PV1A326 Nauka o pramenech

Filozofická fakulta
jaro 2024
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Olga Barová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 22. 2. 14:00–15:40 B2.13, Čt 29. 2. 14:00–15:40 B2.13, Čt 7. 3. 14:00–15:40 B2.13, Čt 14. 3. 14:00–15:40 B2.13, Čt 21. 3. 14:00–15:40 B2.13, Čt 28. 3. 14:00–15:40 B2.13, Čt 4. 4. 14:00–15:40 B2.13, Čt 11. 4. 14:00–15:40 B2.13, Čt 25. 4. 14:00–15:40 B2.13, Čt 2. 5. 14:00–15:40 B2.13, Čt 9. 5. 14:00–15:40 B2.13, Pá 17. 5. 12:00–13:40 B2.24, Pá 24. 5. 12:00–13:40 B2.24
Předpoklady
! PV1A251 Nauka o pramenech
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu bude předat posluchačům jednak základní informace o jednotlivých typech narativních pramenů s vazbou na prostředí českých zemí ve středověku, a to v evropském kontextu, jednak studenty seznámit s možnostmi analýzy tohoto typu pramenů, a to s důrazem na aplikaci různých pomocně vědních disciplín. Důraz bude kladen na samostudium (četba povinné literatury a pramenů).
Výstupy z učení
Absolvent kurzu bude mít přehled po typologii středověkých narativních pramenů a hlubší znalosti o pramenech tohoto typu z českého prostředí. Dále bude mít přehled po základní literatuře a bude rovněž s to aplikovat vhodné metody při analýze konkrétního textu. Konečně se prohloubí jeho znalosti a schopnosti práce s odbornou literaturou, a zejména pak schopnost psaní odborných textů (anotace; recenze).
Osnova
  • 1) Základní typologie narativních pramenů a základní pojmy;
  • 2) Počátky křesťanské světové kroniky v pozdní antice a její druhý život ve středověku;
  • 3) Nejstarší česká analistika a její evropský kontext;
  • 4) Kosmova kronika, její pokračovatelé, vliv na pozdější kronikářství a kontext jejího vzniku (Gallus Anonymus; Povest vremennych let);
  • 5) Vincencius a Jarloch;
  • 6) Chronicon domus Sarensis jako příklad klášterní kroniky;
  • 7) Kalendária, nekrologia, martyrologia a jejich funkce;
  • 8) České kronikářství 14. století (dvorské kronikářství; vernakularizace vč. překladů);
  • 9) České kronikářství 15. století (zejm. Staré české letopisy: městské prostředí);
  • 10) Hagiografie a její antické kořeny: proměny světců, proměny legend (Acta Martyrum; Život sv. Antonína) + Funkce hagiografie ve starším středověku (modelové legendy Salustiův Život sv. Martina; Dialogy Řehoře Velikého (sv. Benedikt); Vita Columbani; Beda a jeho životy sv. panovníků);
  • 11) Cyrilometodějské legendy (první vlna vernakulární literatury);
  • 12) Václavsko-ludmilské legendy (sv. panovník);
  • 13) Legendy o sv. Vojtěchu (sv. biskup) a legendy svatoprokopské (sv. opat/mnich)
Literatura
  • Fontes rerum Bohemicarum (1874-)
  • Monumenta Germaniae historica (Kosmas, AGO, chystaná edice Zbraslavské kroniky a děl Vincencia a Jarlocha) (1826-)
  • Monumenta Poloniae historica (N. S.) (1864-)
  • Scriptores rerum Hungaricarum : tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum. Edited by Emericus Szentpétery. Budapestini: Academia Litter., 1937, xiv, 553. info
  • Scriptores rerum Hungaricarum : tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum. Edited by Emericus Szentpétery. Budapestini: Academia Litter., 1938, 681 s. info
  • Polnoe sobranie ruskich letopisej (N. S.) (1846-)
  • Rerum Britannicarum Medii Aevi Scriptores / Rolls series (1858-) vč. pramenů úředního charakteru, či korespondence (1858-)
  • Corpus Christianorum (Continuatio Medievalis) (1953-)
  • Rerum Italicarum scriptores (N. S.) (1900-)
  • Fonti per la storia d´Italia (1887-)
  • Eusebiou tou Pamphilou, episkopou tes en Palaistine Kaisareias ta euriskomena panta. Patrologia Graeca 19–24. Ed. J. P. Migne. Paris 1857.
