FF:PB11PA7 Základy sociologie - Informace o předmětu

PB11PA7 Základy sociologie

Rozsah

2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. (náhr. zkoušející)
Mgr. et Mgr. Gábor Oláh, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D.
Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Zelená
Dodavatelské pracoviště: Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta

Rozvrh

St 12:00–13:40 D22

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Sociální pedagogika a poradenství (program FF, B-PD)

Cíle předmětu

Kurz seznamuje studenty s vědním oborem sociologie. Mapuje vznik a rozvoj této disciplíny, seznamuje s tématy, kterými se sociologie zabývá a se způsoby jejich nahlížení a vědeckého uchopení. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v tomto oboru. Na konci kurzu studenti chápou specifika jednotlivých sociologických paradigmat, směrů a škol, znají jejich hlavní představitele a základní výzkumné vědecké práce. Orientují se v základních tématech soudobé sociologie, jsou seznámeni s dostupnými zdroji dat o české společnosti.

Výstupy z učení

Kurz je zaměřen na tři hlavní okruhy dovedností, jimiž budou absolventi disponovat: 1) Rozvinout pochopení základních konceptů, používaných v sociologii (sociální instituce, sociální role, sociální jednání, sociální struktura, stratifikace, mobilita) 2) Pochopit základní metodologické přístupy (kvantitativní a kvalitativní metodologii, interpretativní a konstruktivistické epistemologie) 3) Být informován(a) o existenci oborových sociologií a pochopit jejich přístupy jako příklady praktických aplikací sociologické teorie (sociologie rodiny, vzdělávání, sociologie stratifikace a nerovnosti, sociální politika)

