CJA010 Současný český jazyk - syntax

Filozofická fakulta
podzim 2009
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Linda Krahula Doleží, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Martina Vohralíková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA010/A: St 10:00–11:35 C42, P. Kosek
CJA010/B: Út 13:20–14:55 A49, L. Krahula Doleží
CJA010/C: Út 15:00–16:35 A49, L. Krahula Doleží
CJA010/D: Po 8:20–9:55 zruseno D51, M. Vohralíková
Předpoklady
CJA001 Úvod do stud. česk. jaz.
Doporučuje se souběžná přednáška CJBB99 Syntax - přednáška.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je 1. seznámení s tradičními českými teoriemi o struktuře věty coby základní jednotky jazykového systému, popř. základní textové jednotky; 2. porozumění systémovým možnostem tvoření správných českých vět; 3. poznání významových a formálních vztahů mezi větnými členy. Student po absolvování kurzu porozumí a bude schopen vysvětlit rozlišování mezi pojmy věta a výpověď. Seminář je koncipován prakticky: tj. má u posluchače rozvíjet schopnost aplikovat jednotlivé teoretické poznatky při práci s textem. Student se naučí zásady správné analýzy věty a základních komunikačních jednotek. Přitom bude schopen aplikovat zásady jak skladby tradiční (reprezentované teorií V. Šmilauera), tak syntaxe valenčně a sémanticky orientované (reprezentované koncepcí F. Daneše a M. Grepla).
Osnova
  • 1. Věta a výpověď. 2. Klasifikace predikátorů; valence a intence. 3. Gramatické větné vzorce. 4. Syntaktické vztahy (z hlediska sémantického a formálního). 5. Větné členy; větné členy holé a rozvité, několikanásobné, komplexní. 6. Výrazy, které nejsou větnými členy; tzv. větné ekvivalenty. 7. Hierarchizace větné propozice. 8. Věty s významem nutnosti, možnosti a záměru. 9. Věty záporné. 10. Nominální skupina. 11. Spojování vět. 12. Aktuální členění větné. 13. Komunikační funkce výpovědi.
Literatura
  • ŠMILAUER, Vladimír. Novočeská skladba. 2. vyd. v SPN, (v ČSSR 3. v. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 574 s. URL info
  • GREPL, Miroslav a Petr KARLÍK. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998, 503 s. ISBN 80-7198-281-4. info
  • DANEŠ, František, Zdeněk HLAVSA a Miroslav GREPL. Mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 746 s. info
  • KARLÍK, Petr, Jana PLESKALOVÁ a Marek NEKULA. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: LN, 2002, 10 s. Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 80-7106-484-X. info
Výukové metody
Mezi výukové metody patří teoretická příprava (čtení konkrétních odborných textů) a na jejich základě příprava praktická (analýza konkrétních českých vět/textů) - student si připravuje analýzu na každý seminář samostatně, v semináři jsou pak výsledky jeho přípravy ověřovány.
Metody hodnocení
Nezbytným předpokladem úspěšného ukončení předmětu je 1. aktivní a pravidelná (povinná) účast na seminářích (četba předem stanovených konkrétních textů a domácí příprava na hodinu), 2. písemná zkouška (test). Zkouška je rozdělena na dvě části (každá z nich obsahuje přibližně 25 odpovědí) - aby byl student úspěšný, musí v každé části testu získat nejméně 70% bodů.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1998, podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.