AJP69039 Obecné tendence v překladu

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
0/2/0. 5 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Renata Kamenická, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Renata Kamenická, Ph.D.
Katedra anglistiky a amerikanistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Tomáš Hanzálek
Dodavatelské pracoviště: Katedra anglistiky a amerikanistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
Žádné.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz se zaměřuje na problematiku jevů dříve v odborné literatuře nazývaných "překladové univerzálie", a to konkrétně v neliterárním překladu. Otázky, na které se kurz pokouší odpovědět, jsou: Liší se nějak texty, které vznikly jako překlady, od textů původních, nepřeložených? Pokud ano, jak lze tyto odlišnosti popsat? Obecnými tendencemi v překladu rozumíme jevy s typicky vyšším výskytem v přeložených textech než textech původních, a to bez ohledu na jazyk z něhož se překládá. Patří k nim na jedné straně simplifikace, konvencionalizace v rovině kolokací, lexikální vazby netypické pro cílový jazyk, nižší výskyt lexémů specifických pro cílový jazyk (to vše ve srovnání s původními texty v tomto jazyce), na druhé straně pak prodlužování textu, interference, standardizace, explicitace, normalizace dialektu, zjednodušování složitosti narativních postupů, využití konvenčnějších kolokací, redukce opakování (ve srovnání se zdrojovými texty). V semináři budeme tyto jevy identifikovat a studovat v neliterárních textech přeložených z angličtiny a seznámíme se s metodami a výsledky výzkumu v této oblasti. Každý student bude při detailních analýzách soustavně pracovat jak s vlastními přeloženými texty, tak s menšími korpusy vytvořenými ad hoc nebo veřejně přístupnými korpusy (BNC, COCA, ČNK). Uvažování nad obecnými tendencemi v překladu představuje zajímavý úhel pohledu na překlad, dotýkající se samotné podstaty překladových procesů a jevů. Při systematickém zkoumání překladů neliterárních textů a si osvojíme základy metodologie tohoto typu výzkumu, což u konkrétních studentů může vyústit ve formulaci diplomových projektů. Z praktického hlediska studenti zvýší svou schopnost sebereflexe při překladu.
Výstupy z učení
- Zvýšení povědomí o obecných a vlastních opakujících se tendencích v překladu, schopnost v případě potřeby je korigovat.
- Zvýšení citlivosti vůči překladovým posunům.
- Schopnost pracovat s korpusovými nástroji při shromažďování informací relevantních pro překlad.
- Orientace v translatologických pojmech vycházejících z empirického výzkumu.
Osnova
  • (1) Cíle a metody semináře, úvod do problematiky, základní pojmy. Práce s úvodním textem – konceptualizace univerzálií s využitím přístupu zdola nahoru. Literatura: Chesterman (2004).
  • (2) S a T univerzálie. Individuální práce s úvodním textem – společné shrnutí. Univerzálie a deskriptivismus v translatologii. Literatura: Klaudyová (1998). Srovnání terminologie. (Chesterman vs. Routledge).
  • (3) Explicitační hypotéza a její testování. Linn Overasová: „In search of the third code“ (1986). Co, jak a proč se v překladu explicituje? Explicitace z hlediska mluvčího a explicitace z hlediska popisované reality.
  • (4) Univerzálie a využití korpusů při studiu překladů. Aplikace terminologie na dalších textech.
  • (5) Překladové univerzálie ve vlastních textech studentů – analýza a zpětná vazba. Poměr type/token (type/token ratio); lexikální hustota.
  • (6) Simplifikace v neliterárních textech. Literatura: Laviosa (1996) a (1998). Srovnání výsledků výzkumu. Simplifikace ve vlastních textech studentů.
  • (7) Normalizace / konvencionalizace; posun ke konvenčnějším kolokacím. Literatura: Kennyová (1999). Nakolik se normalizace uplatňuje v neliterárních textech? Manuální analýza vzorků textu.
  • (8) Využití programu AntConc pro účely překladové analýzy. Praktické ukázky a náměty.
  • (9) Explicitation v titulkování. Perego (2003).
  • (10) Nižší výskyt lexémů specifických pro cílový jazyk. Literatura: Tirkkonen-Conditová (2004).
  • (11) Explicitace a kohezní vztahy. Literatura: Hopkinson. Délka překladového textu; interference. Literatura: Mauranenová (2004).
  • (12) Styl v překladu vs. styl překladatele (v souvislosti s obecnými tendencemi v překladu). Literatura: Bakerová (2000).
  • (13) Přehled doplňkové literatury. Tipy na závěrečné projekty, konzultace projektů.
Literatura
  • MAURANEN, Anna a Pekka KUJAMÄKI. Translation universals: do they exist? Amsterdam, Philadelphia: J. Benjamins Publishing Company, 2004, 224 s. info
  • Routledge encyclopedia of translation studies. Edited by Kirsten Malmkjaer - Mona Baker. London: Routledge, 1998, xviii, 654. ISBN 0-415-09380-5. info
  • OVERAS, Linn. In Search of the Third Code. 1988, 571-588. Meta, XLIII, 4. info
  • BAKER, Mona a Maeve OLOHAN. Reporting that in Translated English: Evidence for Subconscious Processes of Explicitation? 2002, 141-158. Across Languages and Cultures 1(2). info
  • BLUM-KULKA, Shoshana. Shifts of Cohesion and Coherence in Translation. Tübingen: Gűnter Narr, 1996, 17-35. Interlingual and Intercultural Communication. info
  • LAVIOSA-BRAITHWAITE, Sara. Investigating Simplification in English Comparable Corpus of Newspaper Articles. Szombathely: Daniel Berzsenyi College Printing Press, 1996, 531-540. info
  • LAVIOSA, Sara. Corpus-based Translation Studies. Theory, findings, applications. Amsterdam & New York: Rodopi, 2002, 138 s. ISBN 9042014873. info
Výukové metody
Manuální analýza překladu, korpusová analýza překladu, četba a diskuze odborných článků prezentujících výzkum, menší výzkumné projekty včetně návrhu metodologie a materiálové záklany.
Metody hodnocení
Výuka formou seminářů. Účast na seminářích je povinná, předpokládá se pravidelná příprava - četba zadaných kapitol z literatury a analýza překladů. Kurz je ukončen složením zápočtového textu (prokazuje celkovou znalost problematiky) a zkouškou, která spočívá ve vypracování a odevzdání závěrečného projektu, jehož příprava a plánování budou obsahem závěrečných seminářů.
Vyučovací jazyk
Angličtina
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023.