DO1 Společné přednášky

Filozofická fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: z.
Garance
prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 13. 10. 9:10–12:25 G32, Pá 10. 11. 9:10–12:25 G32, Pá 8. 12. 9:10–12:25 G32
Předpoklady
Zápis do doktorského studia.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Po absolvování tohoto předmětu bude student schopen porozumět metodologickým postupům jiných oborů, než je ten, který studuje, a bude mocen metodologické komparace, případně metodologického transferu.
Osnova
  • Předmět se skládá z blokových přednášek věnovaných lingvistické literárněvědné, uměleckovědné a historiografické reflexi.
  • Klára Osolsobě: Jazykové korpusy (lingvistika, filologie, výuka jazyků). Cílem přednášky je ukázat korpusovou lingvistiku jakožto aplikovanou disciplínu rozkročenou mezi lingvistikou, aplikovanou lingvistikou a informatikou. Přednáška se zaměří na stručné shrnutí dějin oboru ve světovém i českém měřítku. Jádrem přednášky budou tři případové studie zaměřené na využití korpusů pro účely lingvistického výzkumu v užším slova smyslu, šířeji filologicky zaměřeného výzkumu a výzkumu lingvistiky aplikované na výuku jazyka.
  • Mojmír Dočekal: Formální lingvistika a experimentální obrat. Lingvistika ve druhé polovině dvacátého století zaznamenala prudký obrat směrem k formalizaci a matematizaci: ať už v oblasti syntaxe (Chomsky (1957), Chomsky (1993) a mnohé další), tak v oblasti formální sémantiky (Montague (1973), Montague (1970), Winter (2001), ...). Po bouřlivé etapě zformalizování zásadních částí lingvistiky pozorujeme od 90. let postupnou snahu o zahrnutí stále většího počtu typo-logicky odlišných jazyků do tohoto formálního paradigmatu. S tímto rozvojem dochází k postupnému rozšiřování a zjemňování prostředků formální lingvistiky (Horn (1989), Gajewski (2005), ...) a zároveň ke snaze o zvýšení míry empirické adekvátnosti podpo¬řenou mnohem sofistikovanějšími metodami sběru dat, než tomu bylo v době budování formálních základů. Od konce 90. let dvacátého staletí pak lze pozorovat postupný obrat (velmi významné části) lingvistů k experimentálním metodám, většímu použití statistiky a obecně robustnějšímu propojení existujících teorií s realistickými vzorky dat (Baayen (2008)).
  • Katarina Petrovićová: Literárně teoretická reflexe v antické literatuře. Antická literatura stojí na počátku evropské literární tradice. Jako součásti historie jí vždy byla věnována náležitá pozornost historicko-literární a také textová kritika je v ní pevně zabydlena (historii i ediční činnost pěstovali již helénističtí filologové, tzv. moderní kritická vydání se potom objevují nejpozději v 19. století). Pokud jde o literární teorii, panuje představa, že její přístupy jsou doménou moderní doby (a klasická filologie je zdánlivě objevila teprve nedávno, na přelomu tohoto tisíciletí), ale byly uplatňovány, byť bez jasné deklarace, již v antické literatuře. Cílem přednášky je ukázat na konkrétních příkladech antické literární tvorby vědomí souvislosti vlastního textu s texty cizími, které postupně vyústilo v teoretické ukotvení v literární tradici, projevující se nápaditou „literární hrou“ autorů navzájem i ve vztahu k předchůdcům. Dalším z cílů je ukázat reálné možnosti aplikace jednotlivých přístupů moderní literární teorie na antické texty
  • Radomír D. Kokeš: Historická poetika filmu. Metodologická přednáška představí tzv. historickou poetiku filmu. Jde o výzkumnou perspektivu, v centru jejíhož zájmu stojí výstavba filmových děl. Ve vzájemných souvislostech se přitom ptá na jedné straně po normách dostředivých a na straně druhé po normách odstředivých. Dostředivé normy vysvětlují logiku jejich výstavbu odvozovanou od vnitřních parametrů: Prozkoumáme-li určitý vzorek děl, jaké typy prostředků, postupů a jejich funkcí lze v jejich výstavbě odhalit? Jde-li kupříkladu o díla narativní, jakými způsoby a proč právě jimi budují prostor, čas, vyprávění, fikční svět? Nástrojem dostředivého výzkumu je detailní analýza filmových děl. Oproti tomu v případě odstředivých norem se ptáme po vnějších parametrech: Jak byly dostředivé normy ovlivňovány obecněji výrobními parametry a úžeji ekonomickými parametry? Nakolik lze preference určitých prostředků, postupů a funkcí vysvětlit v konkrétních historických podmínkách? Nástrojem odstředivého výzkumu je proto pečlivá práce s primárními a sekundárními prameny. Historická poetika tak usiluje objasnit, proč filmová díla vypadala a fungovala určitými způsoby (a) z hlediska jejich vnitřní výstavby, (b) vzhledem k vnějším podmínkám jejich vzniku – přičemž pracovat je třeba souběžně s oběma těmito rámci, jakkoli jejich role se odvíjí od konkrétních formulovaných otázek. Přednáška možnosti metodologické perspektivy historické poetiky představí na konkrétním případu dějin rané kinematografie v českých zemích v letech 1911-1922, která coby kinematografie malá, minimálně usilující o mezinárodní srozumitelnost umožňuje poukázat na rozličné množství výzkumných problémů a otázek, jimž lze na poli historické poetiky čelit – a to nejen v souvislosti s kinematografií.
