AEB_05 Technologie výroby keramiky

Filozofická fakulta
podzim 2000
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. PhDr. Jaromír Kovárník, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: - dostatečná účast na přednášce - znalost obecné teorie technologie výroby keramiky - přehled hlavních vývojových trendů keramické technologie od neolitu po středověk - orientace v základní odborné literatuře
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Anotace: Cílem přednášky je probrat otázky související s technologií zhotovování staré keramiky se zvláštním zřetelem na pravěkou keramiku. Přednáška se rovněž zabývá poznatky z technologie keramiky mladších období rané doby dějinné a středověku. Uvedeny jsou také vhodné příklady z etnologie zejména tehdy, když nebyly prozatím doloženy pravěké doklady některých technologických postupů. Přednáška čerpá jednak z archeologických nálezů, dále z odborné literatury a jednak se zaměřuje na výsledky experimentální rekonstrukce technologie vytváření pravěké keramiky. Archeologický experiment je pojat jako prostředek ověřující možné a naopak odmítající nesprávné hypotézy a teorie (tj. nemožné) o technologii staré keramiky. V přednášce jsou uvedeny výsledky rekonstrukce předpokládaných technologických postupů používaných při zhotovování pravěké keramiky počínaje výběrem a těžbou keramických surovin až po výpal replik pravěké keramiky v rekonstruovaných modelech hrnčířských pecí. Důraz je kladen na objev technologického postupu tzv. sigilátové keramiky. Vzhledem k tomu, že sleduje širší časový rámec od mladší doby kamenné až po dobu rozpadu rodové společnosti, její závěry se dotýkají výrobních poměrů občin doby před a v průběhu druhé a třetí společenské dělby práce.
Osnova
  • Sylabus přednášky: 1. Úvod do studia keramické technologie. Definice technologie. Definice a dějiny experimentu. Experiment jako kritérium pravdivosti teoretických předpokladů, jako nejefektivnější prostředek zkoumání příčinných aj. vztahů a prostředek rozvoje teorií. Metodologické zvláštnosti experimentu v archeologii. Klasický experiment a modelový experiment. Komplexní modelování života pravěkých societ ve střediscích experimentální archeologie (archeologická muzea v přírodě a archeoparky: Asparn a. d. Zaya, Butser Ancient Farm, Museumsdorf Düppel, Archäologisches Zentrum Hitzacker, Lejre, Liptovská Mara, Moesgard, Nowa Slupia, Archäologisches Freilichtsmuseum Oerlinghausen, Pamunkey, Ridley Creek State Park, Százhalombatta atd.). 2. Keramické suroviny, silikáty. Keramické suroviny střepové, glazurové, nástřepové a pomocné. Keramické přísady: ostřiva, taviva, lehčiva, plastifikátory. Jílovinová zemina. Keramické suroviny používané v pravěku. Použití kaolinu, rozdrcených střepů, lastur aj. 3. Minerální barviva. Výskyt a složení červeného, žlutého, černého a bílého barviva. Použití přírodních pigmentů; rozdrcené červené barvivo jako přísada v keramickém těstu, malování nádob. Jehlany hematitu a limonitu užívané k povrchové úpravě tzv. pravěké terry sigillaty. Výskyt a použití tuhy. Kultovní význam barviva. 4. Těžba surovin. Výběr místa. Komunální těžební jámy – hliníky a stavební jámy. Využití zeminy z dalších objektů včetně různých příkopů. Nástroje k těžbě. Doprava surovin. 5. Zpracování surovin. Úprava surovin mechanického nebo fyzikálně chemického rázu. Odvzdušňování, odležení, proteplování. Vytvářecí směs. Zkoušky vlastností keramického těsta. Zpracování a úpravy keramických surovin v pravěku. Fyzikálně chemické rozbory. Mikroskopické studium keramiky. Experimentální zpracování vzorků keramických surovin. Obrazová dokumentace. 