AEB_74 Etruskové a střední Evropa

Filozofická fakulta
podzim 2009
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
každý sudý čtvrtek 13:20–16:35 C43
Předpoklady
Posluchači BA i MA
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 60 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/60, pouze zareg.: 0/60, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/60
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Etruskové v Itálii a jejich vztahy s kontinentální Evropou Kurz chce podat přehled starověké civilizace Etrusků a jejich sousedů v Itálii od počátku jejich dějin do vzniku římské říše. Sleduje dějinný vývoj, vývoj přírodního prostředí, jeho odraz v lidském myšlení a jeho změny, sebereflexi člověka v jeho světě v různých etapách vývoje Itálie od počátku doby železné do konce helénismu Etruskové jsou obtížněji pochopitelní než Řekové a Římané. Už jejich sousedé o nich říkali, že jsou jiní než všechny ostatní národy. Problém není ani tak v jejich jazyku, který nemá obdoby v žádných jiných jazycích staré Evropy a Středomoří, a kterému stále ještě rozumíme jen velmi nedostatečně. Hlavní problém pro pochopení Etrusků je v odlišnosti - ať už počáteční nebo později získané - jejich přístupu k novému racionálnímu světu doby železné. Etruskové nejpozději v klasické době, ale patrně už dříve, nestihli jaksi vstoupit do nového věku filozofického myšlení a racionality, stáhli se k tradicím staršího způsobu myšlení předfilozofického, k náboženství s přísnými rituály, od svobody jednotlivce a jeho aktivit se obrátili zpět k pojetí světa plně ovládaného božskými silami. Proti tomu Římané, vyvíjející se dlouho v pozadí vedle svých etruských a řeckých sousedů, svým racionálním, praktickým myšlením v oblasti práva a státnictví předčili Etrusky, a postupně i Řeky Zvláštní pozornost bude věnována podílu Etrusků na formování středoevropské civilizace popelnicových polí, halštatské a laténské.
Osnova
  • 1. Původ Etrusků. Etruskové jako potomci Pelasgů - Hérodotos a lýdský původ - Jako tomu asi bylo doopravdy? 2. Dějiny. Villanovská Etrurie. Počátky etruských dějin a řecké kolonie - Vznik etruských měst a jejich společnost Rozloha Etrurie. Rozložení etruských měst - Etruská federace - Pádská a kampánská Etrurie - Etruský Řím Etruský zlatý věk. Rozmach archaické Etrurie - Etruská thalassokracie - Ústup etruské námořní moci - Smlouvy s Kartháginci - Etruskové a sever - Sousedé Etrusků Krize 5. století a počátek vzestupu Říma - Konec etruské thalassokracie - Etruská Kampánie a severní Etrurie v 5. století - Keltský vpád - Etrurie a její sousedé po odražení keltského vpádu Řím a Etrurie od poloviny 4. do poloviny 2. století - Postup římské expanze a vztah Etrusků k jihoitalským Řekům - Doba střední římské republiky - Konec Etrurie 3. Společnost. Sociální struktura - Etruské populi a jejich ústavy - Kultura archaické Etrurie - Od královské vlády k vládě aristokracie - Etruská trýfé - Postavení žen v etruské společnosti 4. Hospodářství, vojenství. Výroba, zemědělství, obchod - Etruské obchodní styky s ostatním světem - Vojenství, zbraně 5. Každodenní život. Etruský oděv,obuv, účesy a úprava vousů -Vybavení interiérů a život v domě - Slavnosti a hostiny 6. Literatura, hudba, tanec, zábavy. Literatura - Hudba a zpěv, tanec - Etruské hry a sport - Předchůdci gladiátorských her 7. Náboženství. Jiní než všichni ostatní - Vztah etruského a řeckého náboženství, převzetí řecké mythologie - Etruská disciplina - Rozdělení etruského nebe a urbanismus - Umění věštecké - Kulty a kněží - Oběti - Etruské představy o pokračování života po smrti - Etruské náboženství u Římanů 8. Etruština. Luštění - Etruské nápisy - Etruská jména