TIM_M_017 Kurátorství: příběh profese

Filozofická fakulta
podzim 2022
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Marika Kupková, Ph.D. (přednášející), doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. (zástupce)
Garance
Mgr. Marika Kupková, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Bc. Jitka Leflíková
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 14:00–15:40 N51
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 6/100, pouze zareg.: 1/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 1/100
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurátorství je profese, skrze kterou se dozvídáme mnohé o vývoji moderního a současného umění, proměnách kultury a společnosti. Napomáhá porozumět současným uměleckým konceptům a filozofii umění. Vypovídá o podobě sociálních struktur a mocenských praktik v uměleckém provozu; o interpretaci umění a kultury či obecnějších kulturně společenských témat. „Pravidla“ kurátorské profese jsou závislá na proměnách statusu a funkcí galerie a muzea a formách uměleckých prezentací aktuálně směřujících ke stále větší heterogenitě a deinstitucionalizaci. Přednáška se zaměřuje na dějiny této profese od poloviny dvacátého století po současnost se zvláštním důrazem na posledních tři dekády započaté zrušením centralizované a státem řízení kultury. Zajímají nás především její lokální specifika, která nicméně srovnáváme s poměry ve středoevropském kontextu, zvláště pak slovenskou, polskou, rakouskou a německou kulturou. Představíme si vybrané kurátorské přístupy a výstavní projekty, které chápeme jako dobově a kulturně typické. Zohledníme i společenské a ekonomické souvislosti kurátorství. Formou exkurzí se seznámíme s důležitými aktéry kurátorství, respektive soudobého výtvarného diskurzu. Cílem kurzu je představit skrze profesi kurátora společensko historický vývoj umění, kultury a společnosti; současně posluchači zprostředkuje argumentační nástroje ke kritické reflexi současného umění, speciálně pak výstav a souvisejících kurátorských aktivit, tak aby je dokázal zasadit do historických, společenských a kulturních souvislostí.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- shrnout vývoj prezentace a socializace umění od druhé poloviny 20. století po současnost
- popsat institucionální strukturu významných galerijních a muzejních institucí ve středoevropském prostoru
- vymezit vlivné metodologické a výkladové kurátorské koncepty od 70. let minulého století po současnost a uvést jejich představitele
- charakterizovat obvyklé nároky na kurátorskou profesi v rámci současného uměleckého provozu
- kriticky zhodnotit konkrétní výstavní tituly a činnost výstavních institucí
- mít povědomost o tištěných a on line médiích věnujících se výtvarné kritice.
Osnova
  • - Vývoj kurátorské profese a tvorby výstav v chronologickém a geokulturním hledisku. Obecný přehled.
  • - Kurátorství a lokální specifika v Československu / Česku.
  • - Významné evropské výstavní či kurátorské instituce, jejich kategorizace a status.
  • - Stát a kultura, kulturní politika ve vztahu k výtvarnému provozu.
  • - Výstavy a přehlídky současného umění reprezentující osmdesátá a devadesátá léta 20. století v Československu. Transformace uměleckého provozu a kurátorství po roce 1989.
  • - Výstavy a přehlídky současného umění reprezentující nultá a desátá léta 21. století. Globální trendy.
  • - Vlivné kurátorské osobnosti a historiografie kurátorství.
  • - „Příklad avantgarda“: vlivné kunsthistorické a kurátorské přístupy.
  • - Exkurze na výstavu s kurátorským výkladem.
  • - Argumentační nástroje výtvarné kritiky, aktuální publikační platformy.
Literatura
  • Lorente, Jesus Pedro. Cathedrals of Urban Modernity: The First Museums of Contemporary Art, 1800-1930. Ashgate, 1998
  • MARTINON, Jean-Paul. The curatorial: a philosophy of curating. London: Bloomsbury Academic, 2013.
  • KESNER, Ladislav. Vizuální teorie: současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Jinočany: H & H, 1997.
  • OBRIST, Hans Ulrich. Stručná historie kurátorství. Kutná Hora: Galerie Středočeského kraje, 2012.
  • DICKIE, George. Co je umění? Institucionální definice. Aluze, 2008, roč. 11, č. 2, s. 81–90. Dostupné z .
  • O'DOHERTY, Brian. Uvnitř bílé krychle: ideologie galerijního prostoru. Praha: tranzit.cz, 2014.
  • POSPISZYL, Tomáš (ed.). Před obrazem: antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha: OSVU, 1998.
  • BOURDIEU, Pierre. Pravidla umění: geneze a struktura literárního pole. Brno: Host, 2010. Teoretická knihovna.
  • BENNETT, Tony. The Birth of the Museum: history, theory, politics. London: Routledge, 1995.
  • KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Argo, 2000.
  • KROUPA, Jiří. Školy dějin umění: metodologie umění 1. Brno: Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta, 2007.
  • KROUPA, Jiří. Metody dějin umění; metodologie dějin umění 2. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
  • ORIŠKOVÁ, Mária (ed). Efekt muzea: predmety, praktiky, publikum. Antológia textov anglo–americkej kritickej teorie múzea. 1. vyd. Bratislava: Afad Press, 2006.
  • O’BRIEN, Melanie. Art Speaking: Towards an Understanding of the Language of Curating [online]. July 16, 2005. Dostupné z .
  • GROYS, Boris. Gesamtkunstwerk Stalin: rozpolcená kultura v Sovětském svazu ; Komunistické postskriptum. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště, 2010.
  • POSPISZYL, Tomáš. Asociativní dějepis umění: poválečné umění napříč generacemi a médii : (koláž, intermediální a konceptuální umění, performance a film). Praha: Tranzit.cz, 2014.
Výukové metody
Přehledová přednáška s komentářem vybraných případových studií,
Metody hodnocení
Ostrý test u PC a minimálně 50% účast na přednáškách.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2023, podzim 2024.