FF:POIIA260 Státní závěrečná zkouška - Informace o předmětu
POIIA260 Státní závěrečná zkouška magisterská
Filozofická fakultajaro 2021
- Rozsah
- 0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
- Vyučující
- Mgr. Maria de Fátima Baptista Nery Plch (přednášející)
PhDr. Zuzana Burianová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Iva Svobodová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Silvie Špánková, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Vlastimil Váně (přednášející) - Garance
- doc. Mgr. Silvie Špánková, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Portugalský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Portugalský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Státní závěrečná zkouška, je zkouškou ústní - skládá se z dílčích oblastí * vývoj jazyka * fonetika a fonologie * morfologie * lexikologie a sémantika * portugalská literatura * brazilská literatura * teorie literatury další její nedílnou součástí je obhajoba diplomové práce, která musí následovat. SZK má prokázat - schopnost studenta * kultivovaným způsobem pojednat zadanou odbornou problematiku * reagovat v diskusi a věcně argumentovat * použít znalosti literatury a ostatních zdrojů v odborné polemice - znalosti studenta * faktografické * základních a pokročilých metodologií v oboru * odborné literatury - dovednosti studenta * formulovat teze a tvrzení a argumentačně je podpořit * komponovat přehledový a jasně strukturovaný výklad zadané problematiky * kriticky pracovat s odbornou literaturou průběh obhajoby: 1. představení vlastní práce v portugalštině - cíl, metoda, závěry (student bc. cyklu 5-10min, student mgr. cyklu 10-15 min) 2. reakce na připomínky a výhrady z posudků vedoucího a oponenta - diskuse 3. zodpovězení dotazů - diskuse
- Osnova
- Studenti specializují na jednu odbornost (1.lingvistika, 2. portugalská literatura, 3. brazilská literatura) podle tématu diplomové nebo oborové práce (studenti s tématem afr. lusofonní literatury si mohou vybrat port. nebo braz. literaturu). Otázky ke státní mgr. zkoušce z lingvistiky zůstávají stejné pro studenty z literárním zaměřením. Pro lingvisty platí otázky nové (viz níže). Otázky z port. a braz. literatury jsou nové (ve dvou verzích) pro literární i lingvistické zaměření (odpovídají novým tematickým blokům vyučovaným od jarního semestru 2008). Zkouška probíhá v portugalštině
- TÉMATA Z BRAZILSKÉ LITERATURY k magisterské zkoušce
- 1. Índio na literatura brasileira
- 2. Negro e mulato na literatura brasileira
- 3. Conto na literatura brasileira
- 4. Soneto e epopeia na literatura brasileira
- 5. Nativismo, nacionalismo e ufanismo na literatura brasileira 6. Regionalismo na literatura brasileira
- 7. Tendências realistas na literatura brasileira
- 8. Experimentalismo na literatura brasileira
- 9. Literatura engajada brasileira
- 10. Literatura religiosa, sobre alguma religião e a dos religiosos no Brasil.
- Zkouška probíhá v portugalštině. Jejím povinným základem jsou vědomosti požadované ke zkoušce na Brazilskou literaturu II. Důraz je kladen na samostatnou orientaci studenta ve vývoji a dějinách brazilské literatury a rovněž i v širším kontextu (teorie literatury, historie aj.).
- Povinná studijní literatura:
- BOSI, Alfredo. História concisa da Literatura Brasileira. São Paulo: Cultrix, 1994.
- MOISÉS, Massaud. A Literatura Brasileira Através dos Textos. São Paulo: Cultrix, 1999.
- Kol. autorů. Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Praha: Libri, 1996.
- PICCHIOVÁ, Luciana Stegagno. Dějiny brazilské literatury. Praha: Torst, 2007.
- Vřele doporučená studijní literatura:
- AMORA, Antônio Soares. Dějiny brazilské literatury. In ANDERSON IMBERT, Enrique; AMORA, Antônio Soares. Dějiny literatur Latinské Ameriky. Praha : Odeon, 1966, s. 413-516. HOUSKOVÁ, Anna (ed.). Druhý břeh Západu. Iberoamerika jako soužití kultur. Praha: Mladá fronta, 2004. RIBEIRO, Maria Aparecida. Literatura Brasileira. Lisboa: Universidade Aberta, 1995. STINGL, Miloslav. Černí bohové Ameriky. Praha: Svoboda, 1992. Zkouška probíhá v portugalštině. Jejím povinným základem jsou vědomosti požadované ke zkoušce na Brazilskou literaturu II. Důraz je kladen na samostatnou orientaci studenta ve vývoji a dějinách brazilské literatury a rovněž i v širším kontextu (teorie literatury, historie aj.).
