LMKA_a16 Adaptační a intermediální a studia

Filozofická fakulta
jaro 2024
Rozsah
0/2/0. 0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D. (přednášející)
Poskytovatelé Specifické podpory výuky
Mgr. Marek Lang, Ph.D. (zapisovatel)
Garance
doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Veronika Bromová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 10:00–11:40 B2.41, kromě Po 15. 4.
Předpoklady
TYP_STUDIA(ND)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Podvojná struktura kurzu zrcadlí nejen vzájemnost obou disciplín, ale odpovídá i dvojí vazbě, jíž se obě složky vyznačují ve vztahu k trajektorii celého programu: opírajíce se o metodologickou základnu vytvořenou v předchozí fázi rozšiřují její záběr (intermediální studia ve vztahu k poetice a teorii intertextuality, adaptační studia ve vztahu k intermedialitě) a současně připravují půdu pro další studium (ve vztahu k poetice transmediálního vyprávění).
Intermedialita se opírá o předpoklady vytvořené kurzem Literární dílo: pozorování, analýza, interpretace, kontextualizace. Rozšiřuje poetologické dovednosti studentů se záměrem překročit hranice psaného textu a vypracovat tentokrát poetiku intermediální. To znamená získat soubor nástrojů pro pozorování a kritické posuzování nejrůznějších uměleckých i dalších mediálních produktů v jejich vzájemných strukturních i vývojových vztazích a aktuálním fungování v kulturní komunikaci. Pak lze odpovědět například na otázky, proč se mluví o Jiráskově „malířském vidění“, jak se televizní pohádka vztahuje k povaze tradičního žánru, co mají společného účastník nedávného flashmobu a živého obrazu realizovaného koncem 19. století, jaké další významy s sebou nese videoinscenace Shakespearových sonetů a podobně. Metodologickou základnu tvoří kodifikace intermediality (L. Elleström, I. O. Rajewsky, W. Wolf ad.) opřené zvláště o sémiotiku, teorii vyprávění, dějiny umění a poznatky vizuálních a mediálních studií. Průběžně aktualizovaný výběr analyzovaného materiálu je podřízen manifestaci jednotlivých typů intermediality a zkoumání jejich účinků v procesu recepce.
S adaptačními studii, vycházejícími ze zkoumání převodu románu do filmové podoby, pojí intermediální bádání princip transmediace, tedy transfer verbálního celku do audiovizuálního média, ale také princip intramediální adaptace, tedy přizpůsobení obsahu jinému žánru či publiku při zachování média (například převyprávění antického příběhu v Shakespearově dramatu, remake úspěšného filmu apod.), resp. aspekty remediace, tj. přenosu do technologicky pokročilejšího média při zachování sémiotického systému. Teorie intermediality může při zkoumání těchto transformací v jejich genezi a působení poskytnout pojmové zastřešení celé řadě jevů. Starší, resp. v současnosti alternativní větev adaptačních studií jako forma genetického zkoumání vztahu literatury a filmu tak může být vnímána jako specifikace intermediálního přístupu absorbující mj. poznatky filmové vědy. Na druhé straně jsou dnes metodologicky pluralitní adaptační studia (Kamilla Elliott, Thomas Leitch, Eckart Voigts, Linda Hutcheon ad.) mnohem více otevřena zkoumání širších společenských (politických, ekonomických, technologických) souvislostí kulturní produkce a recepce, v níž podstatnou roli hrají komunity vnímatelů (fanoušků) sdružené zvláště na internetu.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- rozvíjet interdisciplinární komunikaci, tj. formulovat problémy zkoumání kulturních jevů tak, aby byly přístupné a zajímavé i pro zástupce jiných oborů. Zde je potenciál kurzu ve vztahu k dalším seminárním disciplínám, jako jsou translatologie a teorie kultury či dějiny výtvarného umění.
- reflektovat umělecké dílo či jiné mediální produkty v kontextu daného umění.
- reflektovat umělecké dílo či jiné mediální produkty v kontextu celé kultury chápané jako „mediální diskurz“.
- rozumětmediální specifičnosti jednotlivých uměleckých forem; pro historika umění rozšíření pohledu zahrnutím situovanosti tradičních uměleckých forem v multimediálním světě; pro učitele českého jazyka a literatury prohloubenou schopnost pracovat s literaturou v multimediální kultuře: ukázat ji jako spojnici mezi uměními a současně oživit prostředky kultivace čtenářství, například argumenty ve prospěch zážitkovosti čtení v konkurenci interaktivních médií.
Osnova
  • - Intermedialita jako soubor jevů a metodologický potenciál. Intermedialita a intertextualita.
  • Vymezení pojmů: médium, mediální produkt; primární klasifikace médií: systém modalit.
  • - Základní škála intermediálních vztahů: intermedialita, intramedialita, multimedialita, transmedialita. Transmediace a remediace.
  • - Mediální specifičnost. Tematizace a zvýraznění média.
  • - Intermedialita konstrukční: vyprávění jako transmediální struktura (slovesné vyprávění, komiks, arena show a další, podle potřeb kurzu). Mezi příběhem a výjevem, vyprávěním a popisem: ekfráze.
  • - Genetická intermedialita: zvláště vícečetná transmediace (například transpozice kanonického literárního díla do komiksové a divadelní podoby).
