AES_502 Raně středověká pohřebiště

Filozofická fakulta
jaro 2023
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 16:00–17:40 M22
Předpoklady
Absolvování kurzu AEB_A14f Doba raného středověku ve střední Evropě nebo AEM_03f Raný středověk Evropy výhodou.
Předmět je určen zájemcům o problematiku.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 3/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Mateřské obory/plány
předmět má 16 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je pochopit, jaké zásady se uplatňovaly při pohřbívání v raném středověku a jak se pohřebiště během 6.-11. století vyvíjela. Osvojit si moderní metody analýzy pohřebišť a naučit se kriticky přistupovat ke starší literatuře, jejíž závěry jsou sice dodnes často citovány, ale použité metody jsou již překonané. Uvědomit si, že pohřebiště nelze přímo ztotožňovat s živou společností, neboť podoba archeologicky prozkoumaných pohřebišť je výsledkem mnoha zkreslujících vlivů přírodní i kulturní povahy.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- popsat základní charakteristiku pohřbívání a vztahu ke smrti v raném středověku a rozdíly oproti dnešku;
- definovat transformační procesy působící na archeologické prameny a zvláště na pohřebiště;
- popsat základní charakteristiky metod k vytváření relativní chronologie a porovnat jejich silné a slabé stránky;
- kriticky posoudit vybranou archeologickou publikaci z hlediska použitých analytických metod.
Osnova
  • Význam studia lidské mentality v minulosti. Umírání v minulosti a dnes.
  • O smrti, umírání a pohřbívání v raném středověku na základě písemných pramenů.
  • Liturgické připomínání mrtvých. Náhrobek a epitaf.
  • Pohřbívání „intra muros“ a „ad sanctos“.
  • Pohřebiště jako archeologický pramen. Intencionální a funkční data.
  • Ne-chronologické faktory ovlivňující podobu pohřbu.
  • Transformační procesy a jejich zkreslující vliv. Antropologie a paleodemografie, problém „chybějících dětí“.
  • Pojem „milodar“. Motivace pro ukládání předmětů do hrobů. Vliv křesťanství. Milodary v novověkých hrobech.
  • Relativní a absolutní chronologie, vztah archeologie a historie. Metody pro vytváření relativní chronologie pohřebišť.
  • Struktura raně středověké společnosti podle písemných pramenů. Rekonstrukce sociálního uspořádání na základě pohřebišť. Dosavadní názory a novější metodické přístupy.
Literatura
  • Ariès, Ph. 2000: Dějiny smrti I, II. Praha.
  • Gurevič, A. 1978: Kategorie středověké kultury. Praha.
  • Navrátilová, A. 2004: Narození a smrt v české lidové kultuře. Praha.
  • Fichtenau, H. 1984: Lebensordnungen des 10. Jahrhunderts. Studien über Denkart und Existenz im einstigen Karolingerreich. Monographien zur Geschichte des Mittelalters 30. Stuttgart.
  • Effros, B. 2002: Caring for Body and Soul. Burial and the Afterlife in the Merovingian World. University Park, Pennsylvania.
  • Härke, H. 1993: Intentionale und funktionale Daten. Ein Beitrag zur Theorie und Methodik der Gräberarchäologie. Archäologisches Korrespondenzblatt 23, 141-146.
  • Brather, S. 2004: Kleidung und Identität im Grab. Gruppierungen innerhalb der Bevölkerung Pleidelsheims zur Merowingerzeit. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 32, 1-58.
  • Härke, H. 2003: Beigabensitte und Erinnerung: Überlegungen zu einem Aspekt des frühmittelalterlichen Bestattungsrituals. In: Jarnut, J. – Wemhoff, M. (Hrsg.), Erinnerungskultur im Bestattungsritual. Archäologisch-Historisches Forum. München, 107-125.
  • Prokeš, L. 2007: Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami). Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana – Supplementum 1. Brno.
  • Eggert, M. K. H. 2001: Prähistorische Archäologie. Konzepte und Methoden. Tübingen – Basel.
  • Chorvátová, H. 2004a: Niekoľko poznámok k otázke „milodarov“ v hroboch včasného stredoveku. In: Fusek, G. (ed.), Zborník na počesť Dariny Bialekovej. Nitra, 143-149.
  • MACHÁČEK, Jiří, Petr DRESLER, Renáta PŘICHYSTALOVÁ a Vladimír SLÁDEK. Břeclav - Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016, 506 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ; 455. ISBN 978-80-210-8455-1. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8455-2016. Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk University English Čeština info
  • GALUŠKA, Luděk. Uherské Hradiště - Sady : křesťanské centrum říše Velkomoravské. Brno: Moravské zemské muzeum, 1996, 183 s. ISBN 8070280808. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
Účast na přednáškách, četba (povinná literatura), referát.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za tři roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2023/AES_502