PSA_19 Úvod do psychologie

Filozofická fakulta
podzim 2000
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Mojmír Tyrlík, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Mojmír Tyrlík, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je nejen seznámit studenty se základními pojmy jednotlivých psychologických disciplín, ale poskytnout jim jisté "uvedení" do studia, základní orientaci v oboru, poskytne jim odpovědi na otázky jak a co studovat, ale umožní ji také porozumět propojení jednotlivých psychologických disciplin. Cílem výuky - a předmětem zkoušky - tedy není pouhá určitá suma znalostí, ale také porozumění oboru, které je předpokladem pro další studium. Předpokladem udělení zápočtu je minimálně 80% účast na seminářích a pravidelná příprava v podobě vypracování seminárních prací, které musí být student schopen prezentovat před spolužáky. Z předmětu je písemná postupová zkouška, kterou musí student složit do 1 roku od zahájení studia. Ke zkoušce musí student doložit seznam prostudované odborné literatury. 1) Věda a vědecké poznání. Systém věd. Vědy o člověku. Postavení psychologie v systému věd. Psychologické disciplíny - obecné, aplikované, hraniční. Psychologie, psychoterapie a psychiatrie. Studium psychologie na FF MU. Různá uplatnění psychologa. 2) Dějiny psychologického myšlení. Filosofie a psychologie. Vývoj uvažování o duši a duševnu. Psychické a fyzické - řešení psychofyzického problému jako východisko psychologických systémů. Přehled základních psychologických systémů. Klasifikace psychických jevů. Hlavní pojmy. 3) Vědecká metoda. Běžné myšlení a vědecké poznání. Obecnost vědeckých teorií a jedinečnost člověka. Základní výzkumné metody. Data a fakta. Problém, hypotéza, teorie. Klasifikační, vztahová, kauzální a systémová analýza. Indukce a dedukce. 4) Člověk jako jednající bytost. Základní psychické procesy. Kognice, emoce, motivace. 5) Učení jako adaptace organismu. Typy učení na subhumánní a humánní úrovni. Pojem učení v jednotlivých psychologických systémech. 6) Osobnost - definice. Teorie osobnosti. Psychické vlastnosti, stavy a obsahy. Jedinečnost člověka. Já a sebepojetí. Utváření osobnosti. Socializace. Nativismus a enviromentalismus. 7) Jedinec ve společnosti. Sociální percepce a komunikace. Postoje a jejich změna. Jazyk. Povaha jazyka, vztah jazyka a myšlení. Zkušenost a jazyk. 8) Psychopatologie. Norma a normalita. Různá vymezení normality. Základní poruchy psychických funkcí. Psychoterapie a psychologické poradenství. 9) Fylogeneze, antropogeneze, ontogeneze. Vývoj jedince a jeho periodizace. Hlavní vývojové změny. Výzkum psychického vývoje. 10) "Praktická" psychologie. Uplatnění psychologie při řešení problémů jedince, skupiny, instituce atd. Psychoterapie. Výchovné a rodinné poradenství. Psychologie v průmyslu a řízení. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1992 Atkinson, R. L.: Psychologie. Praha, VP 1996 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum 1993 Hall, C.S., Lindzey, G.: Psychológia osobnosti. Bratislava, SPN 1997. Hoskovec, J.: Tajemství experimentální psychologie. Praha, UK 1992. Meili, R., Rohracher, H.: Učebnice experimentální psychologie. Praha, SPN 1967. Nakonečný, M.: Motivace lidského chování. Praha, Academia 1996. Nakonečný, M.: Průvodce dějinami psychologie. Praha, SPN 1995. Hoskovec, J., Sedláková, M., Nakonečný, M.: Psychologie 20. stol. IV. Praha, Karolinum 1995. Sternberg, R.J.: Cognitive psychology. NY, Holt, Rinehart and Winston 1996. Švancara, J., Vašina, L., Kostroň, L.: Kapitoly zkognitivní psychologie. Brno FF MU 1992. Švancara, J.: Úvod do kognitivní psychologie. Brno, FF MU 1994 Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) Sociální psychologie. Praha 1997.
