FAVh067 Digitální nástroje ve výzkumu kinematografie

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. et Mgr. Terézia Porubčanská, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Michal Večeřa, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Michal Večeřa, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Předpoklady
FAVBPa100 Historiografický výzkum
Předpokládá se znalost základů metodologie historického výzkumu, které si studenti osvojují v rámci povinného předmětu FAVBPa100 Úvod do metodologie historického výzkumu.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Digitální obrat v humanitních oborech přinesl řadu důležitých změn do metodologie sběru, ukládání, výzkumu, zobrazování a prezentace historických materiálů a kulturního dědictví. Technologie vyvinuté pro specifické potřeby výzkumu literatury, historie nebo umění umožnili digitalizaci textů, tvorbu audiovizuálního obsahu, nebo budování rozsáhlých datových sbírek. S nástupem těchto technologií vzniká stále větší množství digitálního obsahu a jejich tvůrci tak stojí před další zásadní otázkou – jak tento obsah přiblížit svým uživatelům, resp. jak zaujmout pozornost nových uživatelů? Tento kurz si klade za cíl představit jednu z mnoha metod, kterou využívají galerie, muzea, archivy i další kulturně-historické instituce k prezentaci svých digitálních sbírek: digitální příběh. Z této výchozí pozice se studenti budou postupně seznamovat s funkcí online kurátora digitálního obsahu archivu a jeho významem pro kulturní instituci. Studenti budou mít možnost vyzkoušet si celý proces přípravy digitálního příběhu – prostřednictvím částkových praktických úkolů a přípravy seminárního projektu si vyzkoušejí bádání v digitalizovaných sbírkách archivních materiálů a seznámí se s vybranými metodami a nástroji pro tvorbu a prezentaci digitálního obsahu v online prostředí.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
• Definovat základní náplň práce kompetence kurátora, který při správě sbírek a jejich prezentaci pracuje s nativně digitálními nebo digitalizovanými materiály
• Orientovat se a popsat základní koncepty z oblasti digitálního zobrazování a prezentace (nejen) dějin kinematografie
• Budou schopni prohledávat archivní materiály a vybírat vhodný obsah pro připravovaný digitální příběh
• Sestavit scénář příběhu a vytvořit doplňující ilustrační prvky ve vybraných softwarech (obrazová příloha, audio a video obsah, mapová vizualizace, časová osa)
• Samostatně vytvořit prezentační projekt v prostředí ArcGIS StoryMaps
Osnova
  • 1. Představení celkové koncepce kurzu, povinné literatury, metod hodnocení, hlavních teoretických rámců kurátorství digitálního archivu/galerie; představení témat a podtémat ke kterým budou studenti vypracovávat zadání (semestrální projekt ve formě digitálního příběhu); studenti si vyberou téma a podtéma kterému se chtějí v semestrálním projektu věnovat, získají přístup k archivním materiálům, ve kterých budou mít za úkol bádat a hledat zdroje pro svůj příběh; zadání na příští hodinu bude odpovídat náležitostem uplatňovaným ÚFAV pro návrhy projektu – student musí formulovat 1) výzkumný problém, 2) popsat kontextuální pozadí projektu, 3) formulovat kladené otázky, 4) formulovat pracovní teze, 5) vysvětlit v čem tkví přínos takto zpracovaného tématu
  • 2. Úvod do digitálních humanitních věd; představení aplikace ArcGIS StoryMaps a modelového projektu vytvořeného v tomto prostředí; konzultace pracovních podob projektu; Zadání na příští hodinu bude spočívat v upravení zadané projektu a prvním vyzkoušení aplikace ArcGIS Storymaps
  • 3. Konzultace vybraných témat a reflexe problémů Storymaps; Příprava scénáře pro digitální příběh – společná práce na hodině; zadání úkolu napříště – četba metodologického textu navrženého hostem k tématu kurátorství
  • 4. Hostující vyučující 1 – kurátorství digitálního archivu/galerie – definování kompetencí jednotlivých pozic: informační kurátor, digitální kurátor, online kurátor; úvod do problematiky kurátorství digitálních sbírek kulturního dědictví a historických materiálů různých forem (text, obrazový formát, audiovizuální obsah, fyzické artefakty)
  • 5. Úvod do problematiky zpracování historického tématu do formy podcastu. Představení vhodného volně dostupného softwaru k nahrávání a zpracování audio obsahu, ukázka tvorby nahrávky a její následné zpracování. Představení možností publikace audio obsahu online. Úkol na příští hodinu – zpracování dohodnutého materiálu/materiálů do podoby zvukové nahrávky a jeho uložení do prostředí aplikace
  • 6. Studenti – prezentace výsledků jejich bádání ve zpřístupněných sbírkách historických materiálů a záměrů jakým způsobem se je chystají využít v projektu, prezentace úkolů z minulé hodiny
  • 7. Hostující vyučující 2 – představení možností datové vizualizace. Základy zobrazování informací v grafické podobě, typy grafických zobrazení (graf, časová osa, síť ad.); metody čitelné a atraktivní vizualizace, zadání pro studenty na další hodinu – s využitím nasdíleného software a vytvořte z materiálů ke svému tématu 1) 3 ilustrační grafy a 2) časovou osu, která bude obsahovat alespoň 3 úrovně – obecné dějiny, kinematografické dějiny a linii samotného problému, z nasbíraných dat vyberte podle vás veškeré relevantní údaje a vložte do časové osy
  • 8. Reflexe zadání z předcházející hodiny
  • 9. Digitální mapování historie – využití prostorových dat pro vyprávění příběhů; prostorový obrat ve výzkumu dějin, ukázky aplikací pro zobrazování mapových podkladů s konkrétními aplikacemi a projekty, aplikace práce s mapami v ArcGIS Storymaps, společná práce na hodině.