  • - Vymezení pojmů: adaptace v širším poli textových transformací a transmediací (adaptace/přisvojení psaného textu či obrazu).
  • - Adaptace jako výběr (digest): literatura ve filmu. Věrné a nevěrné adaptace.
  • Adaptace jako palimpsest: transtextuální a dialogické přístupy; transkulturní adaptace.
  • - Adaptace jako proces: produkce a recepce.
  • - Adaptace a remediace jako součást mediálních praktik 21. století. Typické postupy: manipulace, parodie, remixy, rebooty a mashupy.
Literatura
    povinná literatura
  • ELLESTRÖM, Lars , 2014, Media Transformation. Basingstoke: Palgrave Macmillan
  • WOLF, Werner, 2011, „Intermedialita: široké pole a výzva literární vědě“, Česká literatura, č. 1, s. 62-85
  • ELLIOTT, Kamilla. Theorizing Adaptation. New York: Oxford University Press, 2020.
    doporučená literatura
  • A companion to literature, film, and adaptation. Edited by Deborah Cartmell. First published. Chichester: Wiley-Blackwell, 2012, xiii, 433. ISBN 9781444334975. info
  • BENTHIEN, Claudia – WEINGART, Brigitte (eds.), 2014, Handbuch Literatur & Visuelle Kultur. Berlin: De Gruyter
  • BODOLA, Ronja – ISEKENMEIER, Guido (eds.), 2017, Literary Visualities. Visual Descriptions, Readerly Visualisations, Textual Visibilities. Berlin: De Gruyter
  • BOLTER, Jay David – GRUSIN, Richard, 1998, Remediation. Understanding New Media. Cambridge, Mass: MIT Press
  • ELLESTRÖM, Lars, 2010, „The Modalities of Media. A Model for Understanding Intermedial Relations”, in týž (ed.): Media Borders, Multimodality and Intermediality. Basingstoke: Palgrave Macmillan, s. 11-48
  • FEDROVÁ, Stanislava – JEDLIČKOVÁ, Alice, 2016, Viditelné popisy. Praha: Akropolis
  • FEDROVÁ, Stanislava – JEDLIČKOVÁ, Alice, 2008, „Ekfráze: deskripce vs. narativ“, in: A. Jedličková - O. Sládek, eds., Vyprávění v kontextu. Praha: Ústav pro českou literaturu, s. 119–139
  • GRISHAKOVA, Marina – RYAN, Marie-Laure, 2010, Intermediality and Storytelling. Berlin et al: de Gruyter
  • CHATMAN, Seymour. Příběh a diskurs : narativní struktura v literatuře a filmu. Translated by Milan Orálek. Vyd. 1. Brno: Host, 2008, 328 s. ISBN 9788072942602. info
  • JEDLIČKOVÁ, Alice, 2011, „Intermediální poetika příběhu: úvodem“, in Intermediální poetika příběhu. Praha: Akropolis – Ústav pro českou literaturu, s. 5-25
  • JEDLIČKOVÁ, Alice. Zkušenost prostoru : vyprávění a vizuální paralely. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, 271 s. ISBN 9788020018298. info
  • JEDLIČKOVÁ, Alice, 2010, „Intermediální poetika krajiny“, in Česká literatura v intermediální perspektivě. Praha: Akropolis – Ústav pro českou literaturu, s. 297-306
  • LEITCH, Thomas (Ed.). The Oxford Handbook of Adaptation Studies.[2017] | New York : Oxford University Press | xv, 759 pages 0199331006
  • LESSING, Gotthold Ephraim. Hamburská dramaturgie : Láokoón ; Stati. Edited by Jiří Stromšík, Translated by Josef Pospíšil - Alena Šimečková. Vyd. v tomto uspořádání. Praha: Odeon, 1980, 544 s. URL info
  • MURRAY, Simone. The adaptation industry : the cultural economy of contemporary literary adaptation. 1. pub. New York: Routledge, 2012, xvi, 253. ISBN 9780415999038. info
  • RAJEWSKY, Irina O., 2005 „Intermediality, Intertextuality, and Remediation: A Literary Perspective on Intermediality“, Intermédialités, 6, 2005, s. 43–64
  • RAJEWSKY, Irina O., 2002, Intermedialität. Tübingen/Basel: Francke, též heslo in Průvodce po světové literární teorii 20. století. Brno: Host, 2012
  • RIPPL, Gabriele (ed.), 2015, Handbook of Intermediality. Literature – Image – Sound – Music. Berlin: De Gruyter
  • SANDERS, Julie. Adaptation and appropriation. 1st pub. London: Routledge, 2006, 184 s. ISBN 0415311721. info
  • SCHNEIDER, J. – KRAUSOVÁ, L. (eds.), 2008, Vybrané kapitoly z intermediality. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci
  • WOLF, Werner, 2013, Popis jako transmediální modus reprezentace. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR
Výukové metody
přednáška, diskuse, esej
Metody hodnocení
- aktivní participace na diskusi
- samostatná interpretace vybraného díla či skupiny děl na základě intermediálního či adaptačního přístupu, zahrnující metodologickou sebereflexi
písemný test
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět bude otevřen a vyučován při minimálním počtu 6 zapsaných studujících.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2023, jaro 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2024/LMKA_a16