AEA_01 Úvod do studia archeologie

Filozofická fakulta
podzim 1999
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: - dobrá znalost archeologického pojmosloví, pomocných a mezních disciplin oboru a druhů archeologických pramenů - dokonalá orientace v periodizačních systémech a v chronologii pravěku a rané doby dějinné - orientační přehled dějin archeologie - znalost základních metod analyticko-syntetického stupně archeologické praxe - přehledná znalost základních archeologických periodik a nejdůležitějších syntéz pravěku střední Evropy
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • 1. Předmět a objekt studia. Archeologie, prehistorie, protohistorie, raný a vrcholný středověk. Postavení archeologie v systému vědních oborů. Specializace v archeologii (pleitocénní, pravěká, raně historická, středověká, postmedievální, průmyslová, klasická, mediteránní, biblická; podmořská, horská, montánní, letecká, genová, experimentální, prostorová, akustická, utopická, A. smrti, A. zmizelého (nenalezeného) apod. Pomocné a mezní obory (speleoarcheologie, petroarcheologie, archeobotanika, paleozoologie, paleoantropologie, paleometalurgie, etnoarcheolo- gie atd.). Interdisciplinární, multidisciplinární a transdis- ciplinární přístup. - Význam studia pravěku. 2. Archeologické prameny, jejich charakteristika, obsah a třídění. Terénní památky (sídlištní, sepulkrální, depoty, ostatní) a prehistorický mobiliář (kamenné artefakty, keramika, kovy, organické materiály, sklo, jantar, mušlovina atd.). Surovina v pravěku. Vypovídací schopnost AP a jejich odlišnosti od pramenů písemných. Fenomén "archeologická kultura" a jeho časoprostorový model. 3. Princip periodizace dějin. Periodizační kritéria. Vývoj technologické (archeologické) periodizace pravěku. Druhy periodizací a jejich konkretní podoby. Základní dějinné koncepce. Idealistické a materialistické pojetí dějin. Biblický, antický, etnografický a soudobý filozofický model vzniku světa. Evolucio- nistická a kreacionistická koncepce antropogeneze a sociogeneze. 4. Přehled dějin evropské archeologie. Etapy starožitnická, archeologická (empirická), prehistorická (racionální). Soudobá archeologie a její ideové směry. Dějiny české a moravské archeo- logie. Společné a odlišné vývojové rysy. Významné postavy a jejich díla. Současná organizace naší archeologie. 5. Základy metodologie oboru. Metoda, technika, metodologie, metodika. 4 stupně archeologické praxe: prospekce, exkavace, muzealia, analyticko-syntetický stupeň a jeho možné vyústění do historiozofické či filozofické roviny. Základy teorie poznání. Obecné metody poznání (indukce, dedukce, analogie, experiment, dotazník). Empirické a racionální typy poznání v archeologii. - Expertní (destruktivní a nedestruktivní) analýzy archeologických památek a jejich přínos k chronologii a technologii pravěku (RTG, spektrální analýzy, chemické rozbory, výbrusy, neutronografie atd.). 6. Strategie analyticko-syntetického stupně archeologické praxe: Datování, etnicita, hospodářské struktury, duchovní život, sociální kultura. - Metody datování (chronologie) pravěku a rané doby dějinné. Chronologie relativní a absolutní. Kalendářní systémy. 7. Klasické metody relativní chronologie: Stratigrafie, její podstata a aplikace v archeologii. Stratigrafie vertikální a horizontální (s příklady). Problémy výzkumu tellů. Typologie, její principy (O. Montelius, jeho předchůdci, souputníci a pokračovatelé), výsledky, kritika a současné použití. Typologické asociační řady. Kombinační statistika. Kybernetizace typologické metody. Typologie v době elektronických počítačů. 8. Srovnávací metody v archeologii. Principy analogie. Nejvýznamnější technické metody stanovení relativní chronologie. - Klasické metody stanovení absolutního stáří archeologických památek: metoda odhadu, srovnávací metoda, chronologické "horizonty". 9. Soudobé přírodovědné a technické metody absolutní chronologie: Radiometrie, její zrod, vývoj, problémy, výsledky a současný stav; kalibrační postupy. Paleomagnetismus. Termoluminiscence. Starší i novější přírodovědné a lingvistické metody ("Milankovičova křivka" slunečního záření, geochronologie, dendrochronologie, metoda pylových spekter - palynologie, glotto- chronologie aj.). 10. Etnicita v pravěku a rané době dějinné. 11. Metody rekonstrukce hospodářského života a ekonomiky pravěku. 12. Možnosti poznání duchovního života pravěkých lidí. 13. Zdroje vědeckých informací.
Literatura
  • Bouzek, J. a kol., Dějiny archeologie I-II, Praha 1983, 1984
Metody hodnocení
P 1, S 1, kolokvium
Informace učitele
Bouzek, J. a kol., Dějiny archeologie I-II, Praha 1983, 1984 Buchvaldek, M. a kol., Dějiny pravěké Evropy, Praha 1985 Filip, J. (ed.), Enzyklopädisches Handbuch zut Ur- und Früh- geschichte Europas I-II, Praha 1966, 1969 Neustupný, E., Archaeological method, Cambridge 1993 Neustupný, J., K metodám archeologické práce, ČNM 126, 1957, 49-75 Nové archeologické metody I, II, UK Praha 1971, 1974 Pleiner, R. (ed.), Pravěké dějiny Čech, Praha 1978 Podborský, V. (ed.), Pravěké dějiny Moravy, Brno 1993 Podborský, V., Dějiny pravěku I-II, Brno 1979, 1982 Poulík, J. - Chropovský, B., Velká Morava a počátky československé státnosti, Praha-Bratislava 1985
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.