6. Technologie vytváření pravěké keramiky. Vytváření a keramické vytvářecí způsoby. Technika nálepu v pravěké technologii. Pozorování povrchu a lomů pravěké keramiky. Použití podložky. Otisky a značky na dnech nádob. Plastika a její vytváření. Technologie výčnělků a uch. Úpravy povrchu: vyhlazování, engoba. Otisky textilu. Otisky papilárních linií. Paleobotanické otisky. Reparace pravěké keramiky. Napodobeniny kovových nádob. Nádoby z organických látek. Obrazová dokumentace. 7. Nástroje k vytváření pravěké keramiky. Kostěná a kamenná hladidla. Kombinované nástroje (hladidla a hroty apod.). Vyhlazovače. Škrabáky. Nástroje s ozubenou čepelí. Repliky kostěných nástrojů. Obrazová dokumentace. 8. Experimentální vytváření replik pravěké keramiky. Vytváření, formování a modelování replik. Experimenty povrchových úprav. Uchycení plastických výčnělků a uch. Experimenty s reparací. Obrazová dokumentace. 9. Vysoušení keramiky v pravěku. Sušení – definice. Dynamika sušení. Smršťování při sušení. Trhliny a deformace. Způsoby vysoušení keramiky. 10. Výpal prehistorické keramiky. Keramika – definice. Pálení keramiky. Výpal nádob v pravěku. Výše teplot výpalu. Vypalovací zařízení a hrnčířské pece – charakteristika, příklady, závěry. Obrazová dokumentace. 11. Experimentální výpal replik pravěké keramiky v modelech pravěkých vypalovacích zařízení. Budování modelů vypalovacích zařízení: zahloubeného polního ohniště a neklenutého vypalovacího zařízení s roštem. Budování dvouprostorových pecí s roštem a jejich vysoušení. Budování zahloubené jednoprostorové pece. Experimentální výpal replik nádob v jednotlivých typech vypalovacích zařízení. Zjištění tzv. pravěké sigilátové keramiky pomocí experimentů. Dílčí závěry. Obrazová dokumentace. 12. Shrnutí látky. Závěr kurzu. Obrazová dokumentace k experimentální rekonstrukci pravěké keramické technologie.
Metody hodnocení
2 P, k
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura: Almgren, B. 1965-1966: Zur Technik der neolithischen Keramik, Tor XI, 230-251. Andraschko, F. M. 1990: Zu Herstellung und Gebrauch bandkeramischer Gefäße, Archäologie in der Region. Untersuchungen zur urgeschichtlichen Siedlungs-, Wirtschafts- und Lebensweise im südlichen Niedersachsen, Göttingen. Balfet, H. 1966: La céramique comme document archéologique. B. S. P. F. Étude et travaux 63, 2, 279-310. Bareš, M. – Lička, M. 1976: K exaktnímu studiu staré keramiky. K otázkám vztahu vypíchané a lengyelské kultury, SbNM 30, č. 3-4, 137-244. Bareš, M. – Lička, M. 1980: Détermination de l' origine d'un choix de céramiques néolithiques provenant de diverses localités tchecoslovaques dans le cadre d'un programme d'etude d'ensemble de la céramique ancienne. Résultats. Revue d'Archéométrie. (Actes du XX. Symposium international d'Archéométrie, Paris, Vol. III), 9-17. Bareš, M. – Lička, M. – Růžičková, M. 1981: K technologii neolitické keramiky I., SbNM XXXV, č. 3-4, 137-228. Bareš, M. - Lička, M. – Růžičková, M. 1982: K technologii neolitické keramiky II., SbNM XXXVI, č. 3-4, 121-239. Bauer, I. – Bollinger, S. – Weiss, J. 1994: Experimentelle Archäologie: Die Herstellung von spätbronzezeitlicher Keramik, Tugium 10, Zug, 129-140. Bimson. M. 1978-1979: A Note on the Use of Colour Change on Refiring as an Indication of the Original Firing Temperature of Terra Sigillata, APA 9/10, 5. Bobrinskij, A. A. 1962: K izučeniju techniki gončarnogo remesla na těritorii Smolenskoj oblasti, SovEtnogr, No 2, 31-50. Bobrinskij, A. A. 1978: Gončarstvo Vostočnoj Jevropy. Istočniki i metody izučenija, Moskva. Böhm, K. – Hagn, H. 1983: Archäometrische Untersuchungen an Münchshöfener Keramik (Mittl. Neolithikum), Erste Ergebnisse, Verhandlungen des Historischen Vereins für Niederbayern,109. Band, Landshut. Böhm, K. – Hagn, H. 1988: Archäometrische Untersuchungen an jungsteinzeitlicher Keramik Südbayerns. Eine Zwischenbilanz, Vorträge des 6. Niederbayerischen Archäologentages, 15-55, obr. 1, tab. 1-6. Comsa, E. 1976: Die Töpferöfen im