CHA205 Stará chorvatská literatura

Filozofická fakulta
podzim 2007
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Petr Stehlík, Ph.D.
Rozvrh
Po 13:20–14:55 B12
Předpoklady
CHA102 Jazykový kurz II
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Chorvatská literatura, podobně jako ostatní literatury jihoslovanských národů, má svůj základ v průkopnické činnosti Cyrila a Metoděje a jejich bezprostředních žáků, šířících dílo slovanských apoštolů po Balkáně. Žáci svatých bratří přinesli do Chorvatska hlaholici, která, přes všechny počáteční výhrady ze strany římské kurie, nakonec přetrvala v Chorvatsku prakticky až do 19. století a ještě v současnosti se v některých chorvatských chrámech na Istrii či v Dalmácii slouží hlaholská liturgie. K dochovaným hlaholským památkám patří např. Vídeňské listy z konce 11. století, řada tzv. hlaholských zlomků, z pozdější doby např. výpravný Misál knížete Novaka, jenž se také stal předlohou pro první chorvatskou inkunabuli tzv. Hlahoský misál z roku 1483. Hlaholice se ovšem stala také písmem pro každodenní potřeby a vznikaly v ní také památky světštějšího zaměření včetně apokryfů, hrdinských středověkých románů apod., vesměs ovšem překladového charakteru. Kromě hlaholice ovšem v Chorvatských zemí bylo rozšířeno i latinské písemnictví, které zanechalo i památky historiografického charakteru, např. Dějiny Salony arcijáhna Tomáše či Letopis popa Dukljanina z poloviny 12. století, zachovaný v pozdějších přepisech a původně zřejmě složený a sepsaný v hlaholici. Rozvoj latiského písemnictví je spojen s pronikáním italských humanistických myšlenek do chorvatského přímoří. K hlavním latinsky píšícím autorům patří Ivan Češmički, J. Šižgorić a zejména Marko Marulić, který ovšem je také prvním známých autorem, píšíčím chorvatsky (latinkou). Z jeho děl vyniká zejména Istorija svete udovice Judit či Molitva suprotiva Turkom, burcující k odporu proti pronikajícím Osmanům. Vynikajícím latinským básníkem byl také Ilija Crijević, ověnčený jako druhý po Petrarkovi titulem poeta laureatus. V období renesance a humanismu došlo k nebývalému rozkvětu literatury v národním jazyce v Dubrovníce a potažmo v celé Dalmácii. Zpočátku, pod vlivem italských humanistů, zde vznikala milostná básnická literatura, bukolická dramata apod. (Š. Menčetić, D. Držič, H. Lucič, P. Hektorović aj.). Mimořádnou osobností byl M. Držić, autor komedie Dundo Maroje, dalmatské básnictví pozvedali na vyšší úroveň také D. Ranjina či D. Zlatarić. Od poč. 17. století se dubrovnická literatura zcela oprostila itlaských vlivů, do popředí se dostávaly také otázky boje jižních Slovanů s Turky, poprvé se objevují myšlenky slovanské jednoty. K největším dalmatským autorům té doby patří Ivan Gundulić a Junije Palmotić. V 17. století píší svá díla, hrdinské básně inspirované boji s Turky, ale i intimní lyriku, význační chorvatští šlechtici Petar Zrinski Fran Krsto Frankopan, jako básník a historik vynikl Pavao Ritter Vitezović.Velkého úspěchu dosáhlo v 18. století dílo Andriji Kačiće Miošiće Razgovor ugodni naroda slovinskoga, které mělo výrazný vliv na národní obrození jak v Chorvatsku, tak také v Srbsku a Bulharsku.