- Cetba
- 1) povinné:
- J. de Alencar: Dva indiánské příběhy (Irasema, Ubiražara)
- J. Amado: Země bez konce
- M. de Andrade: Macunaíma
- A. de Azevedo: Osada na předměstí
- P. Vaz de Caminha: Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie
- R. Fonseca: Černý román a jiné povídky
- J. Guimarães Rosa: Velká divočina: Cesty
- C. Lispectorová: Tajné štěstí
- J. M. Machado de Assis: Posmrtné paměti Bráse Cubase
- Don Morous
- A. Mirandová: Peklo ráje
- G. Ramos: Statek Sao Bernardo
- Vyprahlé životy
- Pět brazilských novel
- Třetí břeh řeky (fantastické a magické v brazilských povídkách)
- 2) (velmi) doporučené:
- M. A. de Almeida: Paměti policejního seržanta
- J. Amado: Mulatka Gabriela
- C. D. de Andrade: Fyzika strachu
- L. Barreto: Smutný konec snaživého Policarpa
- L. Fagundes Tellesová: Temná noc a já (nebo Před zeleným bálem) R. Pompéia: Atheneum
- M. Rubião: Nevěsta z Modrého domu
- + fotokopie!
- 1) v LINGVISTICKÉ ČÁSTI SI BUDETE MOCI vybrat ZE DVOU ZAMĚŘENÍ: A) PODROBNĚJŠÍ VÝKLAD TÉMAT ZE DVOU OKRUHŮ B) KRATŠÍ VÝKLAD TÉMAT VÍCE OKRUHŮ SE ZAMĚŘENÍM NA DEFINICE A STRUČNÝ POPIS:
- POJETÍ A)
- -HISTÓRIA DA LÍNGUA PORTUGUESA
- -SEMANTICA DA LÍNGUA PORRTUGUESA, kdy otázky jsou následující:
- HISTÓRIA DA LÍNGUA PORTUGUESA
- - ESPERANÇA CARDEIRA, O ESSENCIAL SOBRE A HISTÓRIA DO PORTUGUÊS, CAMINHO 2006)
- - HRICSINA JAN. VÝVOJ PORTUGALSKÉHO JAZYKA, KAROLINUM, 2016.
- OTÁZKY:
- - povinnou součástí bude také podrobnější popis jedné z variant portugalštiny. Variantu si může student vybrat sám.
- 1. Periodização da História da Língua Portuguesa (také dle J. Hriscina, Vývoj portugalského jazyka, 2015 - v učebních materiálech)
- 2. Romanização e o Latim Vulgar
- 3. O papel dos substratos, superstratos e adstratos
- 4. Reconquista e Repovoamento
- 5.Galego-português e Português Antigo
- 6 Português Médio
- 7.O Português Clássico
- 8.Mudanças Recentes no Português (pp. 75-81)
- 9. O Português não Europeu: as novas normas (zde si STUDENT VYBERE SÁM JEDNU VARIANTU)
- SEMANTICA DA LÍNGUA PORTUGUESA
- 1. objeto de estudo da semântica.
- 2. De que tipos de significados se ocupa a Semântica?
- 3. Taxonomia e as propriedades semânticas
- 4.. Extensão e intensão.
- 5. Hiperonímia e hiponimia.
- 6. Plurissemia e homonimia.
- 7. Antonímia .
- 8. Holonímia, meronimia e troponimia.
- 9. Sinonímia.
- 10. Campo lexical e campo semântico.
- 11. Combinatória entre palavras? COlocações.
