CORE034 Příroda versus kultura? Člověk a umění v antropocénu

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Tereza Dědinová, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zuzana Fonioková, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Marcela Křápková Hrdličková, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Luisa Nováková, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Zuzana Urválková, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Tereza Dědinová, Ph.D.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:40 B2.23, kromě Út 14. 11.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 33/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Cíle předmětu
Jsme součástí přírody? Do jaké míry a proč se tak moc snažíme proti přírodě vymezit?
Jak pevné jsou hranice dualismu kultura x příroda, člověk x zvíře, žena x muž?
Má jednotlivec šanci ovlivnit příčiny a dopady environmentální krize (globálního oteplování, šestého vymírání apod.)?
A jak k odpovědím na tyto otázky může přispět umění?

Aktuální události jako například klimatická krize či pandemie COVID-19 jasně ukazují potřebu řešení problémů a sebereflexe lidstva na globální úrovni. Jakkoli jasně mohou hovořit vědecká fakta, jejich přijetí veřejností je výrazně ovlivněno kulturním kontextem, tradicí a kognitivními zkresleními. Nabízený předmět se zaměří na kritickou reflexi reprezentací vztahu kultury a přírody v umění, konkrétně na aktuální témata, jejichž uchopení se v rámci veřejného diskurzu pohybuje na hranicích biologického determinismu a kulturního konstruktivismu: problematika antropocénu a lidské identity, genderu a dalších diskurzivně utvářených kategorií, zodpovědnost lidstva za planetu na příkladu globálního oteplování a environmentální krize. Prostřednictvím analýz uměleckých děl se předmět bude věnovat problematice vztahu vědeckého poznání a jeho kulturních reprezentací s ohledem na jejich proměnlivost v čase a návaznost na celospolečenský diskurz.

