AEA_24 Doba římská a doba stěhování národů střední Evropy

Filozofická fakulta
podzim 2011
Rozsah
2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
St 12:30–14:05 C43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška je zaměřena na archeologicko-historickou charakteristiku prvních šesti století našeho letopočtu. Větší časový prostor je ponechán vlastní době římské, která má v širší oblasti kolem středního toku Dunaje podobu civilizačně rozdílných světů: římsko –provinciálního s pohraničním pásmem včetně jeho předpolí a barbarského s tzv. třetí zónou. Výuku završuje stručná charakteristika společenských a kulturních proměn, k nimž ve střední Evropě došlo na sklonku 4. stol. n.l. a v následujícím období stěhování národů.
Osnova
  • Sylabus přednášky: 1. Časové, územní a obsahové vymezení tématu. Základní charakteristika doby římské ve stř. Evropě. Metodologické přístupy ke studiu doby římské. Přehled hlavních písemných pramenů, epigrafické prameny: stéla z Boldogu, nápis v Trenčíně v kontextu s nálezem z africké Zany (Diana Veteranorum), nápisy/kolky na cihlách a na drobných předmětech z trvanlivého materiálu. 2. Hlavní dějinné události doby římské se zaměřením na vymezené území (Marobudova říše, římské tažení proti Marobudovi, rámcově bitva v Teutoburském lese, trestné výpravy Římanů, Vanniovo království). Severopanonský limes a část norické hranice s příklady vojenských a civilních komplexů (Carnuntum, Vindobona, Gerulata, Brigetio, Iža-Leányvár, Lauriacum, Albing). 3. Římské stavby, jejich datování a funkce v předpolí panonského limitu: Slovensko (Bratislava-Děvín, Bratislava-Dúbravka, Stupava aj.), jižní Morava, severní část Dolního Rakouska. Problematika krátkodobých (polních, pochodových) vojenských táborů na vybraných příkladech. 4. Vývoj názorů na dělení doby římské ve stř. Evropě a přehled archeologických periodizačních systémů. Relativní a absolutní chronologie. Základní spektrum a význam římských „importů“. Organizace, vývoj a intenzita obchodu (příklady vybraných komodit). Diplomatické dary (např. kovové, případně skleněné nádoby) ukořistěné předměty. 5. Charakteristika časné a starší doby římské z hlediska pohřebního ritu a sídlištních poměrů: plaňanská skupina grossromstedtské kultury, horizont Marobudovy říše a klasických spon s očky. Fenomén bohatě vybavených knížecích hrobů starší doby římské. Příklady hrobových celků lübsowské skupiny (Řepov, Zohor, Vysoká při Morave). Poznatky ke stratifikaci germánské společnosti 1.-2. stol.n.l. Srovnání s římskoprovinciálním ritem z panonského pohraničí. Základní charakteristika osad a sídlištních objektů. 6. Archeologický obraz přechodného období mezi starší a mladší dobou římskou (st. B2/C1). Změny v sídlištní struktuře a skladbě nálezů na příkladu lokalit v prostoru novomlýnských nádrží. Hromadný nález předmětů z Blučiny. Příklady nově založených žárových pohřebišť. Problematika datování a interpretace královského hrobu z Mušova. 7. Mladší doba římská (st. C1-C2) z hlediska pohřebního ritu (např. Velké Hostěrádky, Kostelec na Hané, Očkov). Knížecí hroby skupiny Leuna-Hassleben (např. Stráže-Krakovany, Ostrovany, Cejkov) – stratifikace a kontakty germánské společnosti mladší doby římské. Příklady zástavby osad, nadzemní stavby, konstrukce zahloubených chat a další sídlištní objekty. 8. Úroveň germánského zemědělství a chovu hospodářských zvířat (na základě písemných zpráv, přírodovědných a osteologických rozborů). Přehled výrobních odvětví: archeologické doklady železářství (baterie pecí), kovolitectví a hrnčířství (vypalovací zařízení). Dílny na zpracování kostí (spektrum kostěných předmětů). 