- 12. Condições de compatibilidade
- 13. Modalidade
- l4. Aspecto
- 15. Propriedades semânticas do artigo
- 16. Resumo de um tema próprio
- POJETÍ B - KRATŠÍ OTÁZKY, ale více okruhů
- FONÉTICA E FONOLOGIA (Jaromír Tláskal, Fonetika a fonologie
- evropské portugualštiny)
- 1. Sistema vocálico (descrição geral)
- 2. sistema consonántico (descrição geral)
- 3. Regras de acentuação
- MORFOLOGIA
- -CLASSES FLEXIONAIS
- CELSO CUNHA, LINDLY CINTRA - BREVE GRAMÁTICA DO PORTUGUES CONTEMPORANEO (v učebních materiálech) SVOBODOVÁ, MORFOLOGIE PORTUGALSKÉHO JAZYKA. SLOVNÍ DRUHY NESLOVESNÉ (DÍL 1). SLOVESO (DÍL 2.)
- 1. Objecto da morfologia, estrutura da palavra
- 2. Substantivo (género, número )
- 3. Adjectivo (género, número, grau)
- 4. Artigo (género, número, uso do artigo com antropónimos e topónimos, uso do artigo com expressões temporais (indicação de hora), com datas e meses
- 5. Pronomes (tipologia - classificação dos pronomes e as categorias gramaticais de género e número)
- 7. Numerais
- ) (tipologia - classificação dos numerais, e as categorias gramaticais - género e número)
- 8. Verbo (categorias gramaticais - descrição geral)
- 9. Verbos (categoria de tempo - descrição geral) 10. Verbos (categoria de modo - descrição geral) 11. Classes não flexionais (descrição geral)
- SINTAXE
- PERÍODO SIMPLES (SVOBODOVÁ, SINTAXE DA LÍNGUA PORTUGUESA) - v učebních materiálech
- 1. TERMOS BÁSICOS DA FRASE (SUJEITO E PREDICADO)
- 2. TERMOS INTEGRANTES DA FRASE (COMPLEMENTOS)
- 3. TERMOS ACESSÓRIOS DA FRASE (ADJUNTOS, APOSTO)
- PERÍODO COMPOSTO
- 1. COORDENAÇÃO
- 2. FRASES COMPLETIVAS
- 3. FRASES RELATIVAS
- 4. FRASES ADVERBIAIS
- SEMÂNTICA
- DEFINIÇÃO DOS CONCEITOS:
- LOPES, RIO-TORTO - SEMÂNTICA, 2006 (V učebních materiálech) 1. Significado lexical e semântico
- 2. Hiperonímia e hiponimia.
- 3. Plurissemia e homonimia.
- 4. Antonímia .
- 5. Holonímia, meronimia e troponimia.
- 6..Sinonímia.
- 7. Colocações.
- 8. Resumo de um tema próprio
- HISTÓRIA DA LÍNGUA PORTUGUESA (Paul Teyssier, História da Língua Portuguesa, Esperança Cardeira - História da Língua Portuguesa, Ivo Castro - Curso de História da Língua Portuguesa)
- - descrição de apenas mudanças linguísticas
- 1. Romanização e o Latim Vulgar
- 2. Substratos e superstratos
- 3. Galego-português e Português Antigo
- 4 Português Médio
- 5.O Português Clássico
- 6.Mudanças Recentes no Português
- 7. O Português não Europeu: as novas normas (zde si STUDENT VYBERE SÁM JEDNU VARIANTU)
- Otázky z PORTUGALSKE LITERATURY ("specializace" na port.literaturu):
- 1. Poesia portuguesa do século XX
- 2. Narrativa fantástica
- 3. Analise do homem na literatura
- 4. Mulher na literatura portuguesa (como sujeito e objeto)
- 5. Império, descolonizacao e pos-colonialismo
- 6. Regionalismo
- 7. Panorama do teatro portugues
- 8. Experimentalismo
- 9. Política, sociedade e identidade na ficcao
- 10. Relacao ficcao/historia
- 11. Conto na literatura portuguesa
- Otázky z PORTUGALSKE LITERATURY ("specializace" na africké literatury):
- 1. Poesia portuguesa do século XX
- 2. Narrativa fantástica
- 3. Analise do homem na literatura
- 4. Mulher na literatura portuguesa (como sujeito e objeto)
- 5. Império, descolonizacao e pos-colonialismo
- 6. Regionalismo
- 7. Panorama do teatro portugues
- 8. Experimentalismo
- 9. Política, sociedade e identidade na ficcao
- 10. Relacao ficcao/historia
- 11. Literaturas africanas de língua portuguesa
- Otázky z PORTUGALSKE LITERATURY ("specializace" na braz. literaturu nebo lingvistiku):
- 1. Poesia portuguesa do século XX
- 2. Narrativa fantástica
- 3. Analise do homem na literatura
- 4. Mulher na literatura portuguesa (como sujeito e objeto)
- 5. Império, descolonizacao e pos-colonialismo
- 6. Regionalismo
- 7. Panorama do teatro portugues
- 8. Experimentalismo
- 9. Política, sociedade e identidade na ficcao
- 10. Relacao ficcao/historia
- BRAZILSKÁ LITERATURA (od jara 2012):
- Temas da literatura brasileira para o exame final: versão dos estudos literários (orientados para a literatura brasileira)
- 1. Índio na literatura brasileira O aparecimento, a evolução, a definição, o papel da personagem de índio na literatura brasileira. E o contexto social-histórico.
