FF:IJIIA101 Vývoj jazyka I - Informace o předmětu
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Filozofická fakultapodzim 2006
- Rozsah
- 1/0/0. 3 kr. Ukončení: z.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Po 12:30–13:15 B31
- Předpoklady
- IJIA026 Souborná zkouška || IJIA028 Bakalářská zkouška
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po začátek 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů z nejstaršího období.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednotnou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- DEVOTO, Giacomo. La storia della lingua di Roma. Bologna, 1969. info
- Metody hodnocení
- Zápočet - písemný test. Účast na přednášce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Lze zapsat až po úspěšném složení souborné nebo bakalářské zkoušky.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2006/IJIIA101