Osnova

• 1. lekce: HISTORICKÉ PODMÍNKY VZNIKU SOCIOLOGIE Sociologie jako produkt přechodu od tradiční k moderní společnosti. Historický kontext, v němž vzniká potřeba sociální vědy: stěhování do měst, rostoucí význam průmyslu, vědy a racionality, setkávání kultur, kolonizace a migrace, změny v organizaci práce a nárůst rozsahu tržních vazeb, demografická změna. Součást širších trendů: Novověký humanismus, osvícenství, racionalita a sekularizace. Opakují se dějiny? – diskuse o zániku klasických sociologických přístupů v postmoderní době. 2. lekce: FILIZOFICKÉ PŘEDPOKLADY VĚDY O SPOLEČNOSTI Je možná věda o společnosti, kterou tvoří a zároveň zkoumají lidé? Může být tato věda objektivní? Jaké výsledky od ní můžeme čekat a jaké naopak ne? Pojem „paradigma“ – proč je sociologie multiparadigmatická. Problém vědomí, vůle a interpretace – principiální rozdíly sociálních a přírodních věd. Vymezení a prolínání: demografie, ekonomie, sociální psychologie, politologie – kde je naše pole? Povinná četba: Giddens: 23–46 (1. Co je to sociologie?) Harrington: 27–40 (1. Úvod: Co je sociální teorie) 3. lekce: METODY A ZÁKLADNÍ KONCEPTY VÝZKUMNÉ PRAXE Co je „empirický“ a empirie? Jak se má empirie k teorii? Východiska kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Metoda výběrového šetření (survey) a její souvislosti (deduktivní logika testování hypotéz, výběry z populace, formulace otázek, formy hromadného dotazování). Kvalitativní metody a jejich společné znaky (induktivní logika budování teorie, rozhovory – interakce, hloubkový a celostní přístup,) Povinná četba: Giddens: 47–74 (2. Kladení a zodpovídání sociologických otázek) Tipy na další četbu týkající se základních předpokladů sociologie jako vědy: DISMAN, Miroslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 374 s. ISBN: 978-80-246-0139-7 FAY, Brian. 2002. Současná filozofie sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství. 324 s. ISBN: 80-86429-10-5 SILVERMAN, David. 2005: Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar ISBN: 80-551-0904-4 BLOK II: STRUČNÁ HISTORIE ZÁKLADNÍCH SOCIOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ Smyslem tohoto bloku je upozornit posluchače na historické souvislosti. Kde a u koho můžeme nalézt počátky a rozvinutí vlivných konceptů, jež se v sociologii dodnes používají? 4. lekce: OBDOBÍ OTCŮ ZAKLADATELŮ: POZITIVISMUS – PROKLETÍ SOCIOLOGIE? Ustavení sociologie jako vědy na pomezí fyzikální exaktnosti a humanitního porozumění. Soupeřící přístupy, předchůdci a slepé uličky. Historické diskuse o povaze sociální reality. Alexis de Tocqueville, August Comte, Herbert Spencer, Karl Marx Povinná četba: Harrington: 54–86 (Comte a další) Giddens: 75–83 (3. Teorie a perspektivy v sociologii) 5. lekce: KLASICKÉ OBDOBÍ: STRUKTURA VS. SOCIÁLNÍ JEDNÁNÍ. Vymezení dvou základních linií sociologického myšlení: Strukturní funkcionalismus, makro-teorie, sociální fakta: Émile Durkheim Teorie sociálního jednání, interpretativní sociologie, metodologický individualismus: Max Weber Povinná četba: Harrington: 86–119 (Durkheim, Weber) Giddens: 84–90 (Založení sociologie, Dukrheim, Weber) 6. lekce: INTERPRETACE SOCIÁLNÍHO JEDNÁNÍ A INTERAKCE Rozvoj empirických metod a teorií středního dosahu – Chicagská škola, symbolický interakcionismus, Sociální konstruktivismus Kritická, post-marxistická teorie – Frankfurtská škola, Fenomenologické inspirace – sociologie vědění V RÁMCI LEKCE: DISKUSE NAD ZADÁNÍM SEMINÁRNÍ PRÁCE – UPŘESNĚNÍ POŽADAVKŮ Povinná četba: Harrington 161–187 (Interpretativismus a interakcionismus) Keller: 129–140 (4.3. Interpretativní sociologie) 7. lekce: DOMINANCE FUNKCIONALISMU Dominance strukturního funkcionalismu a reakce na ni – Talcott Parsons, Robert Merton, Charles Wright Mills, Reflexe krize racionality: (Dialektika osvícenství, Modernita a holocaust) Exploze rozmanitosti po 2.sv. válce: Feministické proudy, postmoderní sociologie, kulturní sociologie Povinná četba: Harrington 133–160 (Funkcionalismus a jeho kritici) Keller 101–116 (4. 1. Teorie konsensuální) 8. lekce: SOUČASNÍ VLIVNÍ AUTOŘI Povinná četba: Martucelli: kapitola III – Pierre Bourdieu Tipy na další četbu týkající se historie sociologie KELLER, Jan. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. 529 s. ISBN 8086429342 CUIN, Charles-Henry a François GRESLE. 2004. Dějiny sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. 263 s. ISBN 8086429334 BLOK III: BLÍŽE K NEJČASTĚJI ZKOUMANÝM SOCIOLOGICKÝM TÉMATŮM Smyslem tohoto bloku je prezentace nejobvyklejších témat sociologického výzkumu. Zároveň na těchto tématech lze ilustrovat sociologický přístup k jejich zkoumání. 9. lekce: STRUKTURA SPOLEČNOSTI – STRATIFIKACE, MOBILITA, NEROVNOST Struktura? – nejednoznačnost pojmu – struktura jako vzorec jednání, struktura jako část systému, struktura jako význam. Teorie a diskuse okolo pojmu třída – od Marxe po Goldthorpa – jsou třídy užitečné, nebo mrtvé? Klasické alternativy k třídní analýze: statusové skupiny – Weberovská koncepce tříd coby skupin sdílejících kulturu. Novodobé alternativy k třídní analýze: vícerozměrné teorie polí, kapitálů a habitů (Bourdieu) Identity / subkultury vs. třídy a statusy – co v současnosti definuje kým se cítíme a ke komu patříme? Povinná četba: Giddens 395–436 (11. Stratifikace a sociální třídy) 10. lekce: SOCIALIZACE, VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání jako moderní osa legitimizace sociálních nerovností. Meritokracie vzdělanostního systému, nebo kruh mocenské elity? Reprodukce nerovností skrze vzdělání – teorie kulturního kapitálu a habitu (P. Bourdieu). Povinná četba: Giddens 757–804 (19. Vzdělání) 11. lekce: SOCIOLOGIE RODINY A GENDER Rodina jako jednotka reprodukce – stručné připomenutí teoretických přístupů k problému předávání sociálního řádu z generace na generaci. Tradiční a moderní rodina jako jeden z mýtů sociologie. Změny v pojetí partnerství – transformace intimity (A. Giddens). Gender – kulturní významy spojené s biologickými charakteristikami, heirarchizace maskulinity a femininity. Povinná četba: Giddens 305–352 (9. Rodina a intimní vztahy), Giddens 531–575 (14. Sexualita a gender) 12. lekce: NÁBOŽENSTVÍ, RACIONALITA, VĚDA Sekularizace jako jeden z příběhů modernizace společnosti. Weberovská idea odkouzlení světa a její kritika. Nové formy duchovního života. Povinná četba: Giddens 621–661 (16. Náboženství)

