PBB011 Základy sociologie

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Gábor Oláh, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.
Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Zelená
Dodavatelské pracoviště: Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 12:00–13:40 D22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz seznamuje studenty s vědním oborem sociologie. Mapuje vznik a rozvoj této disciplíny, seznamuje s tématy, kterými se sociologie zabývá a se způsoby jejich nahlížení a vědeckého uchopení. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v tomto oboru. Na konci kurzu studenti chápou specifika jednotlivých sociologických paradigmat, směrů a škol, znají jejich hlavní představitele a základní výzkumné vědecké práce. Orientují se v základních tématech soudobé sociologie, jsou seznámeni s dostupnými zdroji dat o české společnosti.
Výstupy z učení
Studenti budou po absolvování kurzu:
- chápat základní sociologické teorie, koncepty, kategorie a pojmy používané v sociologii,
- znát základní metodologické přístupy (kvantitativní a kvalitativní metodologii, interpretativní a konstruktivistické epistemologie),
- chápat zaměření a přístupy oborových sociologiků a objasnit příklady praktických aplikací sociologické teorie (sociologie rodiny, vzdělávání, sociologie stratifikace a nerovnosti, sociální politika).
Osnova
  • Blok 1: Jedna lekce: předpoklady sociologie jako vědy.
  • 1. lekce: VZNIK SOCIOLOGIE, JEJÍ KONCEPTY A METODY; Témata: Sociologie jako produkt přechodu od tradiční k moderní společnosti. Historický kontext v němž vzniká potřeba sociální vědy: stěhování do měst, rostoucí význam průmyslu, vědy a racionality, setkávání kultur, kolonizace a migrace, změny v organizaci práce a nárůst rozsahu tržních vazeb, demografická změna. Součást širších trendů: Novověký humanismus, osvícenství, racionalita a sekularizace. Opakují se dějiny? – diskuse o zániku klasických sociologických přístupů v postmoderní době. Je možná věda o společnosti, kterou tvoří a zároveň zkoumají lidé? Může být tato věda objektivní? Jaké výsledky od ní můžeme čekat a jaké naopak ne? Pojem „paradigma“ – proč je sociologie multiparadigmatická. Problém vědomí, vůle a interpretace – principiální rozdíly sociálních a přírodních věd. Vymezení a prolínání: demografie, ekonomie, sociální psychologie, politologie – kde je naše pole? Co je „empirický“ a empirie? Jak se má empirie k teorii? Východiska kvantitativního a kvalitativního přístupu. Metoda výběrového šetření (survey) a její souvislosti (deduktivní logika testování hypotéz, výběry z populace, formulace otázek, formy hromadného dotazování). Kvalitativní metody a jejich společné znaky (induktivní logika budování teorie, rozhovory – interakce, hloubkový a celostní přístup). Povinná četba: Giddens: 23–46 (1. Co je to sociologie?); Harrington: 27–40 (1. Úvod: Co je sociální teorie); Giddens: 47–74 (2. Kladení a zodpovídání sociologických otázek); Keller: 8-25 (Sociologie jako produkt krize).
  • Blok 2 (dvě lekce): stručná historie sociologie.
  • 2. lekce: STRUČNÁ HISTORIE SOCIOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ I. Ustavení sociologie jako vědy na pomezí fyzikální exaktnosti a humanitního porozumění. Soupeřící přístupy, předchůdci a slepé uličky Alexis de Tocqueville, August Comte, Herbert Spencer, Karl Marx. Vymezení dvou základních linií sociologického myšlení: Strukturní funkcionalismus, makroteorie, sociální fakta: Émile Durkheim. Teorie sociálního jednání, interpretativní sociologie, metodologický individualismus: Max Weber. Povinná četba: Harrington: 54–86 (Comte a další); Giddens: 75–83 (3. Teorie a perspektivy v sociologii); Harrington: 86–119 (Durkheim, Weber); Giddens: 84–90 (Založení sociologie, Dukrheim, Weber).
  • 3. lekce: STRUČNÁ HISTORIE SOCIOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ II. Rozvoj empirických metod a teorií středního dosahu – Chicagská škola, symbolický interakcionismus, Sociální konstruktivismus Kritická, post-marxistická teorie – Frankfurtská škola. Fenomenologické inspirace – sociologie vědění. Dominance strukturního funkcionalismu a reakce na ni – Talcott Parsons, Robert Merton, Charles Wright Mills. Reflexe krize racionality: (Dialektika osvícenství, Modernita a holocaust). Exploze rozmanitosti po 2.sv. válce: Feministické proudy, postmoderní sociologie, kulturní sociologie. Povinná četba: Harrington 161–187 (Interpretativismus a interakcionismus); Keller: 129–140 (4.3. Interpretativní sociologie); Harrington 133–160 (Funkcionalismus a jeho kritici) Keller 101–116 (4. 1. Teorie konsensuální).