- Leitura:
- CAMINHA, Pero Vaz. Carta do Achamento do Brasil; GAMA, Basílio da. O Uraguai; DIAS, Gonçalves (2 poemas relativos ao tema); ALENCAR, José de. O Guarani. Iracema. Ubirjara; ANDRADE, Mário de. Macunaíma; RIBEIRO, Darcy. Utopia Selvagem; Poronominare. Mýty a legendy brazilských indiánů, nebo DONATO, Hernâni: Déšť a jaguár. Pohádky brazilských indiánů. BOSI, Alfredo. “As sombras das luzes na condição colonial”.
- 2. Negro e mulato na literatura brasileira O aparecimento, a evolução, a definição, o papel da personagem de negro e mulato na literatura brasileira. E o contexto social-histórico. Leitura: GAMA, Basílio da. “Quitubia”; ALVES, Castro. Os Escravos; GUIMARÃES, Bernardo. A Escrava Isaura ou AZEVEDO, Aluísio de. O Mulato; CRUZ E SOUSA. “Emparedado”, “Antífona”; CAMINHA, Adolfo. Bom-Crioulo ou RODRIGUES, Nelson. Anjo negro; AMADO, Jorge. Jubiabá ou Os Pastores da Noite. Gabriela, Cravo e Canela; LIMA, Jorge de. “Essa Negra Fulô”. BOSI, Alfredo. “Poesia versus racismo”. RIBEIRO, Darcy. „Afrobrazilci“ a “Classe e Raça”. STINGL, Miloslav. Černí bohové Ameriky.
- 3. Mulher na literatura brasileira Mulher como objeto e como sujeito na literatura brasileira. ALENCAR, José de. 1 romance com o protagonista femenino ou GUIMARÃES, Bernardo. A Escrava Isaura; LISPECTOR, Clarice. Tajné štěstí. A Hora da Estrela; MIRANDA, Ana. Boca do Inferno; TELLES, Lygia Fagundes. Temná noc a já, nebo Před zeleným bálem; MEIRELES, Cecília (pelo menos 3 poemas). Mais um livro da escritora brasileira ou com o protagonista feminino (p.ex. R. Queirós, N. Piñón, H. Parente Cunha).
- 4. Conto na literatura brasileira Definição e caracterização do género (conto). Sua evolução e presença na literatura brasileira. ASSIS, Machado de. “Missa do Galo”; ANTÔNIO, João. “Malagueta, Perus e Bacanaço”; FONSECA, Rubem. Černý román a jiné povídky, “Passeio Noturno I, II; TREVISAN, Dalton: “Uma vela para Dário”; VEIGA, José J. “A Máquina Extraviada”; LISPECTOR, Clarice. Tajné štěstí; TELLES, Lygia Fagundes. Temná noc a já, nebo Před zeleným bálem. RUBIÃO, Murilo. Nevěsta z Modrého domu, nebo Dům u červené slunečnice; SANT’ANNA, Sérgio. Noční let; Třetí břeh řeky (fantastické a magické v brazilských povídkách). SCHØLLHAMMER, Karl Erik. “Os cenários urbanos da violência na literatura brasileira”.
- 5. Soneto e epopeia na literatura brasileira Definição e caracterização dos géneros (soneto e epopeia). Sua evolução e presença na literatura brasileira. GAMA, Basílio da. O Uraguai; DURÃO, Santa Rita. Caramuru; Sonetos de MATOS, Gregório de; COSTA, Cláudio Manuel de; BILAC, Olavo; CRUZ E SOUSA; MORAES, Vinicius de; LIMA, Jorge de. BOSI, Alfredo. “As sombras das luzes na condição colonial”.