  • http://www.tertullian.org/fathers/jerome_chronicle_00_eintro.htm
  • Sabrina Inowlocki & Claudio Zamagni (eds), Reconsidering Eusebius: Collected papers on literary, historical, and theological issues. (Vigiliae Christianae, Supplements, 107). Leiden 2011.
  • Grant, Robert M.: Eusebius as church historian. Oxford 1980.
  • Burgess, Richard W.: Studies in Eusebian and post-Eusebian Chronography. Stuttgart 1999.
  • Cameron, Averil: History as Text: The Writing of Ancient History. London 1989.
  • CAMERON, Averil. Christianity and the rhetoric of empire : the development of Cristian discourse. Berkeley: University of California Press, 1991, xv, 261. ISBN 0520089235. info
  • BURGESS, R. W. a Michael KULIKOWSKI. Mosaics of time : the Latin chronicle traditions from the first century BC to the sixth century AD. Turnhout: Brepols, 2013, xiii, 444. ISBN 9782503531403. info
  • Houwen, Luuk A. J. R.: Beda Venerabilis. Historian, Monk and Northumbrian (Mediaevalia Groningana 19). Forsten, Groningen 1996
  • MacLean, Simon: Insinuation, Censorship and the Struggle for Late Carolingian Lotharingia in Regino of Prum’s Chronicle. English Historical Review, 124, 2009, 1-28
  • Schleidgen, W.-R.: Die Überlieferungsgeschichte der Chronik des Regino von Prüm, in Quellen und Abhandlungen zur mittelrheinischen Kirchengeschichte, 31, Mainz 1977
  • GLENN, Jason. Politics and history in the tenth century : the work and world of Reich of Reims. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, xv, 330. ISBN 9780521038126. info
  • Baran-Kozłowski, Wojciech: Kronika świata Mariana Szkota. Studium źrodłoznawcze. Poznań, Wydawnictwo Poznańskie 2009.
  • Gawłowska, W.: Frutolfa z Michelsbergu „Chronicon Universale”. Wątki dziejopisarskie i literackie. Łódź 1989
  • Von den Brincken, Anna-Dorothea: Studien zur lateinischen Weltchronistik bis in das Zeitalter Ottos von Freising. Münster 1956.
Výukové metody
Přednáška doprovázená seminářovými cvičeními (důraz na aktivní spoluúčast studentů)
Metody hodnocení
Ústní zkouška; aktivní účast na výuce (75 %) a domácí příprava; recenze odborné knihy (odevzdání první verze do konce listopadu); anotace studie v cizím jazyce (ne ve slovenštině) v češtině (odevzdání první verze do konce listopadu);
Informace učitele
Pokračování seznamu literatury:
Airlie, Stuart: „Sad stories of the dead of kings”: Narrative Patterns and Structures of Authority in Regino of Prüm’s Chronicle. In: Narrative and History in the Early Medieval West, Studies in the early Middle Ages, 16. Red. E. M. Tyler – R. Balzaretti. Turnhout 2006, 105-131
Goetz, Hans-Werner: Das Geschichtsbild Ottos von Freising. Ein Beitrag zur historischen Vorstellungswelt und zur Geschichte des 12. Jahrhunderts. Köln/Wien 1984. • Nass, Klaus: Die Reichschronik des Annalista Saxo und die sächsische Geschichtsschreibung im 12. Jahrhundert. MGH Schriften 41. Hannover 1996. • Dorninger, Maria E.: Gottfried von Viterbo. Ein Autor in der Umgebung der frühen Staufer. (Salzburger Beiträge 31). Heinz, Stuttgart 1997. • Weigand, Rudolf: Vinzenz von Beauvais. Scholastische Universalchronistik als Quelle volkssprachiger Geschichtsschreibung. Olms, Hildesheim u. a. 1991 • von den Brincken, Anna-Dorothea: Martin von Troppau. In: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewußtsein im späten Mittelalter. Vorträge und