AEM_09 Státní závěrečná zkouška magisterská

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
1 den. Ukončení: SZk.
Vyučující
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)
doc. Mgr. Petr Hrubý, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Věra Klontza, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jan Kolář, Ph.D. (cvičící)
doc. Mgr. Klára Šabatová, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Předpoklady
Viz průchod studijním plánem daného programu.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Student má prokázat své teoretické a metodologické znalosti a analytické schopnosti v rámci vědního oboru archeologie. Dále také široký přehled o současné evropské archeologii, klíčových vědeckých tématech a přístupech. Musí prokázat znalost několika dějinných období pravěku, rané doby dějinné nebo středověku v rozšířené formě pro celé území Evropy. V rámci specializace Klasická archeologie archeologie antického Řecka a Říma.
Osnova
  • Budou pokládány otázky z těchto okruhů:
  • Archeologie jednooborová
  • A. Archeologická teorie a vývoj paradigmatu
  • B. Archeologická metoda a příklady její aplikace
  • C. Archeologie pravěku a rané doby dějinné Evropy
  • D. Archeologie raného a vrcholného středověku Evropy
  • Archeologie maior
  • A. Archeologická teorie a vývoj paradigmat
  • B. Archeologická metoda a příklady její aplikace
  • CD. Archeologie Evropy
  • Archeologie minor
  • A. Archeologická teorie a vývoj paradigmat (doplněná o příklady z různých epoch)
  • Specializace Klasická archeologie
  • A. Archeologická teorie a vývoj paradigmatu
  • B. Archeologická metoda a příklady její aplikace
  • C. Archeologie antického Řecka
  • D. Archeologie antického Říma
Literatura
    povinná literatura
  • Archaeology : the key concepts. Edited by Colin Renfrew - Paul G. Bahn. 1st pub. London: Routledge, 2005, xiv, 298. ISBN 0415317584. info
  • BAHN, Paul G. Archaeology : theories, methods, and practice : with over 550 illustrations. Edited by Colin Renfrew. 2nd ed. London: Thames and Hudson, 1996, 608 s. ISBN 0500278679. info
  • NEUSTUPNÝ, Evžen. Metoda archeologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 206 s. ISBN 9788073800758. info
  • NEUSTUPNÝ, Evžen. Teorie archeologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 318 s. ISBN 9788073802448. info
  • The Oxford handbook of neolithic Europe. Edited by Chris Fowler - Jan Harding - Daniela Hofmann. First edition. Oxford: Oxford University Press, 2015, xxvi stran. ISBN 9780199545841. info
  • The Oxford handbook of the European Bronze Age. Edited by Harry Fokkens - A. F. Harding. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2013, xxxi, 979. ISBN 9780199572861. info
  • COLLIS, John. The European iron age. Repr. London: Routledge, 1998, 192 s. ISBN 0415151392. info
  • The archaeology of medieval Europe. Edited by M. O. H. Carver - Jan Klápště. Aarhus: Aarhus University Press, 2011, 605 s. ISBN 9788779342897. info
  • BIERS, William R. The archaeology of Greece : an introduction. Second edition. Ithaca: Cornell University Press, 1996, 350 stran. ISBN 9780801482809. info
  • BINTLIFF, J. L. The complete archaeology of Greece : from hunter-gatherers to the 20th century AD. 1st pub. Malden, Mass.: Wiley-Blackwell, 2012, xxiv, 518. ISBN 9781405154185. info
  • WHITLEY, James. The archaeology of ancient Greece. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2001, xxvi, 484. ISBN 9780521622059. info
  • Archaeology in situ : sites, archaeology, and communities in Greece. Edited by Anna Stroulia - Susan Buck Sutton. Lanham: Lexington Books, 2010, xviii, 513. ISBN 9780739132357. info
  • NEER, Richard T. Art & archaeology of the Greek world : a new history, c. 2500-c. 150 BCE. Second edition. London: Thames & Hudson, 2019, 408 stran. ISBN 9780500052082. info
  • BROODBANK, Cyprian. The making of the Middle Sea : a history of the Mediterranean from the beginning to the emergence of the classical world. First paperback edition. London: Thames & Hudson, 2015, 672 stran. ISBN 9780500292082. info
  • BOUZEK, Jan. Umění a myšlení. 1. vyd. Praha - Koměříž: Triton, 2009, 289 s. ISBN 978-80-7387-278-6. info
  • COARELLI, Filippo. Rome and environs : an archaeological guide. Translated by James Joseph Clauss - Daniel P. Harmon, Illustrated by J. Anthony. Updated edition. Berkeley: University of California Press, 2014, x, 607. ISBN 9780520079601. info
  • REECE, Richard. The later Roman Empire : an archaeology AD 150-600. New edition. Stroud: Tempus, 2007, 192 stran. ISBN 9780752442051. info
  • POPKIN, Maggie L. The architecture of the Roman triumph : monuments, memory, and identity. First published. New York, NY: Cambridge University Press, 2016, xiv, 271. ISBN 9781107103573. info
  • RAMAGE, Nancy H. a Andrew RAMAGE. Roman art : Romulus to Constantine. 6th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson, 2015, 384 s. ISBN 9780205988952. info
Metody hodnocení
Otázky