  • Aleš Chalupa a kol.: Metody formalizovaného modelování v historiografii. Aleš Chalupa a kol.: Metody formalizovaného modelování v historiografii. Formalizované modelování je v rámci studia historických procesů koncipováno jako inovativní třetí cesta překračující tradiční induktivní analýzu pramenů i deduktivní aplikaci sociálně-vědných a kognitivně-vědných teorií. Zahrnuje například matematické modelování, výpočetní modelování, simulace založené na agentech nebo síťovou analýzu. Aplikaci těchto modelů je možné nahlížet jako formu teoretického experimentu, který umožňuje při vysvětlování šíření náboženství překročit limity dané torzovitostí pramenů i nemožností vystavit sociokulturní a historickou komplexitu tradiční laboratorní redukci. Praktická využitelnost tohoto inovativního přístupu bude demonstrována pomocí dvou případových studií. První z nich se bude zaměřovat na identifikaci a kvantifikaci faktorů, které přispěly k šíření egyptských kultů v oblasti Egejského moře v průběhu 4. až 2. století př. n. l. (politická aktivita Ptolemaiovské dynastie, námořní obchod s egyptským obilím atd.). Druhá případová studie se věnuje představení matematického modelu šíření křesťanství po síti, která v důsledku určitých historických událostí programově zahrnuje (lukášovské křesťanství) nebo nezahrnuje (markiónovské křesťanství) židovskou podsíť.
Literatura
  • Osolsobě, K.: Česká morfologie a korpusy. Praha: Karolinum. 2014.
  • Epstein, Joshua M., Generative Social Science: Studies in Agent-Based Computational Modeling, Princeton: Princeton University Press 2006.
  • Dočekal, Mojmír, and Jakub Dotlačil. 2016. "Experimental Evidence for Neg-Raising in Slavic." Linguistica 56 (1): 93-109
  • Chomsky, Noam. Syntactic Structures. MIT, Cambridge, Massachusetts: Walter de Gruyter, 1957.
  • HEATH, Malcolm. Interpreting classical texts. London: Duckworth, 2002. Duckworth classical essays. ISBN 0-7156-3174-8.
  • SCHMITZ, Thomas A. Moderne Literaturtheorie und antike Texte: eine Einführung. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, c2002. ISBN 3-534-15204-2.
  • Kokeš, Radomír D. (2015): Rozbor filmu. Brno: Masarykova univerzita, s. 189-207
  • Bordwell, David (2008): Poetics of Cinema. London – New York: Routledge
  • Collar, Anna, Religious Networks in the Roman Empire: The Spread of New Ideas, New York: Cambridge University Press 2013.
  • Turchin, Peter, War and Peace and War: The Rise and Fall of Empires, New York: Plume 2007.
Výukové metody
Přednášky.
Metody hodnocení
Výstupem je esej v rozsahu 8-10 NS, který posoudí školitel. V eseji doktorand charakterizuje metodologická specifika všech prezentovaných oborů, porovná je s oborem, který studuje, aby stanovil podobnosti a různosti.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Uznává se jako volitelná přednáška v rámci zvyklostí jednotlivých DSP.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.