ISKM12 Organizace znalostí

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. (přednášející)
prof. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Jiří Stodola, PhD. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 12:00–13:40 B2.44
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Organizace znalostí je oblast, ve které se prolínají tradiční filosofické disciplíny jako logika, epistemologie a metafyzika s moderními interdisciplinárními obory, kam patří například kognitivní věda, sociologie vědění nebo informační věda. Cílem předmětu je představit zásadní otázky organizace znalostí jako informačněvědního oboru a propojit je se stěžejními pilíři vědeckého myšlení.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kurzu bude mít student
  • a) vhled do problematiky organizace znalostí (do její teorie, metodologie a praxe),
  • b) bude schopen diskutovat o jejích základních otázkách a problémech,
  • c) bude schopen efektivně využívat, analyzovat, navrhovat a vyhodnocovat systémy a procesy v oblasti organizace znalostí a
  • d) bude ovládat metodu doménové analýzy jako metodu sledující genezi a transfer informací a znalostí uvnitř určitých sociálních skupin, které spojuje předmět zkoumání, sdílené paradigma a vzájemná komunikace.
    • Osnova
    • 1. Předmět organizace znalostí. Pojmy data – informace – znalost - moudrost. Vznik znalosti. Objekt a subjekt. Empirismus – racionalismus – realismus.
    • 2. Znalost a kritický problém pravdy. Teorie pravdy (konsensuální, koherenční, korespondenční, adekvační). Růst znalostí (kumulativní vs. zlomové přístupy).
    • 3. Prostor organizace znalostí: informační systém – uživatel – doména. Paradigmata organizace znalostí. ASK. Realistický model domény. Doménová analýza.
    • 4. Pojmy a jejich reprezentace. Instrumentální a formální znaky. Nominalismus – konceptualismus – realismus. Obsah a rozsah pojmu. Klasifikace pojmů. Definice.
    • 5. Jazyky. Jejich syntaktické, sémantické a pragmatické aspekty. Typologie jazyků. Přirozené a selekční jazyky.
    • 6. Kategorizace, klasifikace, fazetace. Teorie kategorizace (objektivní a subjektivní přístupy). Klasifikace věd.
    • 7. Vědecká klasifikace, taxonomie a odborná terminologie. Sémantické sítě. Tezaury.
    • 8. Filosofická a informačněvědní ontologie. Základy FRBR. Sémantický web.
    • 9. Dokument a jeho reprezentace (metadata). Obsahová analýza, indexace, klasifikace. Hermeneutické přístupy.
    • 10. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Univerzální klasifikační systémy – MDT, DDT, Bliss, Ranganathan.
    • 11. Systémy organizace znalostí založené na přirozeném jazyce. Věcné autority.
    • 12. Vizualizace systému organizace znalostí. Pozitivní a negativní aspekty.
    Literatura
      povinná literatura
    • HJØRLAND, B.; ALBRECHTSEN, H. Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis. Journal of the American Society for Information Science, 1995, roč. 46, č. 6, s. 400–425.
    • HJØRLAND, B. What is Knowledge Organization (KO)?. Knowledge Organization. 2008, roč. 35 č. 2/3, s. 86–101.
    • HODGE, G. Systems of Knowledge Organization for Digital Libraries. Beyond Traditional Authority Files, Council on Library and Information Resources. Washington, 2000. Dostupné na: www.clir.org/pubs/reports/pub91/contents.html
    • INGWERSEN, Peter. Information retrieval interaction. Copenhagen: Royal School of Library and Information Science, Department of Information Studies, 2002, x, 246. ISBN 0947568549. info
    • KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017. 269 s. ISBN 978-080-246-3597-3.
    • LANCASTER, F. Wilfrid. Indexing and abstracting in theory and practice. 3rd ed. London: Facet Publishing, 2003, xix, 451. ISBN 1856044823. info
    • ROWLEY, J. E. a Richard HARTLEY. Organizing knowledge : an introduction to managing access to information. Fourth edition. Farnham: Ashgate, 2008, xxiv, 367. ISBN 9780754644316. info
    • STODOLA, Jiří. Filosofie informace - metateoretická analýza pojmu informace a hlavních paradigmat informační vědy. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 191 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity = Opera Facultatis philosophicae Universitatis Masarykianae, ISSN 1211-3034 ; 437. ISBN 978-80-210-8011-9. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8011-2015. Digitální knihovna FF MU info
    • Terminológia : základné zásady, metódy a ich aplikácia. Edited by Zora Jurčacková. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2002, 72 s. ISBN 8085165856. info
      doporučená literatura
    • GOLUB, Koraljka. Subject access to information : an interdisciplinary approach. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited, 2015, xi, 165. ISBN 9781610695770. info
    • ECO, Umberto. Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Translated by Zora Jandová. Praha: Lidové noviny, 2003, 355 s. ISBN 80-7106-389-4. info
    • LAKOFF, George. Metafory, kterými žijeme. Edited by Mark Johnson. Vyd. 1. Brno: Host, 2002, 282 s. ISBN 8072940716. info
    • LAKOFF, George. Ženy, oheň a nebezpečné věci : co kategorie vypovídají o naší mysli. Edited by Dominik Lukeš. Vydání první. Praha: Triáda, 2006, 655 strana. ISBN 808613878X. info
    • POMERANTZ, Jeffrey. Metadata. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015, xi, 239. ISBN 9780262528511. info
    • STROSSA, Petr. Zpracování informačních fondů. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, 175 s. ISBN 8024500906. info
    Výukové metody
    Přednášky, řízené diskuse, studentské prezentace, domácí úkoly.
    Metody hodnocení
    Předmět je klasifikován na základě: 1) znalostního testu s 25 otázkami (min. 13 nutno odpovědět správně); 2) závěrečné zprávy o doménové analýze, kterou student připravuje průběžně během celého semestru podle zadání dílčích úkolů; 3) prezentace dílčího úkolu studenta v hodině; 4) aktivity v hodině (doplňkově).
    Další komentáře
    Studijní materiály
    Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.