Forschungen, 31. Red. H. Patze. Sigmaringen 1987, 155-193. • von Tippelskirch, Ingrid: Die "Weltchronik" des Rudolf von Ems. Studien zur Geschichtsauffassung und politischen Intention. Kümmerle, Göppingen 1979. • Vyprávění o minulých letech. Nestorův letopis ruský: nejstarší staroruská kronika. Přel. Michal Téra. Praha 2014. • Historie o starých norských králích: středověké Norsko a Skandinávie v kronice mnicha Theodorika. Přel. V. Polách. České Budějovice 2014. • Kronika a činy polských knížat a vládců. Gallus Anonymus. Memoria medi aevi, 8. Přel. Josef Förster. Praha 2009. • Legendy a kroniky Koruny uherské. Přel. Richard Pražák, Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha 1988. • Wolverton, Lisa: Cosmas of Prague: narrative, classicism, politics. Washington, D. C. 2015. • Třestík, Dušan: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha 1968. • Wihoda, Martin: První česká království. Praha 2015. • Reitinger, Lukáš: Vratislav II. První král Čechů. Praha 2017. • Kolář, Antonín: Kosmovy vztahy k antice. Bratislava 1925. • Beumann, Helmut: Widukind von Korvey. 1950. • Plezia, Marian: Kronika Galla na tle historiografii XII wieku. Kraków 1947. • Deptuła, Czesław: Galla Anonima mit genezy Polski. Lublin 1990. • Banaszkiewicz, Jacek: Podanie o Piaście i Popielu. Studium porównawcze nad wczesnośredniowiecznymi tradycjami dynastycznymi. Warszawa 1986/2010. • Dalewski, Zbigniew: Ritual and Politics. Writing the History of a Dynastic Conflict in Medieval Poland. Leiden, Boston, MA: Brill, 2008. • Mühle, Eduard, Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum: neue Forschungen zum sogenannten Gallus Anonymus. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 65, 2009, 459-496. • http://hudce7.harvard.edu/~ostrowski/pvl/ • Tolochko, Oleksiy P.: Christian Chronology, Universal History, and the Origin of Chronicle Writing in Rus´. In: Historical Narratives and Christian Identity on a European Periphery: Early History Writing in Northern, East-Central, and Eastern Europe (c.1070–1200). Red. I. Garipzanov. Turnhout 2011, 207-228. • Ostrowski, Donald: The Application of Biblical Exegesis to the Study of Rus Chronicles. Medieval Slavonic Studies, 2009, 169-191. • Gippius, Aleksei A.: O kritike teksta in novom perevode-rekonstrukcji „Povesti vremennych let”. Russian Linguistics 26, 2002, 63-126. • Kurze, Friedrich: Zur Ueberlieferung der karolingischen Reichsannalen und ihrer Ueberarbeitung. NA 28, 1903, 619-669. • Collins, Roger: The „Reviser“ revisited. Another Look at the alternative version of the annales Regni Francorum, in: After Rome´s Fall. Narrators and Sources of Early Medieval History. Red. A. C. Murray, Toronto – Buffalo – London 1998, 191-213. • McKitterick, Rosamund: History and Memory in the Carolingian World, Cambridge 2005, s. 13-22, 101-122. • Meyer-Gebel, M.: Zur annalistischen Arbeitsweise Hinkmars von Reims. Francia 15, 1987, s. 75-108 . • Nelson, Janet L.: The Annals of St-Bertin, in: Charles the Bald: Court and Kingdom. Papers based on a Colloquium Held in London in April 1979. Red. M. T. Gibson – J. L. Nelson – D. Ganz, 19902, s. 23-40. • Holtzmann, Robert: Die Quedlinburger Annalen. Sachsen und Anhalt 1, 1925, s. 64-125. • Tradelius, Lotte: Die grösseren Hildesheimer Jahrbücher und ihre Ableitungen. Berlin 1936 (disertace). • Nass, Klaus: Die Reichschronik des