- 6. Nativismo, nacionalismo e ufanismo na literatura brasileira Definição e caracterização dos termos acima mencionados. Sua presença na literatura brasileira e no pensamento sobre o Brasil. CAMINHA, Pero Vaz. Carta do Achamento do Brasil. ASSIS, Machado de. “Literatura Brasileira. Instinto de nacionalidade”. CANDIDO, Antonio. “Literatura de dois gumes”. CARVALHO, Flávia Paula. “A herança dos cronistas: descrições da natureza nos séculos XVII e XVIII” a “A natureza no romantismo”. GULLAR, Ferreira. “Cultura e Nacionalismo”. SCHWARZ, Roberto: „Národní podle vylučovací metody“
- 7. Tendências realistas na literatura brasileira Abordagem teórica do termo «realismo»; presença dos traços realistas nas obras literárias brasileiras. ALMEIDA, Manuel Antônio de. Memórias de um sargento de milícias; ASSIS, Machado de. Memórias póstumas de Brás Cubas. Dom Casmurro; AZEVEDO, Aluísio de. O Cortiço; BARRETO, Lima. Triste fim de Policarpo Quaresma; POMPÉIA, Raul. O Ateneu; AMADO, Jorge. Terras do Sem-Fim; RAMOS, Graciliano. São Bernardo. Vidas Secas. ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas. JAKOBSON, Roman. „O realismu v umění“ (In: Poetická funkce) WELLEK, René. „Pojetí realismu v literární vědě“ (In: Koncepty literární vědy)
- 8. Regionalismo na literatura brasileira Abordagem teórica do termo «regionalismo»; evolução e presença da literatura regionalista no Brasil. AMADO, Jorge. Terras do Sem-Fim; RAMOS, Graciliano. Vidas Secas; ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas. “Dão-lalalão”. “Buriti”; VEIGA, José J. Os pecados da tribo. CANDIDO, Antonio. “Literatura e subdesenvolvimento” CHIAPPINI, Ligia. “Do beco ao belo: dez teses sobre o regionalismo na literatura” FREYRE, Gilberto: Casa Grande & Senzala, nebo „Pomezí a plantáže“
- 9. Experimentalismo na literatura brasileira Definição do termo «experimentalismo» (relação entre a tradição e a modernidade, entre o antigo e o novo, entre a cópia e o original, entre o clássico e o experimental, entre o conservador e o inovador, etc.). Obras de algum modo experimentais na literatura brasileira. ASSIS, Machado de. Memórias póstumas de Brás Cubas. Dom Casmurro; ANDRADE, Mário de. Macunaíma; ANDRADE, Oswald de (pelo menos 2 poemas relativos ao tema); ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas. “Dão-lalalão”. “Buriti”; BRANDÃO, Ignácio de Loyola. Zero; LINS, Osmans. “Retábulo de santa Joana Carolina”; 3 poemas de concretistas brasileiros, GULLAR, Ferreira (pelo menos 2 poemas relativos ao tema). ANDRADE, Mário de. “Prefácio Interessantísimo” ANDRADE, Oswald de. “Manifesto da Poesia Pau Brasil”, “Manifesto Antropófago”
- 10. Literatura engajada brasileira Definição do termo «literatura engajada». Evolução e presença da literatura engajada na literatura brasileira. As razões para o engajamento dos escritores brasileiros, o contexto social-político. ALVES, Castro. Os Escravos; BARRETO, Lima. Triste fim do Policarpo Quaresma; AMADO, Jorge. Capitães de areia ou Os subterrâneos da liberdade ou Seara vermelha ou Vida de Luís Carlos Prestes. O Cavaleiro da Esparança; ANDRADE, Carlos Drummond de. Fyzika strachu; GULLAR, Ferreira (2 poemas relativos ao tema). CANDIDO, Antonio. “A Revolução de 1930 e a cultura”. GULLAR, Ferreira. “Cultura popular”, “Função do Artista”. MELO NETO, João Cabral de. “A Diversidade Cultural no Diálogo Norte-Sul”. SCHØLLHAMMER, Karl Erik. “Os cenários urbanos da violência na literatura brasileira”.