  • 10. Studenti – Prezentace návrhů mapových vizualizací na základě sesbíraných historických materiálů
  • 11. Využití sociálních sítí pro vyprávění historických příběhů – Instagram, Facebook, Tik-tok – zadání úkolu spojeného s problematikou sociálních sítí napříště
  • 12. Studenti – představení zadaných úkolů z minulé hodiny
  • 13. Seminář probíhá formou konzultací, studenti se soustředí finalizaci svého semestrálního projektu
  • 14. Prezentace finálních příběhů a zpětná vazba před finálním odevzdáním v rámci zkouškového období.
Literatura
    povinná literatura
  • Davis, S. B., Vane, O., & Kräutli, F. (červenec, 2016). Using Data Visualisation to tell Stories About Collections [příspěvek prezentovaný na konferenci]. Electronic Visualisation and the Arts.
  • ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. Online. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015, 15 s. ISSN 1801-2213. URL info
    doporučená literatura
  • Harvey, D. R. (Douglas R.) (2010). Digital curation : a how-to-do-it manual / Ross Harvey. Neal-Schuman Publishers.
  • Berry, D. M., & Fagerjord, A., (2017). Digital Humanities: Knowledge and Critique in a Digital Age. John Wiley & Sons. Cambridge, Anglie: Polity Press.
  • Byrne, W. (2019, 30. září). What is digital storytelling and what has it got to do with cultural heritage? Europeana Pro.
  • Knowles, A. K., & Hillier, A., (2008). Placing History: How Maps, Spatial Data, and Gis Are Changing Historical Scholarship. Redlands, Kalifornie: ESRI, Inc.
  • Wojtczak, K. (2022, 7. září). How to write appealing art history stories - insights from DailyArt Magazine. Europeana Pro.
Výukové metody
Předmět se bude skládat z prezentace teoretických a metodologických konceptů formou přednášek vyučujícími předmětu nebo hostujícími vyučujícími. Součástí výkladu bude ukázka již existujících virtuálních projektů. Praktická část semináře bude realizována ve formě představení konkrétního digitálního nástroje a jeho použití na modelové příkladu. Úkolem studentů bude postup zopakovat s použitím vlastních podkladových materiálů; pracovní verze úkolů budou reflektované v následující výukové hodině. Po každé prezentaci/praktické ukázce bude prostor pro diskuzi – dovysvětlení a zopakování problematických pasáží. Součástí bude i četba zadaných textů, jakožto podkladů pro seminární diskusi.
Metody hodnocení
Porozumění teoretické části se bude zkoušet přímo při výuce prostřednictvím aplikace KVIS, k problematickým pasážím se poté výklad bude vracet nebo jim bude věnovaný prostor v praktické části prostřednictvím názorných aplikací v praxi. Teoretické znalosti budou testovány pomocí dvou písemných testů (1. test po páté lekci, 2. test po jedenácté lekci). Praktické dovednosti budou studenti dokládat přípravou dílčích úkolů (audio, datová vizualizace, mapa), které v závěru kurzu spojí do jednoho digitálního výsledného příběhu. Výsledná známka bude složená z hodnocení za písemné testy (každý z testů 20 % známky, dohromady 40 %) a hodnocení výsledného projektu (60 %).
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2025/FAVh067