AJP69039 Obecné tendence v překladu

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
0/2/0. 5 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Renata Kamenická, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Renata Kamenická, Ph.D.
Katedra anglistiky a amerikanistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Tomáš Hanzálek
Dodavatelské pracoviště: Katedra anglistiky a amerikanistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:40 G25, kromě Po 21. 4. až Ne 27. 4.
Předpoklady
Žádné.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 1/25
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz se zaměřuje na problematiku jevů dříve v odborné literatuře nazývaných "překladové univerzálie", a to konkrétně v neliterárním překladu. Otázky, na které se kurz pokouší odpovědět, jsou: Liší se nějak texty, které vznikly jako překlady, od textů původních, nepřeložených? Pokud ano, jak lze tyto odlišnosti popsat? Obecnými tendencemi v překladu rozumíme jevy s typicky vyšším výskytem v přeložených textech než textech původních, a to bez ohledu na jazyk z něhož se překládá. Patří k nim na jedné straně simplifikace, konvencionalizace v rovině kolokací, lexikální vazby netypické pro cílový jazyk, nižší výskyt lexémů specifických pro cílový jazyk (to vše ve srovnání s původními texty v tomto jazyce), na druhé straně pak prodlužování textu, interference, standardizace, explicitace, normalizace dialektu, zjednodušování složitosti narativních postupů, využití konvenčnějších kolokací, redukce opakování (ve srovnání se zdrojovými texty). V semináři budeme tyto jevy identifikovat a studovat v neliterárních textech přeložených z angličtiny a seznámíme se s metodami a výsledky výzkumu v této oblasti. Každý student bude při detailních analýzách soustavně pracovat jak s vlastními přeloženými texty, tak s menšími korpusy vytvořenými ad hoc nebo veřejně přístupnými korpusy (BNC, COCA, ČNK). Uvažování nad obecnými tendencemi v překladu představuje zajímavý úhel pohledu na překlad, dotýkající se samotné podstaty překladových procesů a jevů. Při systematickém zkoumání překladů neliterárních textů a si osvojíme základy metodologie tohoto typu výzkumu, což u konkrétních studentů může vyústit ve formulaci diplomových projektů. Z praktického hlediska studenti zvýší svou schopnost sebereflexe při překladu.
Výstupy z učení
- Zvýšení povědomí o obecných a vlastních opakujících se tendencích v překladu, schopnost v případě potřeby je korigovat.
- Zvýšení citlivosti vůči překladovým posunům.
- Schopnost pracovat s korpusovými nástroji při shromažďování informací relevantních pro překlad.
- Orientace v translatologických pojmech vycházejících z empirického výzkumu.
Osnova
  • (1) Cíle a metody semináře, úvod do problematiky, základní pojmy. Práce s úvodním textem – konceptualizace univerzálií s využitím přístupu zdola nahoru. Literatura: Chesterman (2004).
  • (2) S a T univerzálie. Individuální práce s úvodním textem – společné shrnutí. Univerzálie a deskriptivismus v translatologii. Literatura: Klaudyová (1998). Srovnání terminologie. (Chesterman vs. Routledge).
  • (3) Explicitační hypotéza a její testování. Linn Overasová: „In search of the third code“ (1986). Co, jak a proč se v překladu explicituje? Explicitace z hlediska mluvčího a explicitace z hlediska popisované reality.
  • (4) Univerzálie a využití korpusů při studiu překladů. Aplikace terminologie na dalších textech.
  • (5) Překladové univerzálie ve vlastních textech studentů – analýza a zpětná vazba. Poměr type/token (type/token ratio); lexikální hustota.
  • (6) Simplifikace v neliterárních textech. Literatura: Laviosa (1996) a (1998). Srovnání výsledků výzkumu. Simplifikace ve vlastních textech studentů.
  • (7) Normalizace / konvencionalizace; posun ke konvenčnějším kolokacím. Literatura: Kennyová (1999). Nakolik se normalizace uplatňuje v neliterárních textech? Manuální analýza vzorků textu.
  • (8) Využití programu AntConc pro účely překladové analýzy. Praktické ukázky a náměty.
  • (9) Explicitation v titulkování. Perego (2003).
  • (10) Nižší výskyt lexémů specifických pro cílový jazyk. Literatura: Tirkkonen-Conditová (2004).
  • (11) Explicitace a kohezní vztahy. Literatura: Hopkinson. Délka překladového textu; interference. Literatura: Mauranenová (2004).
  • (12) Styl v překladu vs. styl překladatele (v souvislosti s obecnými tendencemi v překladu). Literatura: Bakerová (2000).
  • (13) Přehled doplňkové literatury. Tipy na závěrečné projekty, konzultace projektů.
Literatura
  • MAURANEN, Anna a Pekka KUJAMÄKI. Translation universals: do they exist? Amsterdam, Philadelphia: J. Benjamins Publishing Company, 2004, 224 s. info
  • Routledge encyclopedia of translation studies. Edited by Kirsten Malmkjaer - Mona Baker. London: Routledge, 1998, xviii, 654. ISBN 0-415-09380-5. info
  • OVERAS, Linn. In Search of the Third Code. 1988, 571-588. Meta, XLIII, 4. info
  • BAKER, Mona a Maeve OLOHAN. Reporting that in Translated English: Evidence for Subconscious Processes of Explicitation? 2002, 141-158. Across Languages and Cultures 1(2). info
  • BLUM-KULKA, Shoshana. Shifts of Cohesion and Coherence in Translation. Tübingen: Gűnter Narr, 1996, 17-35. Interlingual and Intercultural Communication. info
  • LAVIOSA-BRAITHWAITE, Sara. Investigating Simplification in English Comparable Corpus of Newspaper Articles. Szombathely: Daniel Berzsenyi College Printing Press, 1996, 531-540. info
  • LAVIOSA, Sara. Corpus-based Translation Studies. Theory, findings, applications. Amsterdam & New York: Rodopi, 2002, 138 s. ISBN 9042014873. info
Výukové metody
Manuální analýza překladu, korpusová analýza překladu, četba a diskuze odborných článků prezentujících výzkum, menší výzkumné projekty včetně návrhu metodologie a materiálové záklany.
Metody hodnocení
Výuka formou seminářů. Účast na seminářích je povinná, předpokládá se pravidelná příprava - četba zadaných kapitol z literatury a analýza překladů. Kurz je ukončen složením zápočtového textu (prokazuje celkovou znalost problematiky) a zkouškou, která spočívá ve vypracování a odevzdání závěrečného projektu, jehož příprava a plánování budou obsahem závěrečných seminářů.
Vyučovací jazyk
Angličtina
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023.