Literatura

povinná literatura
• GIDDENS, Anthony. Sociologie. Edited by Philip W. Sutton, Translated by Tereza Jiroutová Kynčlová - Blanka. Aktualizované a rozšířen. Praha: Argo, 2013, 1049 stran. ISBN 9788025708071. info
• HARRINGTON, Austin. Moderní sociální teorie : základní témata a myšlenkové proudy. Translated by Hana Antonínová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 495 s. ISBN 8073670933. info
• KELLER, Jan. Úvod do sociologie. 4., rozš. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997, 181 s. ISBN 80-85850. info
• MARTUCCELLI, Danilo. Sociologie modernity : itinerář 20. století. Translated by Pavla Doležalová - Jana Spoustová. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, 494 s. ISBN 9788073251451. info

doporučená literatura
• PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2006, 459 s. ISBN 9788086429632. info
• The Blackwell companion to social theory. Edited by Bryan S. Turner. 2nd ed. Malden: Blackwell, 2000, xx, 570. ISBN 063121366X. info
• BAUMAN, Zygmunt. Myslet sociologicky :netradiční uvedení do sociologie. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997, 233 s. ISBN 80-85850-14-1. info
• Sociologické školy, směry, paradigmata. Edited by Miloslav Petrusek - Alena Miltová - Alena Vodáková. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, 249 s. ISBN 80-85850-04-4. info

Výukové metody

přednáška

Metody hodnocení

POVINNOSTI: Předpokladem smysluplné práce v kurzu je průběžná četba literatury, zadané ke konkrétním lekcím. Vyžadována je přiměřená docházka. Docházka je součástí bodování. Dva body jsou za každou přítomnost (10 sledovaných lekcí celkem, 20 bodů celkem za docházku – první lekce se nepočítá). Body se nestrhávají za řádně omluvenou nepřítomnost – neschopenka, pohřeb, porod, studijní cesta a pod. (Scan dokladu mailem, či přes studijní do ISu) UKONČENÍ: K úspěšnému ukončení kurzu je třeba získat minimálně 60 bodů ze 100. Bodování je průběžné, opakovat lze pouze zkoušku. Docházka: 20 bodů (není limit docházky, čím více bodů ztratíte, tím lépe musíte napsat test) Seminární práce: 10 bodů (odevzdání podle aktuálního sylabu v IS studijní materiály) Poznámky k seminární práci kolegy (kolegyně): 10 bodů (odevzdání podle aktuálního sylabu v IS studijní materiály) Zkouška – písemný test: 60 bodů (v dohodnutých zkouškových termínech) Úkolem je zpracovat krátký text (2 normostrany = 3600 znaků vč. mezer ±10 %) na vybrané sociologické téma. Nepůjde o volnou úvahu, ale spíše kratičký esej na základě četby. Může jít o popis myšlenek konkrétního sociologa (např. Weber, Durkheim, Marx, Parsons, Bourdieu) a zhodnocení jeho přínosu, může jít o srovnání přístupu dvou či několika autorů (např. jak přistupoval k sociálním třídám Marx a jak Weber), může jít o rozbor nějakého sociologického konceptu (např. gender, sociální kapitál, sociální instituce, sociální role, integrace...). Při psaní textu musíte vycházet z povinné literatury. Odevzdání do 19. 11. 2017 Druhou částí úkolu je komentář k cizí seminární práci. Půjde o zhodnocení obsahové správnosti (podle vlastní interpretace dané literatury), srozumitelnosti a logické návaznosti textu. (odevzdání podle aktuálního sylabu v IS studijní materiály) Pozdní odevzdání je akceptováno, za každý započatý den je stržena polovina bodů (totéž platí pro komentáře).

