PJN203 Polská literatura a kultura do roku 1918

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/1/0. 3 kr. (plus 2 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:40 B2.32 a každé sudé pondělí 18:00–19:40 B2.44
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz podává přehled polských literárních dějin od středověku až do konce první světové války, tj. do konce období polské moderny. V  přednáškách jsou akcentovány uzlové body a vybraná specifika vývoje polské literatury, jakož i reprezentativní tvůrci a klíčová díla jednotlivých období a literárních druhů a žánrů. V seminářích se analyzují vybrané charakteristické texty, je nastíněn jejich kontext a prostor dostávají i studentské prezentace.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student:
- bude schopen samostatné orientace v polských literárních a kulturních dějinách od počátků písemnictví do konce první světové války,
- dokáže vysvětlit charakteristické rysy hlavních literárních epoch a ilustrovat je na konkrétních příkladech klíčových autorů a literárních děl,
- bude mít přehled v základní odborné literatuře.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti, rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie) a počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: nástin dobového kulturního a sociálního kontextu, koexistence latiny a polštiny jako literárních jazyků, "otec polské literatury" Mikołaj Rej z Nagłowic, renesanční próza parenetická a polemická, největší tvůrce staropolské literatury Jan Kochanowski.
  • 3. Literatura polského baroka: charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty polského státu s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky), barokní kultura a myšlení, charakteristické formy barokní kultury, sarmatismus, básnická tvorba raného a vrcholného baroka, pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti (pokusy o reformy, trojí dělení Polska a zánik polského státu), literární proudy v období osvícenství, vznik osvícenských kulturních institucí, tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka, osvícenské divadlo a drama.
  • 5. Polský literární romantismus: dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4), boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom, specifika a centra polského romantismu, ukrajinská škola romantiků, život a dílo velké trojice polských romantiků (Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského), domácí literatura po listopadovém povstání.
  • 6. Polská literatura období pozitivismu (realismu): odlišná situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání, hlavní programová východiska polského pozitivismu, rozvoj realistického společenského a historického románu, vrcholní tvůrci období (Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz), oslabená pozice poezie, projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska (polská moderna): dynamika období polské moderny (1890–1918), modernistické umělecké a myšlenkové proudy, hlavní znaky a osobnosti mladopolské poezie (Przerwa-Tetmajer, Kasprowicz, Miciński, Staff, Leśmian), prózy (Żeromski, Reymont, Berent, Irzykowski) a dramatu (Wyspiański, Zapolska, Przybyszewski, Kisielewski, Żeromski).
Literatura
  • PRZYBYLSKI, Michal a Monika HORNOVÁ. Antologie polské literatury: od 10. do konce 19. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 216 s. ISBN 978-80-210-8078-2. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • Słownik literatury polskiej XIX wieku. Edited by Józef Bachórz - Alina Kowalczykowa. Wyd. 3. Wrocław: Zakład Narodowy Imienia Ossolińskich, 2002, 1112 s. ISBN 8304046164. info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 203 s. ISBN 8070415215. info
  • MIŁOSZ, Czesław. Historia literatury polskiej. Translated by Maria Tarnowska. Pierwsze pełne wydanie. Kraków: Znak, 2010, 644 stran. ISBN 9788324014491. info
  • DĄBRÓWKA, Andrzej. Średniowiecze : korzenie. Wyd. 1. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007, 434 s. ISBN 9788301144302. info
  • KOSTKIEWICZOWA, Teresa. Oświecenie : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007, 246 s. ISBN 9788374200929. info
  • INGLOT, Mieczysław. Romantyzm : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007, 295 s. ISBN 9788374200936. info
  • GAZDA, Grzegorz. Dwudziestolecie międzywojenne : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2008, 259 s. ISBN 9788374201100. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003, 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Přednášky, komentovaná četba textů a jejich analýza v seminářích. Pravidelná domácí četba ukázek z literárních děl a samostatná četba šesti knižních titulů ze seznamu zveřejněného na začátku semestru.
Metody hodnocení
Způsob a podmínky ukončení: a) aktivní účast na výuce (alespoň 75% účast), b) prezentace v PowerPointu na zadané téma (platí jen pro ukončení zkouškou, rozsah prezentace cca 15 minut), c) písemný test, d) pohovor (především o četbě - viz Informace učitele; při pohovoru se započítávají případné bonusové body udělené za aktivitu v seminářích a kvalitu prezentace).
Hodnocení při ukončení zkouškou: test 50 bodů a pohovor 50 bodů – výborně (A) 100–90 b., velmi dobře (B) 89–85 b., dobře (C) 84–75 b., uspokojivě (D) 74–70 b., vyhovující (E) 69–65 b., nevyhovující (F) 64–0 b.
Hodnocení při ukončení zápočtem: test 50 bodů a pohovor 35 bodů výsledného hodnocení, které má na rozdíl od zkoušky i procentuálně nižší spodní hranici úspěšnosti – započteno (Z) 85–50 b., nezapočteno (N) 49–0 b.
Informace učitele
Seznam povinných titulů pro samostatnou četbu ke zkoušce (pro zápočet si stačí zvolit 3 z 6 literárních děl)
Všechny texty lze číst i v českém/slovenském překladu.


KOCHANOWSKI, Jan: český výbor Renesanční loutna (lze samozřejmě číst i v originále)


MICKIEWICZ, Adam: Pan Tadeusz (č. Pan Tadeáš)


FREDRO, Aleksander: Zemsta (č. Pomsta)


PRUS, Bolesław: Lalka (č. Loutka) / Faraon (č. Farao)


SIENKIEWICZ, Henryk: výbor z povídek a novel / výbor z cestopisných reportáží (Listy z podróży) / jeden z románů


WYSPIAŃSKI, Stanisław: Wesele (č. Veselka)



Autoři: https://culture.pl/


Četba: https://wolnelektury.pl/katalog/

Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.