Neolithikum Rumäniens, JfMV 60, 353-364. Courtois, L. 1976: Examen au microscope pétrographique des céramiques archéologiques, C. N. R. S. – Centre de recherches archéologiques. Notés et Monographies Techniques 8, Paris, 38 ad. Cumberpatch, C. G. – Pawlikowski, M. 1988: Preliminary Results of Mineralogical Analyses of Late La Tene Painted Pottery from Czechoslovakia, AR XL, 184-193, tab. I-IV. Čižmář, M. 1987: Laténské sídliště ze Strachotína, okr. Břeclav, PA LXXVIII, 205-230. Drost, D. 1967: Töpferei in Afrika. Technologie, Berlin. Drost, D. 1968: Töpferei in Afrika – Ökonomie und Sociologie, Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig 25, 131 ad. Dobrzańska, H. 1990: Osada z późnego okresu rzymskiego w Igolomi, woj. krakówskie, Cześć I Materialy, Wroclaw – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Lódź; Cześć II, Kraków. Duhamel, P. 1978-1979: Morphologie et évolution des fours céramiques en Europe Occidentale – protohistoire, monde celtique et Gaulo romaine, APA 9/10, 49-76. Dušek, S. 1979: Mineralogisch-archäologische Untersuchungen zur hallstattzeitlichen Drehscheibenkeramik der Südwestslowakei, SlA XXVII, 125-138. Dušek, S. 1992: Römische Handwerker in germanischen Thüringen. Ergebnisse der Ausgrabungen in Haarhausen, Kreis Arnstadt. Mit Beiträgen von H. Busch und G. Schneider. Teil A: Auswertung, Teil B: Fundbericht, Stuttgart. Eiden, L. 1995: Neue Aspekte zur Herstellungstechnik etruskischer Schnabelkannen am Beispiel der Pellinger Schnabelkanne, Trier Zeitschrift für Geschichte und Kunst des Trier Landes und seiner Nachbargebiete 58, 143-160. Fasshauer, P. 1955: Beiträge zum Herstellungsverfahren urgeschichtlicher Keramik, WZHWGS, R. 4, 649-660. Fasshauer, P. 1956: Beiträge zum Herstellungsverfahren urgeschichtlicher Keramik, WZHWGS, R. 5, 329-344. Fasshauer, P. 1959: Technologische Auswertung des Grabungsbefundes spätlatenezeitlicher keltischer Töpferöfen, JFMV 43, 245-287. Florescu, F. B. 1965: Evolutia cuptoarelor de ceramica din Moldova. Din neolitic pina astazi, Studii si cercetari de etnografie si arta populara, 135-189. Gajewski, L. 1959: Badania nad organizacja produkcji pracowni garnczarskich z okresu rzymskiego w Igolomi, ArchPolski 3, 101-158. Hampe, R. – Winter, A. 1962: Bei Töpferinnen in Kreta, Messenien und Zypern, Mainz. Heimann, R. B. 1978-1979: Mineralogische Vorgänge beim Brennen von Keramik und Archäothermometrie, APA 9/10, 79-102. Holubowicz, W. 1950, Garnczarstwo wiejskie zachodnich terenów Bialorusi, Toruń. Holubowicz, W. 1957: Garnczarstwo wiejskie Albanii, Arch. Ślaska, t. 1, 5-64. Holubowicz, W. 1965: Garnczarstwo wczesnośrednowieczne Slowian, Universitas Wratislaviensis 31, Studia Acheologiczne 1, Wroclaw. Hrdlička, L. 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, AR 19, 510-524. Hulthén, B. 1977: On Ceramic Technology during the Scanian Neolithic and Bronze Age. Theses and Papers in the North-European Archaeology 5, Stockholm. Chocholoušek, V. – Nudera, Z. 1968: Ein Beitrag zur Technologie der junghallstattzeitlichen Keramik aus Nové Košariská, SlA XVI, 447-459. Kazdová, E. 1975: Tajemství 6000 let staré malby, Věda a život 2, 81-83. Kovárník, J. 1979: Technologie neolitické keramiky I, II, rkp. diplomové práce, Brno. Kovárník, J. 1982: K výrobní technologii neolitické keramiky, SPFFBU E 27, 103-115, tab. XIII-XX. Kovárník, J. 1983-1984: Zur Technologie der neolithischen Keramik, MUAG XXXIII-XXXIV, 151-161. Landsfeld, H. 1950: Lidové hrnčířství a džbánkářství, Praha. Lička, M. 1994: Zu Töpferöfen der Lengyel-Kultur, in: Internatioales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888-1988, Znojmo-Kravsko-Těšetice 3. – 7. 10. 