- 11. Literatura religiosa, sobre alguma religião e a dos religiosos no Brasil. Presença da espiritualidade, da fé, dos jesuítas e das outras Ordens na literatura brasileira. A religião afro-brasileira. VIEIRA, Antônio (pelo menos 1 sermão relativo ao Brasil, cf. p.ex.: GRAUOVÁ, Šárka. Texty ke studiu brazilské literatury. http://romanistika.ff.cuni.cz/pt/); COELHO, Paulo (2 livros); ANCHIETA, José de (todos os textos de GRAUOVÁ, Šárka. Texty ke studiu brazilské literatury. http://romanistika.ff.cuni.cz/pt/); GAMA, Basílio da. O Uraguai; DURÃO, Santa Rita. Caramuru; AMADO, Jorge. Jubiabá. STINGL, Miloslav. Černí bohové Ameriky, nebo BASTIDE, Roger. Bahijské kandomble.
- Temas da literatura brasileira para o exame final: versão dos estudos linguísticos ou dos estudos literários orientados para a literatura portuguesa
- 1. Índio na literatura brasileira O aparecimento, a evolução, a definição, o papel da personagem de índio na literatura brasileira. E o contexto social-histórico. Leitura: CAMINHA, Pero Vaz. Carta do Achamento do Brasil; GAMA, Basílio da. O Uraguai; DIAS, Gonçalves (2 poemas relativos ao tema); ALENCAR, José de. O Guarani. Iracema; ANDRADE, Mário de. Macunaíma; BOSI, Alfredo. “As sombras das luzes na condição colonial”. 2. Negro e mulato na literatura brasileira O aparecimento, a evolução, a definição, o papel da personagem de negro e mulato na literatura brasileira. E o contexto social-histórico. Leitura: GAMA, Basílio da. “Quitubia”; ALVES, Castro. Os Escravos; CRUZ E SOUSA. “Emparedado”, “Antífona”; AMADO, Jorge. Jubiabá ou Os Pastores da Noite. Gabriela, Cravo e Canela; LIMA, Jorge de. “Essa Negra Fulô”. BOSI, Alfredo. “Poesia versus racismo”. RIBEIRO, Darcy. „Afrobrazilci“ a “Classe e Raça”. 3. Mulher na literatura brasileira Mulher como objeto e como sujeito na literatura brasileira. LISPECTOR, Clarice. Tajné štěstí ou A Hora da Estrela; MIRANDA, Ana. Boca do Inferno; TELLES, Lygia Fagundes. Temná noc a já, nebo Před zeleným bálem; MEIRELES, Cecília (pelo menos 3 poemas). 4. Conto na literatura brasileira Definição e caracterização do género (conto). Sua evolução e presença na literatura brasileira. ASSIS, Machado de. “Missa do Galo”; ANTÔNIO, João. “Malagueta, Perus e Bacanaço”; FONSECA, Rubem. Černý román a jiné povídky, “Passeio Noturno I, II; TREVISAN, Dalton: “Uma vela para Dário”; VEIGA, José J. “A Máquina Extraviada”; LISPECTOR, Clarice. Tajné štěstí; TELLES, Lygia Fagundes. Temná noc a já, nebo Před zeleným bálem. RUBIÃO, Murilo. Nevěsta z Modrého domu, nebo Dům u červené slunečnice; Třetí břeh řeky (fantastické a magické v brazilských povídkách). SCHØLLHAMMER, Karl Erik. “Os cenários urbanos da violência na literatura brasileira”. 5. Soneto e epopeia na literatura brasileira Definição e caracterização dos géneros (soneto e epopeia). Sua evolução e presença na literatura brasileira. GAMA, Basílio da. O Uraguai; Sonetos de MATOS, Gregório de; COSTA, Cláudio Manuel de; BILAC, Olavo; CRUZ E SOUSA; MORAES, Vinicius de. BOSI, Alfredo. “As sombras das luzes na condição colonial”. 6. Nativismo, nacionalismo e ufanismo na literatura brasileira Definição e caracterização dos termos acima mencionados. Sua presença na literatura brasileira e no pensamento sobre o Brasil. CAMINHA, Pero Vaz. Carta do Achamento do Brasil. ASSIS, Machado de. “Literatura Brasileira. Instinto de nacionalidade”. CANDIDO, Antonio. “Literatura de dois gumes”. CARVALHO, Flávia Paula. “A herança dos cronistas: descrições da natureza nos séculos XVII e XVIII” a “A natureza no romantismo”. GULLAR, Ferreira. “Cultura e Nacionalismo”. 