Osnova
  • 1. Cyril a Metoděj a jejich kulturní mise. 2. Pronikání slovanského písemnictví k Chorvatům 3. Osudy hlaholského písemnictví a jeho památky 4. Latinské středověké písemnictví 5. První generace dalmatských renesančních autorů, Marko Marulić 6. Druhá generace dalmatských autorů Hanibal Lucič, Petar Hektorović aj 7. Dubrovnická literatura Vetranović, Ranjina, Držić aj. 8. Reformace u Chorvatů 9. Gundulić a Palmotić a další autoři jejich generace 10. Zrinski a Frankopan 11. Chorvatská literatura 18. století (Kanižlić, Bošković, Kačić-Miošić, Reljković aj. 12. Boje o chorvatský spisovný jazyk
Literatura
  • NOVAK, Slobodan Prosper. Povijest hrvatske književnosti. Split: Marjan tisak, 2004, 285 s. ISBN 9532142088. info
  • FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Zagreb: Nakladni zavod Matice hrvatske, 1987, 563 s. ISBN 8640100845. info
  • Koráb korálový : tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků. Translated by Dušan Karpatský. Vyd. 1. V Praze: Fori Prague, 2007, 750 s. ISBN 9788023995947. info
  • NEDVĚDOVÁ, Milada. Slovník spisovatelů. srbská a černohorská, charvátská, bosensko-hercegovská, slovinská a makedonská literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1979, 555 s. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • Lexikon teorie literatury a kultury : koncepce / osobnosti / základní pojmy. Edited by Ansgar Nünning - Jiří Trávníček - Jiří Holý, Translated by Al. Vydání první. Brno: Host, 2006, 912 stran. ISBN 8072941704. info
  • PAVELKA, Jiří a Ivo POSPÍŠIL. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993, 294 s. Co nás spojuje. ISBN 80-901604-0-9. info
  • Hrvatska književnost srednjega vijeka. Edited by Vjekoslav Štefanić - Biserka Grabar - Anica Nazor - Marija Pantelić. Zagreb: Zora, 1969, xviii, 547. info
  • BARAC, Antun. Jugoslavenska književnost. Zagreb: Matica hrvatska, 1963. info
  • Dubrovnická renesanční poezie. Translated by Milada Nedvědová. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964. info
  • VAŠICA, Josef. Literární památky epochy velkomoravské 863-885. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 1996, 340 s. ISBN 8070211695. info
  • Kéž hoří popel můj : z poezie evropského baroka. Edited by Václav Černý. Praha: Mladá fronta, 1967. info
Metody hodnocení
Podmínky pro udělení zápočtu: pravidelná docházka, příprava z týdne na týden předpokládající důsledné prostudování zadaných materiálů, aktivní účast na seminářích, ústní pohovor o probírané látce a prostudované literatuře, sepsání seminární práce umístěné do studijních materiálů (IS).
Informace učitele
Další doporučená literatura: KOMBOL, Mihovil: Hrvatska književnost do Narodnog preporoda. Zagreb 1996 (4. izd.); JEŽIĆ, Slavko: Hrvatska književnost: od početka do danas 1100-1941. Zagreb 1993 (2. izd.); ŠICEL, Miroslav: Povijest hrvatske književnosti (knjiga I.): od Andrije Kačića Miošića do Augusta Šenoe (1750–1881). Zagreb 2004; JELČIĆ, Dubravko: Povijest hrvatske književnosti: tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997, 2004 (rozšířené vydání); FRANIČEVIĆ, Marin – ŠVELEC, Franjo – BOGIŠIĆ, Rafo: Povijest hrvatske književnosti u sedam knjiga, Knjiga 3, Od renesanse do prosvjetiteljstva. Zagreb 1974; PROSPEROV NOVAK, Slobodan: Povijest hrvatske književnosti, Knj. 1-3. Zagreb 1996-1999; KATIČIĆ, Radoslav - PROSPEROV NOVAK, Slobodan (eds.): Two Thousand Years of Writing in Croatia. Zagreb 1989 (2 izd.); HERCIGONJA, Eduard: Tropismena i trojezična kultura hrvatskoga srednjovjekovlja. Zagreb 1994; DAMJANOVIĆ, Stjepan (ed.): Hrvatsko književno srednjovjekovlje. Zagreb 1994; FALIŠEVAC, Dunja: Hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1980; FRANIČEVIĆ, Marin: Povijest hrvatske renesansne književnosti. Zagreb 1983; GEORGIJEVIĆ, Krešimir: Hrvatska književnost od XVI do XVIII stoljeća. Zagreb 1969; NEMEC, Krešimir: Povijest hrvatskog romana: od početaka do kraja 19. stoljeća. Zagreb 1994; NEMEC, Krešimir - FALIŠEVAC, Dunja - NOVAKOVIĆ, Darko: Leksikon hrvatskih pisaca. Zagreb 2000; CHOMA, Branislav: Chorvátska literatura - slovník spisovatelov. Bratislava 1997.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014.