IM118 Světové umění po roce 1945

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Jan Zálešák, Ph.D. (přednášející), doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D. (zástupce)
Garance
doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Bc. Jitka Leflíková
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:00–15:40 327
Předpoklady
Základní orientace v dějinách umění před rokem 1945.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 10 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/10, pouze zareg.: 0/10, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/10
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je vytvoření uceleného představy o hlavních tendencích, směrech a proudech v umění po roce 1945 s důrazem na kánon „západního umění“.
Výstupy z učení
Studenti budou po absolvování předmětu schopni:
- orientovat se ve vývoji výtvarného umění po roce 1945
- zasadit tento vývoj do obecnějšího rámce vývoje kultury a společenských a politických souvislostí
- rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění
- vnímat rozdíly a vztahy mezi dominantním diskursem západních dějin umění a jeho „regionálními“ alternativami.
Osnova
  • 1. Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta Kassel 1955.
  • 2. Black Mountain College (Joseph Albers, JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost – evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
  • 3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu. The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami).
  • 4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Yves Klein, Allan Kaprow a ranné happeningy. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
  • 5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
  • 6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
  • 7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Od net.artu k post-internetu. Umění nových médií a instituce světa umění.
  • 8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
  • 9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
  • 10. Figurativní sochařství po roce 1945. Humanistická reinterpretace surrealismu a abstrakce (David Smith, Henry Moore); existencialismus (Alberto Giacometti); hyperrealismus (Duane Hanson, Ron Mueck); Young Brittish Artists (Jake a Dinos Chapmanové, Damien Hirst, Sarah Lucas, Marc Quinn); přehled současného sochařství (Mark Manders, Franz West, Rachel Harrison...).
Literatura
  • Terry SMITH, What is contemporary Art?, University of Chicago Press, 2009.
  • Yves-Allan BOIS – Benjamin BUCHLOH – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSS, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007.
  • Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12, Praha: Balios a Knižní klub, 2002.
Výukové metody
Frontální výuka – přednášky doplněné o projekci vizuálního, případně audiovizuálního materiálu.
Metody hodnocení
Docházka na přednášky během semestru není povinná, během semestru není potřeba zpracovávat dílčí úkoly. Předmět je ukončen ústní zkouškou v časovém rozsahu cca 25 minut. Student je zkoušen z jednoho tematického okruhu poté, co si jej losem vybere.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.