BA307 Novější dějiny Finska a Skandinávie

Filozofická fakulta
podzim 2012
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. (přednášející), doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc. (zástupce)
Garance
doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
každé sudé pondělí 10:50–14:05 zruseno D51
Předpoklady
Kurz je primárně určen pro studenty baltistiky. Studenti jiných oborů můžou kurz absolvovat se souhlasem vyučujícího.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/50
Mateřské obory/plány
předmět má 12 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen podat argumentovaný výklad o vývoji mocenských poměrů v baltickém prostoru po rozpadu Kalmarské unie. Kurz se zaměřuje na švédsko-dánský boj o hegemonii nad Baltským mořem, na švédskou a dánskou angažovanost v evropské politice, na velmocenskou rivalitu Švédska a Ruska a na zrození finského národa i národního státu právě v podmínkách švédsko-ruské rivality.
Osnova
  • I. 1523–1648: Nástup dynastie Vasů Gustavem I. – reformace ve Švédsku a ve Finsku– války s Ruskem a Polskem o livonské dědictví – švédsko-finská říše evropskou velmocí
  • II. 1648–1770: Švédsko vítězí v boji o dominium maris Baltici – velká severní válka a porážka Karla XII. – založení Petrohradu, ruské vojsko ve Finsku
  • III. 1770–1835: osvícenské reformy – švédsko-finská říše v napoleonské Evropě - poměry ve Finsku za Alexandra I. – přenesení hlavního města do Helsink – poměry ve švédsko-norském soustátí – náboženská hnutí
  • IV. 1835–1890: Finské národní hnutí – vydání Kalevaly – liberální a sociální reformy Oscara I. ve Švédsku – reformy Alexandra II. ve Finsku – J.V. Snellman, reformy ve finském školství, zavedení stříbrné marky – jazykový reskript – reforma parlamentu ve Švédsku a zemský sněm ve Finsku – první moderní politické strany ve Švédsku a ve Finsku – vystěhovalectví – hnutí fennomanů, starofinové a mladofinové – výpravy Adolfa Nordenskiölda – industrializace V. 1890–1939: Sociální a ženská otázka na konci 19. stol. – nástup rusifikační politiky a omezování finské autonomie za Mikuláše II. – Finsko po revoluci 1905 – skandinávské země v první světové válce, militarismus a pacifismus ve Švédsku – Finsko v době ruských revolucí, nezávislost – občanská válka ve Finsku, instituce finské republiky – nástup sociální demokracie ve Švédsku, Hjalmar Branting – ålandská krize, zapojení do mezinárodních institucí – „zlatá dvacátá“ ve Švédsku – hospodářská krize – pravicový radikalismus, hnutí Lapua – nové sociální zákonodárství, „folkhem-politik“ – vztahy k SSSR VI. 1939–1995: Krize roku 1939 a napadení Finska – zimní válka a pokračovací válka se SSSR – okupace Dánska a Norska Německem – švédská neutrální politika, občanská solidarita se skandinávskými sousedy, Švédsko mezi Německem a Spojenci – finsko-sovětské příměří, Laponská válka a podmínky míru – Paasikiviho politická linie – vnitropolitická krize ve Finsku 1948 – konsolidace mezinárodního postavení Finska, období Urho Kekkonena –Severská rada – „stát blahobytu“ ve Švédsku, vlády Tage Erlandera a Olofa Palmeho – „finlandizace“ a helsinská konference – hospodářská krize 70. let ve Švédsku, reformy sociálního státu – vstup do EU
Literatura
  • HEJKALOVÁ, Markéta. Finsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, 130 s. ISBN 8072772074. info
  • JUTIKKALA, Eino a Kauko PIRINEN. Dějiny Finska. Translated by Lenka Fárová. Praha: Lidové noviny, 2001, 408 s. ISBN 80-7106-406-8. info
  • KLINGE, Matti. Geschichte Finnlands im Überblick. 3., überarbeitete Aufl. Ottawa: Kustannusosakeyhtiö Otava, 1992, 181 s., [3. ISBN 951-1-12511-7. info
  • CIEŚLAK, Tadeusz. Zarys historii najnowszej krajów Skandynawskich. Wyd. 1. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1978, 507 s. info
  • PETERS, Jan. Branting und die schwedische Sozialdemokratie : Hjalmar und Georg Branting in der schwedischen Geschichte. Berlin: VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1975, 238 s. info
  • ANDERSSON, Ingvar. A history of Sweden. London: Weidenfeld and Nicolson, 1970, 471 s. info
Výukové metody
Přednášky, vypracování referátů, četba.
Metody hodnocení
Písemná zkouška
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ukončení zápočtem je možné pouze pro kredit typu C. Uděluje se na základě aktivní účasti při výuce.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2001, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021.