PVDHM1 Historická metodologie I. Nové tendence v historické metodice a jejich použití ve výzkumné praxi I

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
0/2/0. 10 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Dr. phil. Klára Hübnerová (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Martina Maradová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:40 C42
Předpoklady
Určeno studentům doktorského studia. Předpokladem je ovládání kritiky pramenů, četba cizojazyčné (německé, anglické) metodické literatury.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Pouze pro studenty doktorského studia.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Současná diskuze o pravdivosti faktů a smyslu jejích vědeckého, racionálního vykladu poukazuje na řadu otázek, kterými se historici zabývají již od doby Hérodotose: Kde jsou hranice kritiky pramenů a jak nám pomáhá metodologie při překonání mezer v materiálu? Existuje vůbec nějaká „historická metoda“? Proč píšeme jak píšeme? Na čem je založena a jak se dá nejlépe využít ve vědecké práci? Nejistotě a dynamice historické práce se bude kurs věnovat z teoretického a praktického hlediska. První část se věnuje přehledu přes přední metodické a metodologické tendence, které dodnes ovlivňuji historický výzkum. Spousta z nich vznikla v druhé polovině 20.st.: tj. například teorie sociálních sítí (social networks), komunikace, reprezentace, inscenace a propagandy, historické sémantiky a lingvistického „obratu“ (linguistic turn) nebo nových, kulturním a sociálním vývojem ovlivněných přístupů (gender a queer studies, kulturní dějiny politiky). Zahrnuty budou též vlivy z příbuzných oborů, kterými jsou především sociologie, dějiny umění, informatika, archeologie nebo psychologie. Přiblížíme se myšlení teoretiků jako je Max Weber, František Graus, Pierre Bourdieu, Michel Foucault, Judith Butler, Wolfgang Reinhard, Ludwik Fleck, Barbara Stollberg-Rillinger, Michael Clanchy, Samuel Huntington nebo Umberto Eco. Základem budou české, německé a anglické teoretické texty, které budou diskutovány v rámci semináře. Druhá část kurzu je zaměřena na praktickou práci s historickou metodikou. Zde bude převažovat aplikace diskutovaných metod na vlastní historický výzkum. Roční kurs je určen pro pokročilé studenty v magisterském a doktorském studiu. Předpokladem je ovládání kritiky pramenů, četba cizojazyčné (německé, anglické) metodické literatury a ochota zamyslet se nad přečteným.
Výstupy z učení
Student pozná hlavní proudy historicky-metodického myšlení v druhé polovině 20. století. Bude schopen zařadit jeho přední myslitele a kriticky rozeznat genezi jejich předních teorií. Vedle těchto odborných znalostí půjde o prohloubení ústních argumentativních dovedností, založených na rozsáhlých diskuzích v rámci semináře a studiu textů. Dalším cílem je získat znalosti cizojazyčného, odborného vokabuláře (v němčině, angličtině, případně francouzštině).
Osnova
  • Blok 1: Nejistá historie: Pramen a Historiografie - rozpor mezi historickým materiálem a tradicí psaní, vlivy ideologii a předsudků, objektivita a subjekt vědce - od historiografie po investigativní žurnalismus - paměť ve středověku: damnatio memoriae, místa paměti - František Graus, Ludwik Fleck, Michael Clanchy apod. Blok 2: Uvnitř historického materiálu: historická sémantika a sémiotika - objektivní listina – subjektivní dopis? Vliv Literární vědy, „linguistic turn“ - teorie komunikace a propagandy - Jacques Derrida, Werner Goetz, Umberto Eco apod.
Literatura
  • Arnold Esch; Überlieferungs-Chance und Überliferungs-Zufall als methodisches Problem des Historikers, in: Historische Zeitschrift 240 (1985), s. 529-570.
  • Victor Klemperer; LTI. Notzibuch eines Philologen, Stuttgart 2007 (2).
  • Hans-Henning Korthüm; Otto Brunner über Otto den Grossen. Aus den letzten Tagen der reichsdeutschen Mediävistik, in: Historische Zeitschrift 299 (2014), s. 297-333.
Výukové metody
Rozbor textů, aktivní diskuze, krátké ústní příspěvky v rámci semináře.
Metody hodnocení
Zápočet na bázi aktivní účasti v semináři, závěrečný „workshop“ na předem stanovené téma (metodické problémy vlastní práce, prameny).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět nahrazuje Obecnou metodologii 1.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2017, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022.