KRMgrA01 Řecká historická mluvnice I

Filozofická fakulta
podzim 2010
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Erlebachová
Rozvrh
Po 13:20–14:55 pracovna
Předpoklady
KRBcA04 Řecká mluvnice IV
Státní bakalářská zkouška z klasického řeckého jazyka a literatury
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu je schopnost rekonstruovat postupný vývoj hláskových podob staré řečtiny. Na konci kurzu by studenti měli být schopni popsat vývoj řečtiny; rozlišit nářeční a stylistické rysy; identifikovat původ souhlásek a samohlásek.
Osnova
  • 1. Vývoj řečtiny v čase a prostoru: členitost nářeční, stylová, diachronní, vývoj sledovatelný na synchronních průřezech k určitým datům.
  • 2. Fonetický inventář staré řečtiny ve vývoji během antiky - přehled.
  • 3.-4. Vokalický systém staré řečtiny; ie. původ řeckých vokálů a diftongů a jejich vývojové tendence během antiky.
  • 5.-7. Hláskoslovné tendence poskytující vznik novým vokalickým realizacím (zvl. monoftongizace diftongů, stahování, náhradní dloužení).
  • 8.-9. Konsonantický systém staré řečtiny; ie. původ řeckých souhlásek a jejich vývojové tendence během antiky (odděleně oblast explozív a kontinuant).
  • 10. Hlavní hláskoslovné tendence projevující se v oblasti řeckých souhlásek (např. spirantizace znělých souhlásek).
  • 11.-12. Řecké slovní druhy; rozbor jmenných kategorií (rod, číslo, pád).
Literatura
  • BARTONĚK, Antonín. Development of the consonantal system in ancient Greek dialects. Vydání 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961, 215 stran. URL info
  • BARTONĚK, Antonín. Development of the long-vowel system in Ancient Greek dialects. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 199 s. URL info
  • BARTONĚK, Antonín. Prehistorie a protohistorie řeckých dialektů. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 182 s. URL info
  • BLASS, F. a F. DEBRUNNER. Grammatik des neutestamentlichen Griechisch. Göttingen, 1990. info
  • CHANTRAINE, P. Morphologie historique du grec. Paris, 1961. info
  • CHANTRAINE, P. Dictionnaire étymologique de la historique du grec. Paris, 1971. info
  • Colloquium Rauricum. 200 Jahre Homer-Forschung. Stuttgart-Leipzig, 1991. info
  • ERHART, Adolf. Úvod do indoevropské jazykovědy. Brno, 1981. info
  • FRISK, H. Griechisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg, 1960. info
  • HEUBECK, A. Schrift. Göttingen, 1979. info
  • HIERSCHE, R. Grundzüge der griechischen Sprachgeschichte. Berlin, 1969. info
  • DEBRUNNER, Albert. Geschichte der griechischen Sprache. Edited by Anton Scherer. 2. Aufl. Berlin: Walter de Gruyter, 1969. info
  • HOFFMANN, O. a Albert DEBRUNNER. Geschichte der griechischen Sprache. Edited by Anton Scherer. 4. Aufl. Berlin: Walter de Gruyter, 1969. info
  • HUMBERT, J. Histoire de la langue grecque. Paris, 1972. info
  • JEFFERY, L. H. a A. W. JOHNSTON. The Local Scripts of Archaic Greece. Oxford, 1990. info
  • KASTNER, W. Sprachgeschichtliche Erlaüterungen zur griechischen Grammatik. Frankfurt, 1988. info
  • KIECKERS, F. Historische griechische Grammatik. Berlin, 1925. info
  • LATACZ, J. Homer. München-Zürich, 1989. info
  • LEJEUNE, M. Phonétique historique du mycénien et du grec ancien. Paris, 1972. info
  • MEIER-BRÜGGER, M. Griechische Sprachwissenschaft. Berlin, 1992. info
  • MEILLET, A. Apercu d`une histoire de la langue grecque. Paris, 1965. info
  • PALMER, L. R. The Greek Language. London-Boston, 1980. info
  • PISANI, V. Manuale storico della lingua greca. Brescia, 1973. info
  • RIX, H. Historische Grammatik des Griechischen (Laut- und Formenlehre). Darmstadt, 1976. info
  • SCHWYZER, E. a A. DEBRUNNER. Griechische Grammatik. München, 1939. info
  • ZINSMEISTER, H. Griechische Laut- und Formenlehre. Heidelberg, 1990. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
Kolokvium. Témata rozhovoru budou upřesněna na poslední přednášce.
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2001, podzim 2003, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2016.