HIB0321IV Sídla moravského velmože (Moravský velmož 1600 IV)

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Libor Jan, Ph.D.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Ambrožová
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–17:25 B1.41
Předpoklady
1. Absolvování semináře Úvod do studia raného novověku.
2. Znalost některého z významných pramenných jazyků, např. němčina, francouzština, italština, angličtina.
3. Znalost paleografie raného novověku pro čtení seminárních textů.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 18 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Seminář je čtvrtou částí cyklu Moravský velmož 1600. Zabývá se problematikou renesančních a raně barokních šlechtických sídel na Moravě a ve střední Evropě. Sleduje přitom kombinaci kulturně historických a uměleckohistorických přístupů a metod. Rozebírá problematiku základních atributů moravských zámků v období renesance ("moravskost", "zámeckost", "renesančnost". Cílem semináře je v kontextu dobové aristokratické mentality charakterizovat roli zámeckého sídla.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování semináře schopen:
1. Identifikovat roli zámeckého sídle v životě renesančního aristokrata
2. Identifikovat roli stavebníka renesančního sídla
3. Identifikovat roli renesančního architekta a umělce
4. Vyznat se v problematice renesanční architektury a jejích forem
5. Vyznat se v problematice symbolické řeči renesanční architektury
Osnova
  • 1. Úvod
  • 2. Základní charakteristika pojmu "moravský renesanční zámek".
  • 3. Stavebník
  • 4. Stavitel
  • 5. Malé a velké formy
  • 6. Symbolická řeč moravského renesančního zámku
  • 6. Závěry
Literatura
    povinná literatura
  • Šamánková, Eva: Architektura české renesance. Praha 1961.
  • Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baltassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986.
  • Michal Konečný (red.): Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav a Masarykova univerzita, Kroměříž 2017.
    doporučená literatura
  • JAKUBEC, Ondřej. Jako křesťanští rytíři. Šlechtické reprezentace v pozdně renesančních výzdobách. Dějiny a současnost : kulturně historická revue, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011, roč. 33, č. 4, s. 30-33.
  • Josef Macek, Hrad a zámek, Studie historicko-sémantická, Český časopis historický, 90, 1992, s. 1-16.
  • Knoz: Tomáš: REnesance a manýrismus na zámku v Rosicích. Rosice 1996
  • Knoz, Tomáš: Renesanční zámky na Moravě. „Zámeckost“, „renesančnost“ a „moravskost“ moravských renesančních zámků. In: Knoz, T. (ed.): Morava v době renesance a reformace. Brno 2001, s. 46-58.
  • Erich Hubala, Die Baukunst de mährischen Renaissance, in: Ferdinand Seibt (ed.), Renaissance in Böhmen, Munchen 1985, s. 114-167.
    neurčeno
  • Petr Kroupa – Jiří L. Bílý, Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570-1620, Brno 1987
Výukové metody
1. Čtení textů
2. Seminární diskuse
3. Prezentace
4. Interpretace pramenů
5. Seminární exkurze
Metody hodnocení
Ukončení semináře dosažením zápočtu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2009, jaro 2012, jaro 2015.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2018/HIB0321IV