Okruh A. Archeologická teorie a vývoj paradigmatu
1) Popište základní vývojové etapy, kterými prošlo archeologického myšlení, a uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie. Co rozumíme termínem archeologická kultura, jak dnes můžeme s touto entitou pracovat? A kdy s ní archeologie nepracuje?
2) Popište kulturní a sociální evoluci a neoevoluční přístup v archeologii. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
3) Charakterizujte společenské modely předmoderních společností. Charakterizujte postupy sociální archeologie. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
4) Popište teorii elit. Vysvětlete pojmy: big man, great man, chief, rex atd / nebo vasilevs, wanax, tyran, archon. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
5) Charakterizujte ekonomické modely předstátních, resp. předindustriálních společností. Vysvětlete pojmy: reciprocita, redistribuce, "gift-giving economy", trh, "feudální" model atd. Charakterizujte pojem vlastnictví.
6) Popište procesy, které vedou ke vzniku komplexních společností ("států") v předmoderních společnostech. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
7) Vysvětlete teorii sídelních (komunitních) areálů. Jak se z teoretického hlediska liší archeologický výzkum pohřebních a obytných areálů a proč je jejich výpověď o minulých společnostech odlišná?
8) Vysvětlete teorii centrálních míst. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
9) Jak lze popsat předmoderní společnosti jako komplexní systém? Popište, jak vzniká, roste a jak kolabuje. Uveďte příklad z evropské nebo světové archeologie.
10) Co je to habitus a jak lze tento pojem aplikovat v archeologii. Co je ekonomický, sociální a kulturní kapitál. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
11) Co je to artefakt? Popište účel artefaktů: praktickou funkci, společenský význam a symbolický smysl. Uveďte příklady z evropské nebo světové archeologie.
12) Popište a vysvětlete fenomén hranice v lidské společnosti a jak je aplikován v archeologii Uveďte příklady.
13) Co rozumíme v archeologii termíny gender a identita? Co nás ovlivňuje v jejich (re)konstrukci? Jak byste definoval/-a genderovou archeologii?
14) Uveďte příklady zneužití archeologických vědeckých poznatků nacionalistickými hnutími a totalitárními ideologiemi v minulosti či současnosti. V čem tkví nebezpečí takového spojení a jak se tomu bránit?
15) Popište vzájemný vztah archeologického a historického (archivního pramenného) přístupu při studiu minulosti.
16) Popište vzájemný vztah archeologického a antropologicko/etnografického přístupu, který je založen na přímém posuzování živé kultury.

