FF:ISKM06 Učící se společnost - Informace o předmětu

ISKM06 Učící se společnost

Rozsah

1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

RNDr. Michal Černý, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D. (přednášející)

Poskytovatelé Specifické podpory výuky

Zbyněk Cincibus (přepisovatel)

Garance

doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta

Rozvrh

Pá 12:00–13:40 B2.43

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Kurz je svým způsobem unikátní v tom, že mu každoročně specifickou tvář vtiskují sami studenti. Obsahově se opírá o publikace přednášejících.
Předmět má přednáškově-diskusní charakter. Očekává se, že polovina času bude věnována teoretickému uvedení do problematiky, druhá bude vedená jako diskusní seminář. Z tohoto důvodu se očekává nejméně 50 % účast. Student na šest témat z nabídky odevzdá krátkou přípravu založenou na četbě zdrojů, které sám považuje za vhodné a které budou rozvíjet dané téma a umožní vytvoření základního myšlenkového rámce diskuse.
Studenti mají možnost před začátkem semestru ovlivnit obsah a tématický výběr přednášek. Kurz využívá konceptu otevřeného sylabu. Je zveřejněný v Google Dokumentech a je možné ho komentovat. Komentáře budou zohledněny v samotné koncepci předmětu. Podobně se mohou podílet na výběru doporučené literatury a vlastní četbu, kterou považují za zajímavou doporučit ostatním frekventantům kurzu.

Výstupy z učení

Na konci kurzu bude student schopen:

kritické reflexe fenoménu učící se společnosti v jejím sociologické, pedagogickém, technologickém i filosofickém kontextu.

systematicky hovořit o o trendech a prediktivních metodách a o nových fenoménech, které s učící se společností souvisí.

kriticky systematicky reflektovat sebou zvolenou oblast učící se společnosti

reflektovat význam a možnosti neformálního učení

reflektovat význam a možnosti informálního učení

reflektovat význam a možnosti kooperativního učení, P2P learningu

reflektovat význam a možnosti implemenatce technologií do edukačního procesu

reflektovat vztahy mezi jednotlivými formami vzdělávání a edukačními aktéry

chápe sociální dimense učení a jejich vztah k digitálnímu prostředí

Osnova

• Dvojí vymezení pojmu učící se společnost, technologické změny, penetrace technologií. Analýza trendů a predikce změn (Deloitte, Garners, Google Trends,..); metodologie predikce; futures studies
• Vzdělávací politika dospělých, akreditační procesy a instituce, 70:20:10
• Univerzity v historické perspektivě a budoucnosti, École 42, P2PU, OpenUniversity, učící se komunity, učící se společnosti, P2P learning, vzájemné učení, učení se na sociálních sítích, knihovny bez knih
• Knihovny jako vzdělávací prostředí, informační vzdělávání, role knihoven a knihovníků jako vzdělavatelů, příklady dobré praxe z ČR i ze světa, inklusivní vzdělávací prostor
• Učení jako proces práce s informacemi, co se učit v kontextu nástupu AI a průmyslu 4.0, nové kompetence
• Vzdělávání založené na datech, design vzdělávacích služeb, nová vzdělávací zařízení a platformy
• edTech v pedagogice, edTech v andragogice
• Kritický přístup k edTechu, zneužitelnost nových technologií; psychologické posuny: pozornost, paměť, multitasking, HCI, HCD a edudesign
• Otevřené vzdělávání a otevřená věda, MOOC, SOOC, občanská věda, Wikipedie, wiki přístup, wiki komunity, nelineární učení
• Konektivismus a jeho kritika, PLE, sebeřízené a sebeurčené učení, heutagogika, učební plány, co-curiculum, portfoliová výuka a jejich kritika
• ŠVP, RVP, kariérní řád učitelů, koordinátor ICT, mentor: vzdělávací politika na ZŠ a SŠ, kompetence pro 21. století, kompetenční modely učení, alternativní vzdělávací cesty a koncepty, DIY, historické pokusy a kontexty, současné podoby alternativního vzdělávání
• Technologie a technologické trendy měnící vzdělávání, edTechové diskursy, zájmové skupiny, klíčový inovátoři, pedagogika nejistoty, klíčové osobnosti trendy, myšlení a práce nahlas, cíleně budované digitální stopy
• Digitální sociologie a psychologie; generace X a Y, digitální domorodci, digitální nomádi, modelování sociálních jevů, síťová generace, cognitive dissonance, influencers, vzory, filtrování obsahu, sebeverifikační teorie,...

Literatura

doporučená literatura
• ZAWACKI-RICHTER, Olaf; JUNG, Insung. Handbook of Open, Distance and Digital Education. 2023.
• ČERNÝ, Michal. Informační a učící se společnost. 1. vyd. Brno: Paido, 2017. 144 s. ISBN 978-80-7315-263-5.
• Šíp, Radim. . Proč školství a jeho aktéři selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: MUNIPress. 2019
• ČERNÝ, Michal. Fenomenologicko-pragmatistická interpretace hyperkonektivistického světa: k problémům filosofie informace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 154 s. ISBN 978-80-210-9454-3.
• FREY, Carl Benedikt; OSBORNE, Michael A. The future of employment: how susceptible are jobs to computerisation. Retrieved September, 2013, 7: 2013.
• SIEMENS, George. Connectivism: A learning theory for the digital age. International journal of instructional technology and distance learning, 2005, 2.1: 3-10.
• ČERNÝ, Michal. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Brno: Masarykova univerzita. 2019. 190 s. ISBN 978-80-210-9330-0.
• LIESSMANN, Konrad Paul. Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění. Translated by Jana Zoubková. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 125 s. ISBN 9788020016775. info

neurčeno
• SHOHEL, M. Mahruf C. (ed.). E-learning and digital education in the twenty-first century. BoD–Books on Demand, 2022.
• DOWNES, Stephen. Access: Future. Research Council of Canada, 2011.
• DOWNES, Stephen. Connectivism and Connective Knowledge: essays on meaning and learning networks. Stephen Downes Web, 2012.
• GOURLAY, Lesley. Posthumanism and the digital university: Texts, bodies and materialities. Bloomsbury Publishing, 2020.

Výukové metody

Přednáška, diskuse, samostatné vypracování příprav (6x a jejich publikace na Medium), závěrečná esej (opět publikovaná na Mediu).

Metody hodnocení

Hodnocení se skládá ze tří částí:

Pět krátkých příprav na hodiny a diskuse nad nimi v hodině.

Esej či jiná forma závěrečné práce v rozsahu 15-20 tisíc znaků opírající se o aktuální zahraniční literaturu.

Ústní presentace na závěrečné konferenci.
Závěrečná konference presentuje výstupy studentů a otevírá prostor společné diskuse nad nimi. Student se musí zúčastnit nejméně bloku, ve kterém sám přednáší. Vzhledem k počtu studentů se očekává, že konference trvá tři dny (dopoledne a odpoledne, celkem šest bloků) po cca 10-12 příspěvcích v délce 15 minut.

Informace učitele

Otevřený sylabus je k dispozici ke komentování.
EdTech Medium pro publikování příprav

Participativní učebnice z let 2017 a 2019

Další komentáře

Studijní materiály

• Statistika zápisu (jaro 2023, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2023/ISKM06