1988, Brno – Lódź, 192-199. Lička, M. – Bareš, M. 1979: Antrpomorfní nádoba lengyelské kultury z objektu č. VI/30 z Buštěhradu, okr. Kladno. Příspěvek k exaktnímu studiu neolitické keramiky, SbNM XXXIII, 63-172. Ludikovský, K. 1960: K technologii na kruhu vyráběné pravěké keramiky, AR XII, 66-79. Ludikovský K. 1970-1971: K problematice technologie laténské keramiky, SbČSSA 4, 89-95. Makyta, K. 1970-1971: Přípěvek k poznání technologie výroby laténské keramiky, SbČSSA 4, 97-98. Malina, J. 1980, Metody experimentu v archeologii, Studie AÚ ČSAV 8-1. Markevič, V. I. 1981: Pozně-tripoľskije plemena Severnoj Moldavii. Mikov, V. 1966: Těchnika na keramičnot proizvodstvo prez praistoričeskata epocha v Balgarija, IBAI 29, 165-210. Mogielnicka, M. 1974: Sprawozdanie z eksperymentalnego wylepiania i wypalania ceramiki w Worytach, pow. Olsztyn, KwHKM XXII, č. 3, 515-544. Mogielnicka-Urban, M. 1975: Doświadczenia nad celowym barwieniem powierzchni naczyń podczas wypalu, KwHKM XXIII, 461 ad. Mogielnicka-Urban, M. 1984: Warstat ceramiczny w kulturze luźyckiej, Polskie towarzystwo archeologiczne i numizmatyczne, Biblioteka archeologiczna, tom 27, Wroclaw, Warszawa, Kraków, Gdańsk, Lódź. Mogielnicka-Urban, M. 1987: Technologische Untersuchungen an der Keramik der Lausitzer Kultur, Akor 17, 87-91. Movša, T. G. 1971: Gončarnyj centr tripol'skoj kul'tury na Dněstre, SovA 3, 228-234. Nekuda, V. 1963: Nálezy středověkých pecí na Moravě, ČMM XLVIII, 57-84. Ondruš, V. 1967: Kostěné a parohové nástroje mladší doby kamenné na Moravě I, rkp. disertační práce, Brno. Pavelčík. J. 1983: Eneolitická hrnčířská pec z Hlinska u Lipníka nad Bečvou, AR XXXV, 361-371. Peacock, D. P. S. 1970: The Scientific Analysis of Ancient Ceramics: a Rewiew, World Archaeology 1, 375-389. Pelikán, J. B. 1961: Rentgenometrie pravěké keramiky, PA LII, 117-121. Peščereva, E. M. 1959: Gončarnoje proizvodstvo Sredněj Azii, Moskva-Leningrad. Petrasch, J. 1986: Typologie und Funktion neolithischer Öfen in Mittel- und Südosteuropa, APA 18, 33-83. Pleiner, R. 1986: Experimental Pottery Firing at the Expedition at Březno, 1984. Archaeology in Bohemia 1981-1985, 301-306. Rada, P. 1956: Kniha o technikách keramiky, Praha. Rieder, J. 1976: Die naturwissenschaftliche Keramikuntersuchung am Rathen-Forschungslabor, InfBl 7, 1-6. Sajko, E. V. 1982: Těchnika i těchnologija keramičeskogo proizvodstva Sredněj Azii v istoričeskom razvitiji, Moskva. Sajko, E. V. 1984: Těchničeskaja organizacija keramičeskogo proizvodstva rannězemljeděl'českich kul'tur, Studia Praehistorica 7, 131-152. Shepard, A. O. 1957: Ceramics for the Archaeologist. Carnegie Institution of Washington, Publ. 609, Washington. Shepard, A. O. 1964: Temper identification: „Technological Sherd-splitting“ or an Unanswered Challenge, American Antiquity 29, 518-520. Shepard, A. O. 1966: Problems in Pottery Analysis, American Antiquity 31, 870-871. Schlette, F. 1976: Zur Technologie neolithischer Keramik, JfMV 60, 343-352. Scheufler, V. 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích, Praha. Štelcl, J. – Dostál, B. – Cimbálníková, A. – Zeman, A. a Štelcl, J. ml. – Plachý, S. – Cílek, V. 1987: Mineralogicko-petrografický výzkum slovanské keramiky z Břeclavi-Pohanska, Scripta Fac. Sci. Nat. Purk. Brun. 17, 259-295. Tichý, R. 1961: O používání tuhy v mladší době kamenné, PA LII/1, 76-84. Weber, Z. – Šebela, L. 1975-1976: Některé fyzikální parametry neolitické keramiky, SPFFBU E 20-21, 249-255. atd. Sborníky: Experimentelle Archäologie, Bilanz 1994, Symposium in Duisburg, August 1993, Beiheft 8. 1994, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Oldenburg 1995. Gruszczyńska, A. – Targońska, A. (eds.) 1994: Garncarstwo i kalfarstwo na ziemiach polskich od późnego średniowiecza do czasów wspólczesnych, Materialy z konferencji – Rzeszów, 21. – 23. IX. 1993, Rzeszów. aj.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2001, podzim 2002, jaro 2005, jaro 2007.