  • Blok 3 (dvě lekce): příklady sociologického přístupu ke konkrétním tématům
  • 4. lekce: STRUKTURA SPOLEČNOSTI – STRATIFIKACE, MOBILITA, NEROVNOST A VZDĚLÁVÁNÍ. Struktura? – nejednoznačnost pojmu – struktura jako vzorec jednání, struktura jako část systému, struktura jako význam. Teorie a diskuse okolo pojmu třída – od Marxe po Goldthorpa – jsou třídy užitečné, nebo mrtvé? Klasické alternativy k třídní analýze: statusové skupiny – Weberovská koncepce tříd coby skupin sdílejících kulturu. Novodobé alternativy k třídní analýze: vícerozměrné teorie polí, kapitálů a habitů (Bourdieu). Identity / subkultury vs. třídy a statusy – co v současnosti definuje kým se cítíme a ke komu patříme? Povinná četba: Giddens 395–436 (11. Stratifikace a sociální třídy); Giddens 757–804 (19. Vzdělání);
  • 5. lekce: SOCIALIZACE, RODINA, GENDER. Vzdělání jako moderní osa legitimizace sociálních nerovností. Meritokracie vzdělanostního systému, nebo kruh mocenské elity? Reprodukce nerovností skrze vzdělání – teorie kulturního kapitálu a habitu (P. Bourdieu). Rodina jako jednotka reprodukce – stručné připomenutí teoretických přístupů k problému předávání sociálního řádu z generace na generaci. Tradiční a moderní rodina jako jeden z mýtů sociologie. Změny v pojetí partnerství – transformace intimity (A. Giddens). Gender – kulturní významy spojené s biologickými charakteristikami, heirarchizace maskulinity a femininity. Povinná četba: Giddens 305–352 (9. Rodina a intimní vztahy); Giddens 531–575 (14. Sexualita a gender) jejich metodologie.
Literatura
    povinná literatura
  • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Edited by Philip W. Sutton, Translated by Tereza Jiroutová Kynčlová - Blanka. Aktualizované a rozšířen. Praha: Argo, 2013, 1049 stran. ISBN 9788025708071. info
  • HARRINGTON, Austin. Moderní sociální teorie : základní témata a myšlenkové proudy. Translated by Hana Antonínová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 495 s. ISBN 8073670933. info
  • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. 4., rozš. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 204 s. ISBN 80-85850. info
  • MARTUCCELLI, Danilo. Sociologie modernity : itinerář 20. století. Translated by Pavla Doležalová - Jana Spoustová. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, 494 s. ISBN 9788073251451. info
    doporučená literatura
  • The Blackwell companion to social theory. Edited by Bryan S. Turner. 2nd ed. Malden: Blackwell, 2000, xx, 570. ISBN 063121366X. info
Výukové metody
přednáška
Metody hodnocení
1) Průběžná četba literatury zadané ke konkrétním lekcím. 2) Zpracování seminární práce (max. 30 bodů): Úkolem je zpracovat krátký text (2 normostrany = 3600 znaků vč. mezer) na vybrané sociologické téma. Nepůjde o volnou úvahu, ale krátký esej zpracovaný na základě četby. Může jít např. o popis myšlenek konkrétního sociologa (např. Weber, Durkheim, Marx, Parsons, Bourdieu) a zhodnocení jeho přínosu; srovnání přístupu dvou či několika autorů (např. jak přistupoval k sociálním třídám Marx a jak Weber); rozbor vybraného sociologického konceptu (např. gender, sociální kapitál, sociální instituce, sociální role, integrace...). Při psaní textu musí student vycházet z povinné literatury. 3) Zkouška - písemný test (max. 70 bodů). K úspěšnému ukončení kurzu je třeba získat minimálně 60 bodů ze 100.
Informace učitele
Tipy na další zdroje:
Sociologické časopisy v ČR a SR: Sociologický časopis, Sociológia (odborné časopisy vydávané akademií věd ČR a SR, reprezentují národní špičku v oboru, oba mají tzv. impakt faktor).
Sociální studia (odborný časopis vydávaný FSS MU, monotematická čísla orientovaná na různé oblasti sociologie i politologie a humanitní environmentalistiky).
Data a výzkum / SDA Info (vydává Akademie věd ČR, zaměření na metodologii a kvantitativní výzkum).
Biograf (vydává občanské sdružení Časopis Biograf, zaměření na kvalitativní výzkum a biografickou sociologii).
Historická sociologie (zaměření na historický výzkum).
Naše společnost (vydává Akademie věd, CVVM, zaměření na veřejné mínění).
Gender, rovné příležitosti, výzkum (vydává Akademie věd, zaměření na genderovou nerovnost).
Demografie (vydává Český statistický úřad – analýzy populace a demografických jevů).

Stránky rozsáhlých mezinárodních výběrových šetření (nejdůležitější sociologicky relevantní projekty, v nichž Česká republika participovala v minulosti, nebo participuje nyní. Data z těchto výzkumů jsou dostupná buď přes jejich webové stránky, nebo v Sociologickém datovém archivu):
European Values Study (EVS) Cca desetileté rozestupy jednotlivých vln šetření srovnávajícího postoje a hodnotové orientace obyvatel evropských zemí. 2017 – sběr další vlny šetření i v ČR.
http://www.europeanvaluesstudy.eu
European social survey. (ESS) Srovnávácí šetření v evropských zemích od roku 2001
http://www.europeansocialsurvey.org
International Social Survey Programme (ISSP) Mezinárodní šetření konané každý rok s odlišnou tematickou orientací (např. Pracovní orientace, Občanství, Národní identita, Zdraví, Životní prostředí, Sociální nerovnosti, Rodina…)
http://www.issp.org/data-download/by-year/
Generations & Gender Programme (GGP) Mezinárodní šetření zaměřené na životní dráhy, mezigenerační vztahy a gender
http://www.ggp-i.org
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Zaměřeno na stáří a stárnutí populace
http://www.share-project.org
Programme for International Student Assesment (PISA) – zaměřeno na srovnávání výkonu žáků a studentů
http://www.oecd.org/pisa/
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.