9. Pozdní doba římská (stupeň C) a počátky doby stěhování národů (stupeň D1). Problematika zlechovského sídliště a dalších lokalit přechodného rázu. Severokarpatská skupina. Přehled hlavních písemných pramenů k době stěhování národů se zaměřením na střední Evropu. Archeologické periodizace DSN. 10. Historický rámec 1. poloviny 5. stol. k roku 454 (stručné dějiny Hunů, Skirů, Gepidů a Vandalů). Charakteristika pohřebního ritu a jednotlivých kategorií hmotné kultury – inventář jezdecko-nomádské společnosti. 11. Historický rámec 2. poloviny 5. stol. (stručné dějiny Rugiů – lokalizace Rugilandu, původ a pohyby Herulů, vývoj gepidské říše). Pohřební ritus a hrobová výbava (velmožský hrob z Cezav u Blučiny). Pozdní předlangobardské osídlení (pohřebiště ve Strachotíně). Původ Langobardů a lokalizace jejich pohybu na konci 5. stol. 12. Stručné dějiny Langobardů, jejich pohřebiště v Rugilandu a severně od středního toku Dunaje. Problém „vykrádání“ hrobů. Charakteristika inventáře. Ojedinělé sídlištní objekty. Langobardi v Panonii, jejich kontakty s Gepidy. Hlavní panonská langobardská pohřebiště. Příčiny odchodu Langobardů do severní Itálie.
Literatura
  • SAKAŘ, Vladimír a Jan BOUZEK. Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 149 s. ISBN 80-7066-161-5. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
P 2 zkouška Požadavky ke zkoušce: přehledné vědomosti, znalost přednesených reálií a metodiky studia uvedeného období, samostatná práce se zadanou odbornou literaturou.
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura k přednášce Souhrnné přehledné práce: Bouzek, J. – Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes romanus ve střední a západní Evropě, Praha. Dobiáš, J. 1964: Dějiny československého území před vystoupením Slovanů, Praha Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha. Kolník, T. 1980a: Doba rímska a doba sťahovania národov, SlA 28/1, 197-212. Studie: Doba římská Bálek, M. – Šedo, O. 1998: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 159-184. Beljak, J. – Kolník, T. 2006: Germánske hroby z Čaky a Gbelic, SlA LIV/1, 57-94. Carnap-Bornheim, C. von (ed.) 1994: Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten, Lublin-Marburg. Droberjar, E. 1991: Terra Sigillata in Mähren. Funde aus dermanischen Lokalitäten, Brno. Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. FAP Pragae. Droberjar, E. 1999a: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině, SNM, řada A, č. 1-2, 1-58. Droberjar, E. 1999b: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld aus der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Pragae. Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši, Praha. Droberjar, E. 2006: Plaňanská skupina grossromstedtské kultury. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005, Praha, 11-90. Droberjar, E. – Kazdová, E. 1993: Das Brandgräberfeld aus der römischen Kaiserzeit von Šitbořice in Mähren, ČMM LXXVIII, 97-149. Droberjar, E. – Prostředník, J. 2004: Turnov-Maškovy zahrady – germánský dvorec ze 3. století, PA XCV/1, 31-106. Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien, Hamburg. Friesinger, H.- Krinzinger, F. (eds) 1997: Der römische Limes in Österreich. Wien. Friesinger, H.- Tejral, J. – Stuppner, A. (eds.) 1994: Markomannenkriege. Ursachen und Wirkungen, Brno. Jančo, M. 2002: Príspevok k pravekým sídliskám v Čechách. Polozemnice typu Leube C2, C2/D2, D2 a D3. Archeologie ve středních Čechách 6/2, 367-407. Karasová, Z. 1998: Die römischen Bronzegefässe in Böhmen. Pragae. Kolník, T. 1980b: Römerzeitliche Gräberfelder in der Slowakei I, Bratislava. Kolník, T. 1984: Rímske a germánske umenie na Slovensku, Bratislava. Kolník, T. 1998: Haus und Hof im quadischen Limesvorland. In: Leube, A. (ed.): Haus und Hof im östlichen Germanien. Bonn, 144-159. Kolníková, E. 1980: Rímske mince na Slovensku, Bratislava. Komoróczy, B. 1999: Zpráva o výzkumu fortifikace římského krátkodobého tábora a objektů sídliště z doby římské na lokalitě Mušov-Na pískách v letech 1995-1996, PV 39, 165-196. Komoróczy, B. 