Předmět se zaměří na kritickou reflexi vztahu mezi kulturou a přírodou, se zvláštním zřetelem k problematice antropocénu, globálního oteplování a obecněji environmentální krize, feminismu a vlastní identity. Umělecké reprezentace těchto témat jednak zrcadlí jejich vnímání ve společnosti, jednak naznačují posuny reflexe a procesy přehodnocování kulturních stereotypů. Umělecká reflexe navíc zpřístupňuje recipientovi reflektovaný problém kognitivně uchopitelným způsobem (příběhem), který doplňuje přístup informační a racionální. Jednotlivé přednášky budou na konkrétních příkladech uměleckých děl a jejich recepce problematizovat hierarchické pojetí vztahu přírody a kultury a rozebírat kulturní podmíněnost vytváření osobní identity jedince a jeho vztahu ke svému okolí (k přírodě a k životnímu prostředí obecně, k jiným lidem apod.). Opřeme se přitom o aktuální vědecké poznatky z oblasti antropocénu, kulturních studií, environmentální kritiky, literární a filmové teorie, feminismu, umělecké reprezentace zvířete (critical animal studies) i vývojové psychologie. Ve vybraných přednáškách doplníme zkoumanou problematiku o analýzu kognitivních zkreslení a kulturních stereotypů optikou kognitivních věd. Zatímco se převážně zaměříme na současnou situaci a její reprezentaci v umění, diachronní analýzy poskytnou studentům širší znalosti kontextu (např. vývoje vztahu kultury a přírody, vnímání krajiny v literatuře 19. století, počátků a rozvoje environmentální kritiky).
Výstupy z učení
Studentům uměleckých a obecněji humanitních oborů předmět přinese významné poznatky aplikovatelné v dalším studiu, všem studentům bez ohledu na obor umožní získání povědomí o širších souvislostech globálně naléhavých otázek. Znalost tohoto netriviálního kontextu podpoří jejich schopnost hledat nestandardní řešení ve vlastních oborech a uvědomit si problematiku implementace nových poznatků a technologií s ohledem na stav společnosti.
Využití uměleckých děl jako východiska analýz umožní zprostředkovat studentům komplexní otázky na příkladech známého materiálu a zároveň obohatí jejich interpretace a hodnocení estetických, uměleckých, poznávacích i filozofických kvalit daného díla.
Osnova
  • 19.9. 2020: Rok změny? (Tereza Dědinová)
  • 26.9. Literatura a aktivismus (Tereza Dědinová)
  • 3.10. Přirozený řád, nebo kulturní konstrukt? (Zuzana Fonioková)
  • 10.10. Žena jako příroda, muž jako kultura (Zuzana Fonioková)
  • 17.10. Výtvarné umění, příroda a environmentální krize (Zbyněk Fišer)
  • 24.10. Vnímání přírody – a zvířete – v literatuře pro děti (Luisa Nováková)
  • 31.10. Pojetí krajiny v literatuře 19. století (Zuzana Urválková)
  • 7.11. Reflexe globálního oteplování v současné české literatuře (Tereza Dědinová)
  • 14.11. TÝDEN HUMANITNÍCH VĚD - BEZ PŘEDNÁŠEK
  • 21.11. Vztah dětství a přírody v literatuře (Marcela Hrdličková)
  • 28.11. Filmové adaptace ekokritické literatury na příkladu románu Cormaca McCarthyho Cesta (Petr Bubeníček)
  • 5.12. Reprezentace hyperobjektu environmentální krize v současné literatuře (Tereza Dědinová)
  • 12.12. Náhradní termín přednášky
Literatura
  • CARTMELL, Deborah (ed). A companion to literature, film, and adaptation. Chichester: Wiley-Blackwell, 2012.
  • SCHNEIDER-MAYERSON, Matthew, BELLAMY, Brent Ryan. An Ecotopian Lexicon. Minnesota: University of Minnesota Press, 2019.
  • SUCHOMEL, Filip. Tektonické obrazy Milana Housera. In Milan Houser. B.n. 2020. ISBN 978-80-214-5748-5, s. 142-146.
  • OZIEWICZ, Marek, ATTEBERY, Brian, DĚDINOVÁ, Tereza. Fantasy and Myth in the Anthropocene. London: Bloomsbury Academic, 2022.
  • BUBENÍČEK, Petr. Alegorické a reálné v románu a filmu Cesta. Bohemica litteraria. Masarykova univerzita, 2018, roč. 21, č. 1, s. 156-168. ISSN 1213-2144. doi:10.5817/BL2018-1-15.
  • NIXON, Rob. Slow Violence and the Environmentalism of the Poor. Cambridge: Harvard University Press,2013.
  • FAFEJTA, Martin. Gender, heteronormativita a genderová práva. Úvod do genderových studií. In: TOPINKA, Daniel a kol. Kultura–media–komunikace II: VYPRÁVĚNÍ – IDENTITA – DIFERENCE. Vybraná témata kulturálních studií. Olomouc: Univ. Palackého v Olomouci, 2
  • DĚDINOVÁ, Tereza, Weronika ŁASZKIEWICZ a Sylwia BOROWSKA-SZERSZUN. Images of the Anthropocene in Speculative Fiction : Narrating the Future. první. New York, London: Lexington Books, 2021, 276 s. Literary Criticism / Science Fiction & Fantasy. ISBN 978-1-7936-3663-8. URL info
  • NAVRÁTIL, Ondřej. Řečiště a vlna : české umění a environmentální problematika na počátku 21. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2020, 318 stran. ISBN 9788090706330. info
  • MAŁECKI, Wojciech, Piotr SOROKOWSKI, Bogusław PAWŁOWSKI a Marcin CIEŃSKI. Human minds and animal stories : how narratives make us care about other species. First published. New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2019, x, 190. ISBN 9780367146047. info
  • CLARK, Timothy. The value of ecocriticism. First published. Cambridge: Cambridge University Press, 2019, 186 stran. ISBN 9781107095298. info
  • TUREČEK, Dalibor. Sumář : diskurzivita české literatury 19. století. První vydání. Brno: Host, 2018, 146 stran. ISBN 9788075776037. info
  • NAVRÁTIL, Ondřej. Zelené ostrovy. České umění ve věku environmentalismu. Brno: Masarykova univerzita, Dexon art, 2017, 231 s. ISBN 978-80-210-8883-2. info
  • TOMÁŠEK, Martin. Krajiny tvořené slovy : k topologii české literatury devatenáctého století. První vydání. Praha: Dokořán, 2016, 375 stran. ISBN 9788074648304. info
  • BUTLER, Judith. Závažná těla : o materialitě a diskursivních mezích "pohlaví". Edited by Josef Fulka. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, 342 stran. ISBN 9788024633251. info
  • TREXLER, Adam. Anthropocene fictions : the novel in a time of climate change. First published. Charlottesville: University of Virginia Press, 2015, vii, 260. ISBN 9780813936925. info
  • MORTON, Timothy. Hyperobjects : philosophy and ecology after the end of the world. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2013, x, 229. ISBN 9780816689224. info
  • FAKTOROVÁ, Veronika. Mezi poznáním a imaginací : podoby obrozenského cestopisu. 1. vydání. Praha: ARSCI, 2012, 366 stran. ISBN 9788074200267. info
  • Česká literatura v perspektivách genderu : IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?). Edited by Jan Matonoha. 1. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2010, 325 s. ISBN 9788087481011. info
  • KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, Blanka. Tváří v tvář : gender jako metodologická kategorie literárních analýz. Praha: Gender studies, 2010, 198 s. ISBN 9788086520346. info
  • HEISE, Ursula K. Sense of place and sense of planet : the environmental imagination of the global. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2008, viii, 250. ISBN 9780195335644. info
  • Empathy and the novel. Edited by Suzanne Keen. New York: Oxford University Press, 2007, xxix, 242. ISBN 019517576X. info
  • ČEŇKOVÁ, Jana. Vývoj literatury pro mládež a její žánrové struktury : adaptace mýtů, pohádek a pověstí, autorská pohádka, poezie, próza a komiks pro děti a mládež. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 171 s. ISBN 807367095X. info
  • GARRARD, Greg. Ecocriticism. 1st pub. London: Routledge, 2004, xii, 203. ISBN 0415196922. info
  • URBANOVÁ, Svatava. Meandry a metamorfózy dětské literatury. V Olomouci: Votobia, 2003, 363 s. ISBN 80-7198-548-1. info
  • OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2002, 229 s. ISBN 8070215100. info
  • MORRIS, Pam. Literatura a feminismus. Vyd. 1. Brno: Host, 2000, 231 s. ISBN 8086055906. info
  • GUREVIČ, Aron Jakovlevič. Nebe, peklo, svět : cesty k lidové kultuře středověku. Edited by Jaroslav Kolár. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1996, 524 s. ISBN 8085787415. info
  • PETRŮ, Eduard. Vzrušující skutečnost : fakta a fantazie ve středověké a humanistické literatuře. Ostrava: Profil, 1984. info
  • JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Český román sklonku devatenáctého století. 1. vyd. Praha: Academia, 1967, 206 s. info
Výukové metody
Přednáška, diskuse v hodině, analýza uměleckých textů.
Metody hodnocení
Udělení kolokviaje podmíněno sepsáním úvahy a účastí ve vzájemném hodnocení, alternativou je vlastní individuální či kolektivní tvůrčí výstup.
Informace učitele
První přednáška se uskuteční v úterý 19.9.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2022, podzim 2024.