RLBcB551 Výzkum náboženské zkušenosti

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Jana Nenadalová, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Jana Valtrová, Ph.D.
Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kristýna Čižmářová
Dodavatelské pracoviště: Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
RLBcA001: Úvod do religionistiky
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Předmět podává základní přehled teoreticko-metodologických rámců výzkumu náboženské zkušenosti a její typologizace. Budou představeny různé teoretické přístupy ke studiu náboženské zkušenosti, jejich kritika i dobový kontext. Posluchači si osvojí pojmy jako je mystická zkušenost, náboženská zkušenost, psychedelická zkušenost, zkušenost považovaná za náboženskou atd., a naučí se rozlišovat mezi přístupy esencialismu (perennialismu), sociálního konstruktivismu a kognitivní vědy o náboženství. Dále se posluchači naučí orientovat v rozdílech mezi různými metodologickými přístupy ke studiu náboženské zkušenosti a budou seznámeni s jejich výhodami a limity. Součástí kurzu bude i četba tří studií (z toho dvou v angličtině), na niž navazuje vypracování jednoho komentáře a jeho obhajoba na seminární diskuzi, čímž si posluchači prohloubí schopnosti argumentace a porozumění teoretickým textům. Zároveň se naučí rozmýšlet nad teoretickou konceptualizací a metodologickým uchopením jimi vybraného jevu skrze vypracování individuálního návrhu výzkumného projektu.
Výstupy z učení
Po úspěšném ukončení kurzu budou studenti schopni:
• Orientovat se v základních teoretických přístupech ke studiu náboženské zkušenosti od 19. století až po současnost,
• chápat základní metodologické způsoby studia náboženské zkušenosti,
• orientovat se v pojmech, které se ke studiu náboženské zkušenosti váží,
• chápat kulturní a teoretický kontext rozdílných způsobů studia a typologizací náboženské zkušenosti,
• porozumět teoretickým textům v českém i anglickém jazyce a argumentovat vlastní postoj k těmto textům,
• zpracovat vlastní návrh výzkumného projektu.
Osnova
  • 1) Úvodní hodina
  • 2) William James a počátky výzkumu náboženské (mystické) zkušenosti a. Seminář 1
  • 3) Šedesátá léta, psychedelický mysticismus a rozvoj alternativ
  • 4) Perennialismus (esencalismus) ve studiu náboženské zkušenosti
  • 5) Fenomenologie náboženské zkušenosti a. Seminář 2
  • 6) Konstruktivismus ve studiu náboženské zkušenosti
  • 7) Antropologie náboženské zkušenosti
  • 8) Krize konceptu “náboženská zkušenost” a jeho kritika; hledání nových cest ke studiu náboženské zkušenosti s pomocí kognitivní vědy o náboženství
  • 9) Zkušenost, považovaná za náboženskou: Building block approach a kognice událostí a. Seminář 3
  • 10) Teorie prediktivního vyhodnocování ve studiu náboženské zkušenosti
  • 11) Náboženská zkušenost z hlediska evoluce
  • 12) Prezentace anotací a závěrečná diskuze
Literatura
    povinná literatura
  • JAMES, William. The varieties of religious experience. New York, NY: Library of America, 2010, xviii, 517. ISBN 9781598530629. URL info
  • TAVES, Ann. Religious experience reconsidered : a building-block approach to the study of religion and other special things. Princeton: Princeton University Press, 2009, xv, 212. ISBN 9780691140872. info
    doporučená literatura
  • Luhrmann, T. M. (2020). How God Becomes Real: Kindling the Presence of Invisible Others. New Jersey: Princeton University Press.
  • Schjoedt, U. & Andersen, M. (2017). How does religious experience work in predictive minds? Religion, Brain & Behavior, 7(4), 320–323.
  • Taves, A. (1999). Fits, Trances, and Visions: Experiencing Religion and Explaining Experience from Wesley to James. Princeton: Princeton University Press.
  • FRITH, Christopher D. Making up the mind : how the brain creates our mental world. Malden: Blackwell Publishing, 2007, xii, 234. ISBN 9781405160223. info
Výukové metody
přednášky, samostatná četba literatury, vypracování písemného komentáře a jeho obhajoba v seminární diskuzi, aktivní účast na seminárních diskusích, prezentace anotace projektu během závěrečné hodiny a následné samostatné zpracování návrhu výzkumného projektu, zpětná vazba přednášejícího na vypracovaný projekt (písemná a ústní).
Metody hodnocení
Písemné zodpovězení vybrané otázky (komentář) k jednomu ze tří seminárních bloků (0–20b, 10%), obhájení komentáře během seminární diskuze (0–10b, 10%), aktivita během seminárních diskuzí (0–20b, 10%), vypracování anotace návrhu výzkumného projektu (0–40b, 10%) a její krátká prezentace v závěrečné hodině (0–10b, 10%), bonusové body za docházku a aktivitu v závěrečné diskuzi (0–10b). Za aktivitu během semestru je tedy nutno získat alespoň 60b ze 100b – 50%. Dále se hodnotí vypracování návrhu výzkumného projektu, jeho odeslání v řádném nebo opravném termínu do odevzdávárny v IS a obhájení během ústního kolokvia (alespoň 60b ze 100b – 50%). Student tedy musí získat alespoň 120b z maxima 200b (100 %) za celý kurz, v rámci dvou hlavních oddílů nesmí klesnout pod hranici 60 bodů.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2021, jaro 2023.