HV_43 Státní magisterská zkouška

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučující
PhDr. Petr Macek, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (přednášející)
PhDr. Stanislav Tesař (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Alena Albíniová
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Předpoklady
VH_39 Bakalářská zkouška
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Státní magisterská zkouška se koná z těchto zkušebních předmětů: 1) hudební historiografie, 2) systematická hudební věda, 3) hudební analýza a teorie
Výstupy z učení
Student bude schopen ovládat disciplíny hudební vědy na požadované úrovni.
Osnova
  • Státní magisterské zkoušce předchází samostatná obhajoba magisterské oborové či magisterské diplomové práce. 2. Požadavky na ústní zkoušku 2.1 Hudební analýza V této části zkoušky má student prokázat schopnost analyzovat zadané dílo. Zadávané skladby jsou ve srovnání s bakalářským stupněm komplikovanější z hlediska sazby a obsazení. Skladba k analýze je zadána 7 dní před datem konání zkoušky. Student dostane odkaz na nahrávku a notový zápis skladby, připraví si prezentaci v rozsahu 5–10 min. (Powerpoint, Prezi). Časový limit nesmí být překročen. Součástí prezentace bude i úvaha o různých analytických přístupech k dílu. 2.2 Dějiny světové hudby Téma z dějin světové hudby bude zadáno studentovi 7 dní před datem konání státní zkoušky. Rozprava zahrne kromě faktografie také základní okruh literatury k zadanému tématu a metodologické přístupy. Rozpravu zahájí student vlastním expozé, jež prosloví volně podle nachystaných poznámek (text nebude čten). 2.3 Dějiny české hudby Téma z dějin české hudby si student vylosuje přímo v den konání zkoušky. Také zde bude do rozpravy zahrnut kromě faktografie také základní okruh literatury k vylosovanému tématu a představeni badatelé, kteří se tématu věnovali/věnují, a to včetně charakterizování jejich metodologických přístupů. Rozpravu zahájí student opět vlastním expozé, jež prosloví volně podle poznámek nachystaných během přípravy (text nebude čten). Tematické okruhy ke zkoušce z dějin české hudby: Hudební kultura českých zemí ve středověku. Dědictví reformace: Jistebnický kancionál a hudební dění v českých zemích 15. a 16. století. Rudolfínská éra v Čechách (a situace na Moravě). Česká hymnografická tradice: mezi 16. a 18. stoletím. Šlechtický mecenát v českých zemích v 17. a 18. století – osobnosti, lokality, repertoár. Duchovní řády jako nositelé hudební kultury v 17. a 18. století. Opera a holdovací kompozice v českých zemích v 17. a 18. století – mecenáši, centra, repertoár. Oratorium v českých zemích v 17. a 18. století – jednotlivé typy, centra, repertoár. Migrační trasy hudebníků a skladatelů z českých zemí v 18. století. Hudba v českých zemích na přelomu 18. a 19. století změny stylu a hudebního provozu. Proměny chrámové hudby a jejího provozu v 16.– raném 19. století. Kulturní instituce v českých zemích v 19. století. Symfonická hudba v českých zemích v období po říjnovém diplomu (1860) do vzniku Československa. Zakladatelé české moderní hudby (Smetana, Dvořák, Fibich ad.). Česká opera 19. století – skladatelské osobnosti, stylový vývoj. Leoš Janáček v kontextu světové hudby. Česká moderna. Meziválečná avantgarda v Československu. Česká a slovenská hudba po roce 1948 (včetně reflexe současných českých skladatelů). 2.4 Systematická hudební věda Téma ze systematické hudební vědy bude zadáno studentovi 7 dní před datem konání státní zkoušky. Otázky jsou zaměřeny především na hudební historiografii a lexikografii, hudební estetiku, organologii, etnomuzikologii a hudební sociologii. Tato část zkoušky probíhá stejnou formou jako v případě dějin světové hudby. 3. Penzum povinné a doporučené literatury ke státní zkoušce 3.1 HISTORICKÁ HUDEBNÍ VĚDA Povinná literatura: ČERNÝ, Jaromír et all. Historická antologie hudby v českých zemích (do cca 1530) / Historical Anthology of Music in the Bohemian Lands (up to ca 1530). Praha: Koniasch Latin Press, 2005. ČERNÝ, Jaromír et all. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. Praha: Supraphon, 1989. DÖGE, Klaus. Antonín Dvořák, Život – dílo – dokumenty. Praha: Vyšehrad, 2013. HELFERT, Vladimír. Česká moderní hudba. Olomouc: Index, 1936. HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích: Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku. Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. HELFERT, Vladimír. O české hudbě. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. MAŇAS, Vladimír. Nicolaus Zangius: hudebník přelomu 16. a 17. století. Na stopě neznámému. Brno: Masarykova univerzita, 2020. MARCELLO, Benedetto. Divadlo podle módy. HARTMANOVÁ, Alena, SPÁČILOVÁ, Jana, ŠMÍD, Ondřej (eds.). Praha: Psalterium, 2020. PERUTKOVÁ, Jana. František Antonin Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011. QUANTZ, Johann Joachim. Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Praha: Editio Supraphon, 1990. REJCHA, Antonín, DYKAST, Roman (eds.). Pojednání o melodii. Praha: TOGGA, 2012. SEHNAL, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001. TYRRELL, John. Janáček I: Osiřelý kos (1854−1914). Brno: Host, 2018. TYRRELL, John. Janáček II: Car lesů (1914−1928). Brno: Host, 2021. Doporučená literatura: BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1966. DANUSER, Hermann. Neues Handbuch der Musikwissenschaft. Band 7: Die Musik des 20. Jahrhunderts. Laaber: Laaber-Verlag, 1984. D'ELVERT, Christian Friedrich. Geschichte der Musik in Mähren und Österr.-Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine, böhmische und österreichische Musik-Geschichte. Brünn: Rudolf M. Rohrer, 1873. EGGEBRECHT, Heinz Heinrich. Musik im Abendland: Prozesse und Stationen vom Mittelalter bis zur Gegenwart. München–Zürich: Piper, 1991. FIDLER, Petr, KŘESADLOVÁ, Lenka, PERUTKOVÁ, Jana, RUHE, Lilian et al. Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou: kritický katalog výstavy. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. HARNONCOURT, Nikolaus. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava: Hudobné centrum, 2005. HELFERT, Vladimír. Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany: preludium k životnímu dílu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953. HOPPIN, Richard H. Hudba stredoveku. Bratislava: Hudobné centrum, 2007. HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu: vzpomínky a úvahy. Praha: Jan Laichter, 1941. KAČIC, Ladislav. Dějiny hudby III. – Baroko. Praha: Ikar, 2009. KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku. Praha, 1936. KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina: příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Kabinet hudební historie, 2010. KAPSA, Václav. Johann Joseph Ignaz Brentner: Duchovní árie I / Sacred Arias I. [=Academus Edition 2]. Praha: Academus, 2017. KRÁK, Egon. Viachlas v hudbe Európy. Teoretické, kompozičné a historické súvislosti viachlasnej hudby: stredovek a renesancia. Bratislava: Hudobné centrum, 2008. MAŇAS, Vladimír, ORLITA, Zdeněk, POTŮČKOVÁ, Martina. Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, Arcidiecézní muzeum Olomouc, 2010. MAŇAS, Vladimír. „... viell fürsten halten ein Musica“. Musik und Musiker am Hofe der Fürsten von Liechtenstein im 17. Jahrhundert. Studia historica Brunensia. 2017, roč. 64, č. 1, s. 189−215. MAŇAS, Vladimír. K problematice hudebních inventářů: několik doplňujících poznámek k heslu Katalog Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury. Musicologica Brunensia, 2016, roč. 51, č. 2, s. 81−94. MAŇAS, Vladimír. Syntéza jako výzva: interdisciplinarita při konstrukci městských dějin středověku a raného novověku. In ČERVENÁ, Radana, DVOŘÁK, Tomáš, VYSKOČIL, Aleš. Jak psát dějiny velkých měst? Brno: Archiv města Brna, 2016, s. 186−190. MORGAN, Robert P. Anthology of Twentieth-Century Music. New York: W W Norton & Company, 1992. MORGAN, Robert P. Twentieth-century music: a history of musical style in modern Europe and America. New York: W W Norton & Company, 1991. MOZART, Leopold. Důkladná škola na housle. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Praha: Ivan Černý, Temperament 430, 2000. MUFFAT, Georg. První poznámky o hraní francouzských baletů podle metody zesnulého pana de Lully. BĚLSKÝ, Vratislav (překl.). Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 1992. NIUBO, Marc. Italská opera v mozartovské Praze. Praha: Karolinum, 2022. PEČMAN, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. PERUTKOVÁ, Jana, Macek, Ondřej, Kroupa, Jiří K. George Frideric Handel, Attilio Ariosti, Nicola Porpora, and Francesco Rinaldi : Giulio Cesare in Egitto (Český Krumlov, 18-20 September 2020). Clavibus unitis 2020, roč. 9, č. 1, s. 211–253. Dostupné z: https://www.acecs.cz/media/cu_2020_09_01_macek_perutkova_kroupa.pdf PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren [=Specula Spectacula 4]. Wien: Hollitzer Verlag, 2015. PERUTKOVÁ, Jana. Problematika galantního stylu ve světle dobových pramenů (s bližším zaměřením na hudebně dramatickou tvorbu). Musicologica Brunensia, 2011, roč. 46, č. 1−2, s. 127−139. PERUTKOVÁ, Jana. Tschechische Republik. 1620-1740. In Christina Nobach. Musik in Geschichte und Gegenwart [online]. Kassel: MGG, 2017. Dostupné z: https://www.mgg-online.com/article?id=mgg16172&v=2.0&rs=mgg16172 PLOCEK, Václav. Metody a cíle analýzy středověkých monodií. Praha: Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd, 1983, s. [5]–49. Sehnal, Jiří. Figurální mše na Moravě od 17. století do současnosti. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2020. SPÁČILOVÁ, Jana, JURÁŠKOVÁ, Kateřina. Italská opera na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala. Holešov: H.R.G. spol. s r.o. pro město Holešov, 2019. SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. SPURNÝ, Lubomír, PIVODA, Ondřej. Pavel Haas: A Catalogue of the Music and Writings. 1. vyd. Praha: Bärenreiter Prague, 2022. SPURNÝ, Lubomír, REITTEREROVÁ. Vlasta. Alois Hába (1893-1973): mezi tradicí a inovací. Praha: Koniasch Latin Press, 2014. VESELÁ, Irena, ŽŮREK, Pavel. Ne oči, ale mysl k Bohu: Maurus Haberhauer (1746-1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století. Brno: Moravská zemská knihovna, 2019. ZAHRÁDKA, Jiří. „Divadlo nesmí býti lidu komedií.“ Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2018. ZAHRÁDKA, Jiří. „Pravdu, první věcí pravdu, ne krásu.“ Příběh Janáčkovy Její pastorkyně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021. 3.2 SYSTEMATICKÁ HUDEBNÍ VĚDA Povinná literatura: APEL, Wili. The Notation of Polyphonic Music, 900–1600. Oxford: Oxford City Press, 2010. CARACI VELA, Maria et all (eds.). Kritika hudebního textu: metody a problémy hudební filologie. Praha: Koniasch Latin Press, 2001. ČERNÝ, Miroslav Karel, FUKAČ, Jiří. Hudební historiografie. In FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha, 1997, s. 306–314. DE LA MOTTE, Diether. Harmonielehre. Kassel, 1976 [četné reedice]. DE LA MOTTE, Diether. Musikalische Analyse. Kassel, 1968 [četné reedice]. DE LA MOTTE-HABER, Helga (eds.). Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag, 2004. DE LA MOTTE-HABER, Helga. Musiktheorie. Laaber: Laaber-Verlag, 2005. DESCARTES, René. Vášně duše. Praha: Mladá fronta, 2002. DYKAST, Roman. Hudba ve věku melancholie. Praha: Togga, 2004. FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981. HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu. Z německého originálu Vom Musikalisch-Schönen přeložil, poznámkami opatřil a předmluvu napsal Jaroslav Střítecký. Praha: Supraphon, 1973. JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1982. JANEČEK, Karel. Hudební formy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 1., Dějiny hudební vědy; Teorie hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 2., Disciplíny hudební vědy. Část 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan (eds.). Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3., Disciplíny hudební vědy: hudebně vědecká dokumentace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie 1750–1850. Praha: Academia, 1985. LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie novější doby 1850–1900. Praha: Academia, 1989. ŠLOSAR, Dušan, ŠTĚDROŇ, Miloš. Podíl Jakuba Jana Ryby na vzniku novočeské hudební terminologie. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Studia minora facul-tatis philosophicae universitatis brunensis. Brno, 1984, řada H, roč. 19−20, s. 43−51. ŠTĚDROŇ, Miloš. Základy mikrotektoniky: 9 analýz. Brno: Masarykova univerzita, 1991. TROJAN, Jan. Moravská lidová píseň: melodika, harmonika: o harmonické struktuře lidové písně jako rezultátu melodické složky. Praha: Editio Supraphon, 1980. VÍT, Petr. Estetické myšlení o hudbě: České země 1760-1860. Praha: Academia, 1987. VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky: od antiky k počátku 20. stol. Praha: Panton, 1985. WILLIAMS, David Russell, BALENSUELA, C. Matthew. Music Theory from Boethius to Zarlino: A Bibliography and Guide. Hillsdale–New York: Pendragon Press, 2008. WILLIAMS, David Russell, DAMSCHRODER, David. Music Theory from Zarlino to Schenker: A Bibliography and Guide. Hillsdale–New York: Pendragon Press, 1990. Doporučená literatura: ADORNO, Theodor W. Estetická teorie. Praha: Panglos, 1997. BEK, Mikuláš. Vybrané problémy hudební sociologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993. DAHLHAUS, Carl. Die Musiktheorie im 18. und 19. Jahrhundert. I., II. Teil. Darmstadt, 1984/89. DAHLHAUS, Carl. Klassische und romantische Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag, 1988. ECO, Umberto, SEIDL, Ivan. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. FEYERABEND, Paul. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 2001. FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. FUKAČ, Jiří. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 2001. FUKAČ, Jiří. Mýtus a skutečnost hudby. Traktát o dobrodružstvích a oklikách poznání. Praha: Panton, 1989. FUKAČ, Jiří. Pojmosloví hudební komunikace. Brno: Rektorát Masarykovy univerzity, 1991. FUX, Johann Joseph, MANN, Alfred (eds.). The Study of Counterpoint: from Johann Joseph Fux’s Gradus ad Parnassum. New York: W. W. Norton & Company, 1971. CHRISTENSEN, Thomas (eds). The Cambridge History of Western Music Theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002. MACEK, Petr. Směleji a rozhodněji za českou hudbu! „Společenské vědomí“ české hudební kultury 1945-1969 v zrcadle dobové hudební publicistiky. Praha: Koniasch Latin Press, 2006. PEČMAN, Rudolf. Vladimír Helfert. Brno: Nadace Universitas Masarykiana Brno, 2003. POLÁK, Pavol. Hudobno-estetické náhľady v 18. storočí. Od baroka ku klasicizmu. Bratislava: Veda, 1974. RICE, Timothy. Etnomuzikologie: velmi krátký úvod. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020. RISINGER, Karel. Vůdčí osobnosti české moderní hudební teorie. Praha: SHV, 1963. RYBARIČ, Richard. Vývoj europského notopisu. Bratislava: OPUS, 1982. SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2003. SEHNAL, Jiří. Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004. SCHNIERER, Miloš. Český a východoevropský neofolklorismus v artificiální hudbě 20. století: deset studií od Janáčka k serialismu. Brno: Editio Moravia, 2007. SPURNÝ, Lubomír. Heinrich Schenker (1868-1935): Kapitoly z hudební teorie a analýzy. Praha: Koniasch Latin Press, 2012. SYCHRA, Antonín. Hudba a slovo v lidové písni. Příspěvky k strukturální analyse vokální hudby. Praha: Svoboda, 1948. ŠLOSAR, Dušan, ŠTĚDROŇ, Miloš. Hudební terminologie Adama Michny z Otradovic. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, Brno, 1994, řada H, roč. 30, č. 1, s. 15−27. ŠTĚDROŇ, Miloš. Kritika hudebního textu – Metody a problémy hudební filologie. Hudební věda 2002, roč. 39, č. 1, s. 78-82. TROJAN, Jan. Úvod do hudební dramaturgie opery. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. PECHAR, Jiří (překl.). 2., upr. vyd. Praha: Filosofia, 1998. ZICH, Otakar. Estetické vnímání hudby. JŮZL, Miloš (ed.). Praha: Supraphon, 1981. 3.3 DALŠÍ POVINNÁ LITERATURA Slovníky (jejich struktura a metodologická koncepce): ČERNUŠÁK, Gracian, ŠTĚDROŇ, Bohumír, NOVÁČEK, Zdenko (eds.). Československý hudební slovník osob a institucí. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 1965. DLABACŽ, Johann Gottfried. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag: Gottlieb Haase, 1815. EITNER, Robert. Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts. Leipzig: Breitkopf & Haertel, 1900–1904. FINSCHER, Ludwig et all (eds.). Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik begründet von Friedrich Blume. Bd. 1−29. Kassel: Bärenreiter, 1994−2008. FUKAČ, Jiří, VYSLOUŽIL, Jiří, MACEK, Petr (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997. GERBER, Ernst Ludwig. Neues Historisch-Biographisches Lexikon der Tonkünstler. Leipzig: A. Rühnel, 1812–1814. 1. vydání 1790. Jakubcová, Alena et al. (eds.). Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha: Divadelní ústav, 2007. JAKUBCOVÁ, Alena, PERNERSTORFER, Matthias Johannes (eds.). Theater in Böhmen, Mähren und Schlesien: von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts : ein Lexikon. Neu bearbeitete, deutschsprachige Ausg. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften in Kooperation mit Institut umění – Divadelní ústav, 2013. JANOVKA, Tomáš Baltazar. Klíč k pokladu velikého umění hudebního. POSPÍŠIL, Michael, SEHNAL, Jiří, MATL, Jiří (eds.). Praha: KLP, 2006. KOUBA, Jan. Slovník staročeských hymnografů (13.-18. století). Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2017. Lexikon zur deutschen Musik-Kultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien. Bd. 1−2. München: Langen-Müller, 2000. MACEK, Petr, KALINA, Petr, KOSTRHUNOVÁ Simona (eds.). Český hudební slovník osob a institucí 2012. Praha: Koniasch Latin Press, 2012. PAZDÍREK, Oldřich (eds.). Pazdírkův hudební slovník naučný. Brno: Ol. Pazdírek, 1937. PHILOMATES, Václav. Čtyři knihy o hudbě. HORYNA, Martin (eds.). Praha: KLP, 2003. SADIE, Stanley, TYRRELL, John (eds.). The New Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed.Vol. 1−29. New York: Grove, 2001. WALTHER, Johann Gottfried. Musicalisches Lexicon oder Musicalische Bibliothec. Leipzig: Wolfgang Deer, 1732. Slovníky – doporučeno: BROUČEK, Stanislav, JEŘÁBEK, Richard (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. (dostupné i on-line: http://www.eu.avcr.cz/cs/vyzkum/strategie21/narodopisna-encyklopedie/) 3.4 Nepovinné – časopisy, databáze ETC. Všechny zdroje uvedené pod rychlými odkazy na ústavních webových stránkách. https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/musicologica-brunensia https://musicologica.upol.cz/ https://kramerius.lib.cas.cz/search/i.jsp?pid=uuid:5284d5b3-4b45-11e1-a71b-005056a60003&q=#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:53e7c3bd-4b45-11e1-1027-001143e3f55c https://na.nulk.cz/ https://www.musau.org/oegmw/publikationen/musicologica-austriaca-1977-2013/ http://www.die-tonkunst.de/index.php/redaktion/ausgaben/ https://sciendo.com/journal/MUSO https://brainfood.musicology.org/ https://katalog-skladeb.cz/cs https://brentner.katalog-skladeb.cz/en/catalogue https://musickatalog.lobkowicz.cz/vademecum/SearchBean.action?searchType=basic&modeView=MOSAIC http://www.fortunato-santini.de/unterstuetzung.php http://www.dtoe.at/Publikationen/Denkm.php https://www.manuscriptorium.com/ http://www.clavmon.cz/htb/ http://www.firmadat.cz/melodiarium/ www.knihopis.org https://www.historickefondy.cz/ https://knihoveda.lib.cas.cz/Search http://cyril.sdh.cz/ http://cantores.wz.cz/ https://www.digitalniknihovna.cz/mzk http://vdm.sbg.ac.at/ http://corago.unibo.it/ https://www.internetculturale.it/ http://www.carlogoldoni.it/public/index http://operabuffa.uni-bayreuth.de/ http://www.urfm.braidense.it/cataloghi/ https://www.mdw.ac.at/imi/ctmv/p_und_c https://www.piccard-online.de/start.php https://www.wasserzeichen-online.de/wzis/struktur.php http://www.memoryofpaper.eu/BernsteinPortal/appl_start.disp https://aleph.nkp.cz/web/watermarks/cze/intro.htm http://cantusindex.org/ https://gregorien.info/de http://musmed.eu/ https://bbloomf.github.io/jgabc/psalmtone.html
Literatura
  • FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, 146 s. ISBN 80-706-7496-2. info
Výukové metody
zkouška
Metody hodnocení
Ústní zkoušce před komisí předchází samostatná příprava studenta v délce 40 minut (vylosované téma z české hudební historiografie).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Zkouška probíhá podle požadavků stanovených ústavem.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.