Annalista Saxo und die sächsische Geschichtsschreibung im 12. Jahrhundert (= MGH Schriften 41), Hannover 1996. • Struve, Tilman, Lampert von Hersfeld. Persönlichkeit und Weltbild eines Geschichtsschreibers am Beginn des Investiturstreits. Hessisches Jahrbuch für Landesgeschichte 19, 1969, s. 1–123; 20, 1970, s. 32–142. • Eggert, Wolfgang, Lampertus scriptor callidissimus. Über Tendenz und literarische Technik der „Annalen“ des Hersfelder Mönches. Jahrbuch für Geschichte des Feudalismus 1, 1977, s. 89-120. • Novotný, Václav: Studien zur Quellenkunde Böhmens. MIÖG 24, 1903, s. 529-615. • Labuda, Gerard: Główne linie rozwoju rocznikarstwa polskiego w wiekach średnich. KwH 78, 1971, s. 804-810. • Bláhová, Marie: Druhé pokračování Kosmovo. SH 21, 1974, s. 5-39. • Třeštík, Dušan: Anfänge der Böhmischen Geschichtsschreibung. Die ältesten Prager Annalen. StŹr 23, 1978, s. 1-35. • Dušek, Ladislav: Kronika tzv. Beneše Minority a její pokračování. Minulostí Západočeského kraje 26, 1990, s. 7-112. • Matla-Kozłowska, Marzena: Rocznik krótki w kontekście wzajemnych wpływów polskiego i czeskiego rocznikarstwa, in: Inter laurum et olivam, Praha 2007, s. 379-393. • Quéret Podesta, Adrien: Annales Magdeburgenses Brevissimi. The Short Annals of Magdeburg and their significance in the discussion on the genesis of Czech and Polish annalistic productions. Edice Historie 5. Olomouc 2016. • Reitinger, Lukáš: Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě?: první Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. ČČH 113, 2015, s. 635-668. • Klebel, Ernst: Die Fassungen der österreichischen Annalistik. Jahrbuch des Vereins für Landeskunde von Niederösterreich 21, 1928, s. 43-185. • Lhotsky, Alphons: Quellenkunde zur mittelalterlichen Geschichte Österreichs. Ergänzungsband zur Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 19, Graz – Köln 1963. • Schmale, Franz-Josef: Die österreichischen Annalistik des 12. Jahrhunderts, Deutsches Archiv 31, 1975, s. 144-203. • Beihammer, A.: Die alpenländische Annalengruppe (AGS) und ihre Quellen, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 106, 1998, s. 253-327. • Bláhová, Marie: Die mittelalterlichen Sammelhandschriften der historischen Texte in Böhmen. Studie o rukopisech 29, 1992, s. 35-52 • Bláhová, Marie: Historická literatura v českých knihovnách přemyslovského období. In: Historia docet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka. Práce Historického ústavu ČAV, Miscellanea C 7. Praha 1992, s. 11-24. • Kernbach, Anna: Vincenciova a Jarlochova kronika v kontextu svého vzniku. K dějepisectví přemyslovského období. Brno 2010. • Zatloukal, Richard: Cronica domus Sarensis a osobnost jejího autora Jindřicha Řezbáře. Příspěvek k dějinám cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Vlastivědný věstník moravský Brno 57, 2005, s. 368-376. • Cronica domus sarensis. Cronica domus sarensis minor. Přel. Jaroslav Ludvíkovský, Jaroslav - Rudolf Mertlík – Metoděj Zemek. Třebíč 2003. • Patze, Hans: Ausgewählte Aufsätze. Red. Peter Johanek – ernst Schubert - Matthias Werner. Stuttgart 2002. • Sauer, Christine: Fundatio und memoria. Stifter und Klostergründer im Bild 1100 bis 1350. Göttingen 1993.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Následně bude vypsáno na jaře 2024.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2024/PV1A326