2002: Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov). In: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Zwischen Rom und dem Barbaricum, Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag, Nitra, 129-142. Kraskovská, Ľ. 1974: Gerulata-Rusovce, Bratislava. Kraskovská, Ľ. 1981: Römische Glasgefässe in der Slowakei, SlA 29, 377nn. Krekovič, E. 1987: Rímske importy na Slovensku, PA LXXVIII, 231-282. Krekovič, E. 2000: Römische Bronzegefässe in der Slowakei. In: Gentes, Reges und Rom, Brno, 117-120. Kuzmová, K. 2001: Ein Auxiliarlager am nordpannonischen Limes: Iža (Kelemantia) – Brückenkopf des Legionslagers Brigetio. In: Anodos – Supplementum 1, 101-111. Kuzmová, K. – Rajtár, J. (eds.) 1996: Gerulata I, Nitra. Kuzmová, K. – Roth, O. 1988: Terra sigillata v barbariku. Nálezy z germánskych sídlisk a pohrebísk na území Slovenska, Nitra. Lamiová-Schmiedlová, M.-Tomášová, B. 1999: Nálezový horizont z prelomu doby rímskej a doby sťahovania národov na viacvrstvovom sídlisku v Ostrovanoch, SlA 47/2, 75-132. Ondrouch, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku, Bratislava. Pernička, R. M. 1966: Die Keramik der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Brno. Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren, Praha. Peškař, I. 1978: Starší doba římská na Moravě, ZČSA XX/3. Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě, PA 79, 106-169. Pichlerová, M. 1981: Gerulata-Rusovce. Rímske pohrebisko II, Bratislava. Sakař, V. 1991: Čechy a podunajské provincie římské říše, SNM XLV, řada A, č. 1-4, 22 nn. Šedo, O. 1999: Přínos letecké prospekce a výzkumu v trati Neurissen v Mušově k poznání římského působení v jihomoravském prostředí. In: Jižní Morava 38, 7-32. Tejral, J. 1993a: Na hranicích impéria (doba římská). In: Podborský et al.: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 424-470. Tejral, J. (ed.) 1999: Das mitteleuropäische Barbaricum und die Krise des römischen Weltreiches im 3. Jahrhundert, Brno. Tejral, J. 2006: Die germanische Giessereiwerkstatt in Pasohlávky (Bez. Břeclav). Ein Beitrag zur Frage der Fernhandels- und Kulturbeziehung nach den Markomannenkriege, PA XCVII, 133-170. Turčan, V. 2000: Rímske pamiatky na Slovensku, Bratislava. Vachůtová-Víchová, D. 2003-2004: Brněnsko v době římské, SPFFBU M8-9, 111-189. Waldhauser, J. – Košnar, L. 1997: Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji, Praha-Mladá Boleslav. Zeman, J. 1961: Severní Morava v mladší době římské, Praha. Zeman, T. 2001: Struktura a vývoj osídlení jihovýchodní Moravy v době římské, Slovácko XLIII, 87-106. Zeman, T. 2006: Sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově. In: Droberjar, E.-Lutovský, M. (eds.) Archeologie barbarů 2005, Praha, 451-469. Doba stěhování národů Bednaříková, J. 2003: Stěhování národů, Praha. Bóna, I. 1976: Der Anbruch des Mittelalters. Gepiden und Langobarden im Karpatenbecken, Budapest. Bott, G. (ed.) 1987: Germanen, Hunnen und Awaren, Nürnberg. Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie, Praha. Korený, R. 2005: Čechy v 6. století. K problému konce germánského osídlení Čech. Archeologie ve středních Čechách 9, 459-522. Poulík, J. 1995: Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas, SlA 43/1, 27-109. Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů, Praha. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky, Praha. Tejral, J. 1993b: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: Podborský et al.: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 471-503. Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. (eds.) 1997: Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im mittleren Donauraum, Brno.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2001, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2009, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2020.