Osnova
  • Cílem předmětu je nejen seznámit studenty se základními pojmy jednotlivých psychologických disciplín, ale poskytnout jim jisté "uvedení" do studia, základní orientaci v oboru, poskytne jim odpovědi na otázky jak a co studovat, ale umožní ji také porozumět propojení jednotlivých psychologických disciplin. Cílem výuky - a předmětem zkoušky - tedy není pouhá určitá suma znalostí, ale také porozumění oboru, které je předpokladem pro další studium. Předpokladem udělení zápočtu je minimálně 80% účast na seminářích a pravidelná příprava v podobě vypracování seminárních prací, které musí být student schopen prezentovat před spolužáky. Z předmětu je písemná postupová zkouška, kterou musí student složit do 1 roku od zahájení studia. Ke zkoušce musí student doložit seznam prostudované odborné literatury. 1) Věda a vědecké poznání. Systém věd. Vědy o člověku. Postavení psychologie v systému věd. Psychologické disciplíny - obecné, aplikované, hraniční. Psychologie, psychoterapie a psychiatrie. Studium psychologie na FF MU. Různá uplatnění psychologa. 2) Dějiny psychologického myšlení. Filosofie a psychologie. Vývoj uvažování o duši a duševnu. Psychické a fyzické - řešení psychofyzického problému jako východisko psychologických systémů. Přehled základních psychologických systémů. Klasifikace psychických jevů. Hlavní pojmy. 3) Vědecká metoda. Běžné myšlení a vědecké poznání. Obecnost vědeckých teorií a jedinečnost člověka. Základní výzkumné metody. Data a fakta. Problém, hypotéza, teorie. Klasifikační, vztahová, kauzální a systémová analýza. Indukce a dedukce. 4) Člověk jako jednající bytost. Základní psychické procesy. Kognice, emoce, motivace. 5) Učení jako adaptace organismu. Typy učení na subhumánní a humánní úrovni. Pojem učení v jednotlivých psychologických systémech. 6) Osobnost - definice. Teorie osobnosti. Psychické vlastnosti, stavy a obsahy. Jedinečnost člověka. Já a sebepojetí. Utváření osobnosti. Socializace. Nativismus a enviromentalismus. 7) Jedinec ve společnosti. Sociální percepce a komunikace. Postoje a jejich změna. Jazyk. Povaha jazyka, vztah jazyka a myšlení. Zkušenost a jazyk. 8) Psychopatologie. Norma a normalita. Různá vymezení normality. Základní poruchy psychických funkcí. Psychoterapie a psychologické poradenství. 9) Fylogeneze, antropogeneze, ontogeneze. Vývoj jedince a jeho periodizace. Hlavní vývojové změny. Výzkum psychického vývoje. 10) "Praktická" psychologie. Uplatnění psychologie při řešení problémů jedince, skupiny, instituce atd. Psychoterapie. Výchovné a rodinné poradenství. Psychologie v průmyslu a řízení. Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. Praha, SPN 1992 Atkinson, R. L.: Psychologie. Praha, VP 1996 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum 1993 Hall, C.S., Lindzey, G.: Psychológia osobnosti. Bratislava, SPN 1997. Hoskovec, J.: Tajemství experimentální psychologie. Praha, UK 1992. Meili, R., Rohracher, H.: Učebnice experimentální psychologie. Praha, SPN 1967. Nakonečný, M.: Motivace lidského chování. Praha, Academia 1996. Nakonečný, M.: Průvodce dějinami psychologie. Praha, SPN 1995. Hoskovec, J., Sedláková, M., Nakonečný, M.: Psychologie 20. stol. IV. Praha, Karolinum 1995. Sternberg, R.J.: Cognitive psychology. NY, Holt, Rinehart and Winston 1996. Švancara, J., Vašina, L., Kostroň, L.: Kapitoly zkognitivní psychologie. Brno FF MU 1992. Švancara, J.: Úvod do kognitivní psychologie. Brno, FF MU 1994 Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) Sociální psychologie. Praha 1997.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Zkoušku je nutno vykonat do 12 měsíců od započetí studia.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 1999, podzim 1999, jaro 2002.