Informace učitele

Tipy na další zdroje: (vše nepovinné – pro inspiraci můžete kouknout, může se vám hodit v budoucnosti) Sociologické časopisy v ČR a SR: Sociologický časopis, Sociológia (odborné časopisy vydávané akademií věd ČE a SR, reprezentují národní špičku v oboru, oba mají tzv. impakt faktor) Sociální studia (odborný časopis vydávaný FSS MU, monotematická čísla orientovaná na různé oblasti sociologie i politologie a humanitní environmentalistiky) Data a výzkum / SDA Info (vydává Akademie věd ČR, zaměření na metodologii a kvantitativní výzkum) Biograf (vydává občanské sdružení Časopis Biograf, zaměření na kvalitativní výzkum a biografickou sociologii) Historická sociologie (zaměření na historický výzkum) Naše společnost (vydává Akademie věd, CVVM, zaměření na veřejné mínění) Gender, rovné příležitosti, výzkum (vydává Akademie věd, zaměření na genderovou nerovnost) Demografie (vydává Český statistický úřad – analýzy populace a demografických jevů) VEŘEJNĚ DOSTUPNÉ DATOVÉ ZDROJE: ODKAZY (sociologie sice nepracuje pouze s kvantitativními daty a statistikami, nicméně mohou pro nás být užitečná kvůli přehledu o kontextu – například o vývoji populace, o mezinárodním srovnání) Nejdůležitější české zdroje: - Zde získáte základní statistická data o ČR Český statistický úřad – sekce obyvatelstvo: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide Český statistický úřad – statistické ročenky „pohyb obyvatelstva“ – celé prameny ke stažení již od roku 1930 https://www.czso.cz/csu/czso/casova_rada_demografie Český statistický úřad – Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (EU-SILC) https://www.czso.cz/csu/xs/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_podminek_domacnosti_eu_silc Sociologický datový archiv – analýza možná na webu, po registraci i stažení datových souborů http://nesstar.soc.cas.cz/webview/ Ústav pro informace ve vzdělávání – UIV, později převeen pod MŠMT – ročenky školství http://sberdat.uiv.cz/rozcestnik/ http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – ÚZIS http://www.uzis.cz + tematické ročenky ministerstev (např. spravedlnost, vnitro, doprava…) Eurostat: - Koukněte se, jak je na tom ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi: Porodnost: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/births-fertility-data/main-tables Migrace: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/migration-and-citizenship-data/main-tables Sňatky a rozvody: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/marriages-and-divorces-data/database Úmrtnost a naděje dožití http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/deaths-life-expectancy-data/main-tables Stránky rozsáhlých mezinárodních výběrových šetření: - Podívejte se na největší evropská sociologická šetření (Nejdůležitější sociologicky relevantní projekty, v nichž Česká republika participovala v minulosti, nebo participuje nyní. Data z těchto výzkumů jsou dostupná buď přes jejich webové stránky, nebo v Sociologickém datovém archivu) European Values Study (EVS) Cca desetileté rozestupy jednotlivých vln šetření srovnávajícího postoje a hodnotové orientace obyvatel evropských zemí. 2017 – sběr další vlny šetření i v ČR. http://www.europeanvaluesstudy.eu European social survey. (ESS) Srovnávácí šetření v evropských zemích od roku 2001 http://www.europeansocialsurvey.org International Social Survey Programme (ISSP) Mezinárodní šetření konané každý rok s odlišnou tematickou orientací (např. Pracovní orientace, Občanství, Národní identita, Zdraví, Životní prostředí, Sociální nerovnosti, Rodina…) http://www.issp.org/data-download/by-year/ Generations & Gender Programme (GGP) Mezinárodní šetření zaměřené na životní dráhy, mezigenerační vztahy a gender http://www.ggp-i.org Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Zaměřeno na stáří a stárnutí populace http://www.share-project.org Programme for International Student Assesment (PISA) – zaměřeno na srovnávání výkonu žáků a studentů http://www.oecd.org/pisa/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2021/PB11PA7