contribution to the Basic Methodological Questions (Ancinet States and the States in the Transitional period between Antiquity and the Middle Ages. In: J. Bednaříková - M. Meško -- A Žáková: On Research Methodology in the Ancient an
  • DOYLE, Michael. Empires. Princeton 1986. S. 82-92 (Řím)
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Charakteristika "barbarských" států. Příspěvek k metodologii dějin. Studia historica Nitriensia, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2016, roč. 2016/20, č. 1, s. 3-16. ISSN 1338-7219.
  • Turchin, Peter, War and Peace and War: The Rise and Fall of Empires, New York: Plume 2007.
  • KYLOUŠEK, Petr, KOLINSKÁ, Klára, PRAJZNEROVÁ Kateřina, POSPÍŠIL Tomáš, VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ, Eva, HORÁK, Petr, Heldání identity v kanadské literatuře a filmu. Brno: Host: 2009
Výukové metody
Přednášky.
Metody hodnocení
Výstupem je esej v rozsahu 8-10 NS, který posoudí školitel. V eseji doktorand charakterizuje metodologická specifika všech prezentovaných oborů, porovná je s oborem, který studuje, aby stanovil podobnosti a různosti.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Uznává se jako volitelná přednáška v rámci zvyklostí jednotlivých DSP.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.