Okruh B. Archeologická metoda a příklady její aplikace
1) Definujte předmět a prostředky archeologie. Proveďte systematiku archeologických pramenů.
2) Definujte základní kroky archeologické metody a jejich stručnou charakteristiku.
3) Popište základní postupy archeologické analýzy a deskripce. Jak vznikají archeologická data? Jaké technologie používáme pro tvorbu archeologických dat?
4) Popište základní postupy deskriptivní statistiky a vysvětlete základní pojmy (např. průměr, medián, směrodatná odchylka, histogram). Popište její užití v archeologii.
5) Popište archeologickou syntézu a zhruba metody, které při ní používáme? Co jsou archeologické struktury?
6) Vysvětlete fungování exploratorních statistických metod založených na korelacích (např. analýzy hlavních komponent) či vzdálenostech ve vícerozměrovém prostoru (např. shlukovací/clusterová analýza) a jejich užití v archeologii.
7) Popište možnosti interpretace v archeologii. Jak funguje archeologické modelování?
8) Popište metody výzkumu sídelní struktury a hierarchie v archeologii.
9) Popište prameny a s tím související metody a nástroje, s nimiž pracuje specificky archeologie, která zkoumá historická období (např. antika, mladší středověk).
10) Jak správně v archeologii pracovat s obecným pojmy (např. město, stát, aristokracie, kmen, vesnice, majetek, sídliště, hrob atd.). Co je to Weberovský ideální typ (ideal type)?
11) Jakými postupy je možné zkoumat zdravotní stav nebo stravovací návyky archeologicky zkoumaných populací? Vyberte jednu z metod a tu blíže charakterizujte.
12) Jakými metodami můžeme zkoumat ekonomické a sociální strategie předmoderních společností?

Okruh C. Archeologie pravěku a rané doby dějinné Evropy
1) Charakterizujte evropský paleolit až eneolit z klimatického, společenského a ekonomického hlediska.
2) Jaké byly technologické inovace paleolitu až eneolitu? Jak se projevily v kontextu tehdejších společností? Charakterizujte ekonomické aspekty daného období.
3) Charakterizujte společnost od paleolitu po eneolit na základě pohřebního ritu. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
4) Analyzujte sídelní strategie od paleolitu po eneolit. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
5) Charakterizujte společnost od paleolitu až po dobu bronzovou na základě uměleckých a náboženských projevů. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
6) Charakterizujte mechanismy šíření neolitu. Definujte rozdíly v procesech neolitizace na Balkáně, ve střední Evropě, v jižní Skandinávii a na Britských ostrovech.
7) Definujte archeologii domácnosti. Jaký je význam domácnosti a domu pro poznání života člověka v neolitu a eneolitu? Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
8) Co zkoumá demografická archeologie v neolitu a eneolitu? Z jakých dat a metod vychází?
9) Etnicita jako kategorie a teorie a současné rekonstrukce příchodu Indoevropanů do geografického prostoru Evropy.
10) Diachronně analyzujte rozšíření a význam tellů v Evropě. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
11) Charakterizuj archeologii podmáčených terénů, jezerního prostředí a řek na základě vybraných příkladů v pravěku a rané době dějinné v Evropě.
12) Charakterizujte zemědělské strategie v pravěku a rané době dějinné. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
13) Charakterizujte získávání a těžbu nerostných surovin v pravěku a rané době dějinné. S jakými společenskými a ekonomickými procesy souvisely?
14) Diachronně analyzujte dálkové kontakty na základě vybraných příkladů hmotné kultury v pravěké Evropě.
15) Uveďte příklady pravěké monumentální architektury. Jaké interpretace jsou s ní spojovány? 16) Jaké známe sociální modely integrující migraci a/nebo mobilitu? Uveďte jejich konkrétní příklady na pravěkých a protohistorických společnostech Evropy.
17) Charakterizujte společnost v době bronzové a železné na základě pohřebního ritu. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
18) Analyzujte sídelní strategie v době bronzové a železné. Uveďte několik příkladů z evropské archeologie.
19) Jak interpretujeme elity v době bronzové a železné na základě archeologických pramenů? Vysvětlete koncept "Fürstensitze/Fürstengräber". Uveďte příklady.
20) Jaké byly technologické inovace doby bronzové, železné a doby římské a jak se projevily v kontextu tehdejších společností? Charakterizujte ekonomické aspekty jednotlivých období.
21) Popište projevy urbanizace v době bronzové a železné. Vysvětlete fenomén oppid (teorie vzniku a zániku, subsistence).
22) Jaká byla dynamika kontaktů zaalpské Evropy se Středomořím v době železné? Uveďte příklady známé z archeologických i písemných pramenů.
23) Charakterizujte umělecký projev v době železné a římské a jeho inspirační zdroje.
24) Jaké jsou doklady rituálních aktivit v době železné a době římské? Popište jejich areály ve vztahu ke krajině.
25) Popište proces romanizace a jeho projevy v archeologických pramenech.

