CJBA51 Historický vývoj češtiny – přednáška

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Kateřina Davidová (pomocník)
Mgr. Martina Ježová (pomocník)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 10:00–11:40 C11
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/40
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška má poskytnout předpoklady pro práci ve stejnojmenném povinném semináři. Část hláskoslovná sleduje vývoj fonologického systému od doby rozpadu praslovanštiny (10. století) po současnost. Sleduje dobu, okolnosti, zeměpisný rozsah a příčiny jednotlivých hláskových změn v jejich vzájemné souvislosti. Konstatování zeměpisného rozsahu vede k poznání nářeční diferenciace. Morfologická část sleduje vývoj kategorií a forem po celé sledované období. Poznání vývojových zákonitostí ústí v konstatování vývojové dynamiky současného stavu. Cíle kurzu: posluchači získají ucelenou představu o vývoji fonologického systému češtiny a o vývoji české deklinace a konjugace.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat zásadní fonologické a morfologické vývojové procesy/změny (diftongizace, monoftongizace, přehláska, stoupání vokálů, palatalizace, depalatalizace, asimilace, disimilace, cyklické změny, redukce, gramatikalizace, reanalýza, pádový synkretismus),
- aplikovat tyto univerzálně fungující procesy na interpretaci vývoje fonologické a morfologické stavby češtiny,
- vyložit dobu, okolnosti, zeměpisný rozsah a příčiny jednotlivých změn,
- interpretovat současný stav češtiny na základě jejího historického vývoje,
- vysvětlit vznik českých dialektů na základě odlišného zeměpisného rozsahu konkrétních fonologických a morfologických změn.
Osnova
  • 1. Periodizace vývoje češtiny.
  • 2. Vývoj českého fonologického systému.
  • 3. Vývoj českých ortografických systémů.
  • 4. Vývoj české deklinace (deklinace jmenná, zájmenná a složená v průběhu tisíciletého vývoje češtiny).
  • 5. Vývoj české konjugace (staročeské konjugační typy; slovesa atematická; jednotlivé slovesné tvary v průběhu tisíciletého vývoje češtiny).
Literatura
    neurčeno
  • Lamprecht, A. - Šlosar, D. - Bauer, J.: Historická mluvnice češtiny, SPN 1986, s. 15-250.
  • BĚLIČ, Jaromír, Adolf KAMIŠ, Karel KUČERA a Václav KŘÍSTEK. Malý staročeský slovník. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979, 707 s. URL info
  • GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. 2., nezm. vyd. Praha: Academia, 1970, xxx, 674. info
  • Gebauer, Jan. Slovník staročeský. D. 2, K-N [Gebauer, 1904, Unie]. Praha : Unie, 1904. 632 s. (2. vyd. 1970)
  • Staročeský slovník. Na-Přěpuščený. Praha 1968-2004 (slovníková hesla vycházejí postupně v sešitech).
  • http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx
Výukové metody
Přednáška se uskutečňuje formou výkladu vyučujícího, pro snazší pochopení náročnějších témat mají studenti k dispozici handouty.
Metody hodnocení
Požadavky ke kolokviu: kolokvium proběhne formou krátké písemné práce o některém z jazykových jevů probraných v přednášce (cca jedna strana formátu A4). Konkrétní téma si studenti mohou zvolit samostatně, a to na základě zápisků z přednášek a učebnice Lamprecht-Šlosar-Bauer, Historická mluvnice češtiny, 1986 (oddíly Hláskosloví, Tvarosloví).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Informace k inovaci předmětu
Předmět byl inovován v rámci projektu „Filozofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky (FIFA) – reg.č. CZ.1.07/2.2.00/28.0228, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

logo image
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.