7. Tendências realistas na literatura brasileira Abordagem teórica do termo «realismo»; presença dos traços realistas nas obras literárias brasileiras. ALMEIDA, Manuel Antônio de. Memórias de um sargento de milícias; ASSIS, Machado de. Memórias póstumas de Brás Cubas ou Dom Casmurro; AZEVEDO, Aluísio de. O Cortiço; BARRETO, Lima. Triste fim de Policarpo Quaresma; POMPÉIA, Raul. O Ateneu; AMADO, Jorge. Terras do Sem-Fim; RAMOS, Graciliano. São Bernardo ou Vidas Secas. ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas. JAKOBSON, Roman. „O realismu v umění“ (In: Poetická funkce), nebo WELLEK, René. „Pojetí realismu v literární vědě“ (In: Koncepty literární vědy) 8. Regionalismo na literatura brasileira Abordagem teórica do termo «regionalismo»; evolução e presença da literatura regionalista no Brasil. AMADO, Jorge. Terras do Sem-Fim; RAMOS, Graciliano. Vidas Secas; ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas. “Dão-lalalão”, nebo “Buriti”; VEIGA, José J. Os pecados da tribo. CHIAPPINI, Ligia. “Do beco ao belo: dez teses sobre o regionalismo na literatura” FREYRE, Gilberto: Casa Grande & Senzala, nebo „Pomezí a plantáže“ 9. Experimentalismo na literatura brasileira Definição do termo «experimentalismo» (relação entre a tradição e a modernidade, entre o antigo e o novo, entre a cópia e o original, entre o clássico e o experimental, entre o conservador e o inovador, etc.). Obras de algum modo experimentais na literatura brasileira. ASSIS, Machado de. Memórias póstumas de Brás Cubas. Dom Casmurro; ANDRADE, Mário de. Macunaíma; ANDRADE, Oswald de (pelo menos 2 poemas relativos ao tema); ROSA, João Guimarães. Grande Sertão: Veredas; BRANDÃO, Ignácio de Loyola. Zero; 3 poemas de concretistas brasileiros, GULLAR, Ferreira (pelo menos 2 poemas relativos ao tema). ANDRADE, Oswald de. “Manifesto da Poesia Pau Brasil”, nebo “Manifesto Antropófago” 10. Literatura engajada brasileira Definição do termo «literatura engajada». Evolução e presença da literatura engajada na literatura brasileira. As razões para o engajamento dos escritores brasileiros, o contexto social-político. ALVES, Castro. Os Escravos; BARRETO, Lima. Triste fim do Policarpo Quaresma; ANDRADE, Carlos Drummond de. Fyzika strachu; GULLAR, Ferreira (2 poemas relativos ao tema). CANDIDO, Antonio. “A Revolução de 1930 e a cultura”. GULLAR, Ferreira. “Cultura popular”, “Função do Artista”. 11. Literatura religiosa, sobre alguma religião e a dos religiosos no Brasil. Presença da espiritualidade, da fé, dos jesuítas e das outras Ordens na literatura brasileira. A religião afro-brasileira. VIEIRA, Antônio (pelo menos 1 sermão relativo ao Brasil, cf. p.ex.: GRAUOVÁ, Šárka. Texty ke studiu brazilské literatury. http://romanistika.ff.cuni.cz/pt/); COELHO, Paulo (2 livros); ANCHIETA, José de (todos os textos de GRAUOVÁ, Šárka. Texty ke studiu brazilské literatury. http://romanistika.ff.cuni.cz/pt/); GAMA, Basílio da. O Uraguai.
- Literatura
- Jak napsat diplomovou práci. Edited by Umberto Eco. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7.
- ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ a Jindra SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. Vydání první. Praha: Leda, 1999, 255 stran. ISBN 8085927691. info
- Výukové metody
- Metodu přípravy na státní závěrečnou zkoušku si volí každý student individuálně v souladu s vlastními potřebami.
- Metody hodnocení
- Státní závěrečná zkouška
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
- Statistika zápisu (jaro 2021, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2021/POIIA260