Okruh D. Archeologie raného a vrcholného středověku Evropy
1) Definujte středověkou archeologii a její postavení v systému věd. Jaké jsou hlavní úkoly středověké archeologie v evropském bádání? Vysvětlete rozdíl mezi nacionálně orientovanou a komparativní medievistikou.
2) Popište základní členění Evropy v období od raného do vrcholného středověku z různých hledisek (politické, kulturní, jazykové). Popište západo-východní gradient různých socio-ekonomických jevů a vysvětlete jeho příčiny.
3) Popište chronologický rámec středověku v Evropě. Kdy začal a kdy skončil středověk? Definujte různé archeologické chronologické systémy.
4) Popište historický rámec raně nebo vrcholně středověké Evropy a hlavní rysy geopolitické situace.
5) Proveďte základní diachronní a synchronní komparaci hlavních světových civilizací (Západ, Islám, Čína, Mezoamerika) v časovém úseku dle vlastního výběru (mezi 6. do 15. stol.).
6) Popište multidimenzionální identitu středověkého člověka a její odraz v archeologických pramenech.
7) Jak definovat kategorii etnicity a jaké jsou problémy spojené s jejím výzkumem? Uveďte možnosti zkoumání etnicity středověkou archeologií.
8) Uveďte příklady migrací ve středověku a metody jejich archeologického či interdisciplinárního výzkumu.
9) Jak se ve středověku utvářely hranice a jak je zkoumá evropská archeologie.
10) Co jsou to elity v evropském středověku? Popište jejich vznik, vývoj a projev v archeologických pramenech.
11) Popište základní strukturu středověké společnosti a odraz této struktury v archeologických pramenech. Vysvětlete pojmy jako středověká familia či vojenská družina.
12) Popište sídlištní struktury středověké Evropy, jejich vznik a proměny.
13) Definujte centrální místa ve středověké Evropě - jejich formy, funkce a proměny v průběhu středověku.
14) Popište středověký svět venkova. Zaměřte se na regionální rozdíly v Evropě. Vysvětlete základní pojmy např. raně středověký velkostatek (vilikace), plužina, lán. Uveďte hlavní půdorysné typy vrcholně středověké vesnice hlavní tendence v jejím rozměření.
15) Charakterizujte rezidence evropských středověkých elit z archeologického hlediska.
16) Popište hlavní znaky ve strukturách společnosti, osídlení a kulturní krajiny, kterými se od sebe liší raný a vrcholný středověk v českých zemích. Vysvětlete pojmy: transformace, kolonizace, lokace.
17) Charakterizujte pojem město z hlediska právního postavení, obchodu a hospodářství a z hlediska sociálních struktur. 18) Charakterizujte církevní vývoj ve středověku a projev ve stavební kultuře.
19) Charakterizujte pohřební ritus středověku.
20) Charakterizujte hlavní směry středověké architektury, definujte stavby nebo složitější struktury a uveďte přístupy archeologického zkoumání těchto struktur.
21) Vysvětlete problematiku invazí z východu nebo jihovýchodu především do Uherské nížiny nebo vně/severně Karpatského oblouku a následný vývoj v tomto/těchto regionech?
22) Charakterizujte boje s Araby/muslimy v Evropě a křížová tažení a jejich vliv na uspořádání Evropy případně i Předního Východu. Vysvětlete vliv na změnu sídelní struktury a jejích prvků?
23) Porovnejte námořní obchod a kontinentální obchod, hlavní trendy v přímořských oblastech a dopad na vnitrokontinentální obchod? Pokuste se vysvětlit výskyt dovážených komodit v přímořských i vnitrokontinentálních oblastech.
24) Charakterizujte středověké zemědělství, formy produkce a v zemědělství používané technologie.
25) Charakterizujte základní vývoj vojenství v raném nebo vrcholném až pozdním středověku a pokuste se charakterizovat vybavení a techniky bojovníků nebo armád.
Informace učitele
Literatura


1-4 okruhy A, B


5-9 okruh C Archeologie


10 okruh D Archeologie


11-21 okruhy C, D Specializace klasická archeologie


Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Státní závěrečná zkouška se řídí Směrnicí děkana č. 6/2017.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.