bohů a jejich latinské obdoby - Etruská gramatika - Slovníček nejčastějších rozluštěných slov na nápisech 9. Umění Zvláštnosti etruského umění. Vývoj názorů na etruské umění, jeho zvláštnosti - Vztahy etruského umění k jiným oblastem, specifičnost etruského umění Hlavní etapy vývoje etruského umění: 1. geometrický styl - 2. orientalizující období - 3. raně archaické období - 4. pozdně archaické umění - 5. raně klasické - 6. pozdně klasické - 7. umění helénistické doby Architektura: vývoj etruského domu, opevnění a stavební techniky, hrobky, chrámy, urbanistika a technické stavby Sochařství: volná plastika a reliéf, architektonické terakoty, sarkofágy a pohřební urny, votivní terakoty Nástěnné malířství Keramika: impasto, bucchero, malovaná keramika (geometrický styl, etrusko-korintská keramika, černofigurové vázy, pseudočervenofigurové vázy, červenofigurové vázy, ostatní keramika Bronzové výrobky: bronzová zrcadla, bronzové sošky, nádoby, náčiní a součásti nábytku Šperk, gemmy, mince: šperkařství, glyptika, mincovnictví: 10. Topografie, muzea. Etruská geografie - Muzea s etruskými památkami 11. Etruskové a naše země Etruskové a střední Evropa - Etruskové a naše země - Etruskové a česká kultura 12. Závěr: Etruská mysl Archaické myšlení Etrusků - Etruskové jako učitelé Římanů
Literatura
  • BURIAN, Jan a Bohumila MOUCHOVÁ. Záhadní Etruskové. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1974, 271 s. info
Výukové metody
Přednášky s projekcí obrázků, diskuse k vybraným tématům zejména o vztazích k našemu území.
Metody hodnocení
Podmínky atestace: Splnit jednoduchý znalostní test s datováním zobrazených monumentů a referát o vybraném tématu v rozsahu asi 3 stran
Informace učitele
Literatura česky Antické umění v československých sbírkách, katalog výstavy, Praha 1979 Burian, J. - Mouchová, B.1966: Záhadní Etruskové, Praha Hejzlar, G. 1969: Etruskové a jejich výtvarná práce, Brno Keller, W. 1974: Etruskové, Praha Prayon, W. 2002: Etruskové, Historie, náboženství, umění, Praha Umění Etrusků, katalog výstavy, Hostinné 1981 Svět Etrusků, katalog výstavy Praha 1989, sestavili podle berlínského katalogu J. Bouzek, M. Dufková a L. Kulichová Bouzek, J. 1979: Objevy ve Středomoří, Praha, Odeon, kap. X-XI Bouzek, J- Kratochvíl, Z. 1996: Proměny interpretací, Praha, Herrmann, 143-157 Bouzek, J. - Kratochvíl, Z, Od mýtu k logu, Praha, Herrmann 1994 - Řeč umění a archaické filosofie, Praha, Herrmann 1995 V jiných jazycích: Bartolini, G. - Sprenger, M. 1983: The Etruscans: Their History, Art and Architecture, fotografie M. a A. Hirmer Briquel, D. 1997: Les Etrusques, peuple de différence, Paris Cristofani, M. 1986: Dizionario della cultura etrusca, Řím Cristofani, M. (ed.) 1984: Gli Etruschi - una nuova imagine, Firenze, 2. přepracované vydání Florencie 2000 - 1985: Civiltá degli Etruschi, Milano - 1990: La grande Roma dei Tarquinii, Řím (Erma) Dumézil, G. 1974: La religion romaine archaïque, 2 vyd. Paris Etrusques et l'Europe 1992: Les Etrusques et l'Europe, katalog výstavy, Paříž Gaultier, F. - Briquel, D. (eds,) 1997: Le Etrusques, les plus religieux des hommes, Paris Moltessen, M. 1994: Etruskische Grabmalerei, Mohuč Pallotino, M. 1982: Etruscologia, Milán (6. vyd.) Pallotino, M. (ed.) 1998: Gli Etruschi, 2. vyd., Milán Ridgeway, F. a D. (eds.) 1979: Italy before the Romans, Londýn - New York Welt der Etrusker 1988, 1990 - Die Welt der Etrusker, výstavní katalog a stejnojmenný sborník z konference, eds. H. Heres a M. Kunze, Berlín
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: 8.10., 15.10., 29. 10., 12.11, 26. 11. a 10. 12.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2007, podzim 2012, podzim 2016.