PVDHM2 Historická metodologie II. Nové tendence v historické metodice a jejich použití ve výzkumné praxi II

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 10 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Dr. phil. Klára Hübnerová (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Martina Maradová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 12:30–14:05 B2.11
Předpoklady
Určeno pokročilým studentům doktorského studia. Předpokladem je ovládání kritiky pramenů, četba cizojazyčné (německé, anglické) metodické literatury.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 8 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/8, pouze zareg.: 0/8
Jiné omezení: Pouze pro studenty doktorského studia.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Současná diskuze o pravdivosti faktů a smyslu jejích vědeckého, racionálního vykladu poukazuje na řadu otázek, kterými se historici zabývají již od doby Hérodotose: Kde jsou hranice kritiky pramenů a jak nám pomáhá metodologie při překonání mezer v materiálu? Existuje vůbec nějaká „historická metoda“? Proč píšeme jak píšeme? Na čem je založena a jak se dá nejlépe využít ve vědecké práci? Nejistotě a dynamice historické práce se bude kurs věnovat z teoretického a praktického hlediska. První část se věnuje přehledu přes přední metodické a metodologické tendence, které dodnes ovlivňuji historický výzkum. Spousta z nich vznikla v druhé polovině 20.st.: tj. například teorie sociálních sítí (social networks), komunikace, reprezentace, inscenace a propagandy, historické sémantiky a lingvistického „obratu“ (linguistic turn) nebo nových, kulturním a sociálním vývojem ovlivněných přístupů (gender a queer studies, kulturní dějiny politiky). Zahrnuty budou též vlivy z příbuzných oborů, kterými jsou především sociologie, dějiny umění, informatika, archeologie nebo psychologie. Přiblížíme se myšlení teoretiků jako je Max Weber, František Graus, Pierre Bourdieu, Michel Foucault, Judith Butler, Wolfgang Reinhard, Ludwik Fleck, Barbara Stollberg-Rillinger, Michael Clanchy, Samuel Huntington nebo Umberto Eco. Základem budou české, německé a anglické teoretické texty, které budou diskutovány v rámci semináře. Druhá část kurzu je zaměřena na praktickou práci s historickou metodikou. Zde bude převažovat aplikace diskutovaných metod na vlastní historický výzkum. Roční kurs je určen pro pokročilé studenty v magisterském a doktorském studiu. Předpokladem je ovládání kritiky pramenů, četba cizojazyčné (německé, anglické) metodické literatury a ochota zamyslet se nad přečteným.
Výstupy z učení
Student bude schopen navázat na znalosti z předchozího kurzu (Metodologie I), což obnáší především kritiku představené historicky-metodické látky. Vedle prohloubení odborných znalostí půjde též o ústní argumentativní dovedností, založených na rozsáhlých diskuzích v rámci semináře a kritickém studiu textů. Dalším cílem je nacvičování znalostí cizojazyčných, odborných vokabulářů (v němčině, angličtině, případně francouzštině).
Osnova
  • Blok 3: Člověk – to zní hrdě: Antropocentrizmus a Androcentrismus - otázka sociálních vrstev, sociální kapitál, teorie sociálních sítí (Wolfgang Reinhard, Pierre Bourdieu) - sociální kategorie „gender“, „queer“, dějiny minorit (Judith Butler, Michel Foucault) - Nový pohled na kulturu: kulturní dějiny politiky a jejích rituálů (Barbara Stollberg-Rillinger) - identita, alterita - Mikrohistorie: Psychohistorie, historie mentalit
  • Blok 4: Kontroverze - střet civilizací a končící dějin (Samuel Huntington – Francis Fukuyama) - Problém a nástrahy historického revizionizmu (Jürgen Habermass) - „fake news“ a falsa
Literatura
  • BOURDIEU, Pierre. Nadvláda mužů. Edited by Miloslav Petrusek, Translated by Věra Dvořáková. Vyd. 1. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2000, 145 s. ISBN 8071847755. info
  • Michel Foucault; Řád diskurzu, in: Diskurz, Autor, Genealogie, Praha 1994, s. 7-39.
  • Michel Foucault; Gouvernementalität, in: Daniel Defert, Francois Ewald et. al (ed.), Analytik der Macht, Farnkfurt a. M. 2005, s. 148-174.
Výukové metody
Rozbor textů, aktivní diskuze, krátké ústní příspěvky v rámci semináře.
Metody hodnocení
Zápočet na bázi aktivní účasti v semináři, závěrečný „workshop“ na předem stanovené téma (metodické problémy vlastní práce, prameny).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět nahrazuje Obecnou metodologii 2.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022.