Bi0260 Taxonomie a nomenklatura

Přírodovědecká fakulta
jaro 2003
Rozsah
2/0/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. RNDr. Rudolf Rozkošný, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Rudolf Rozkošný, DrSc.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Rudolf Rozkošný, DrSc.
Předpoklady
! BA260 Taxonomie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Taxonomie, systematika a nomenklatura. Typologická, nominalistická a biologická koncepce druhu. Biologická klasifikace, taxonomické znaky, jejich třídění, hodnocení a kódování. Polarita znaků, synapomorfie a symplesiomorfie, konstrukce kladogramů. Vážení znaků, optimalizace, efekt chybějících hodnot a parsimonie. Podobnost a příbuznost. Pravidla zoologické nomenklatury.
Osnova
  • Zoologická taxonomie a nomenklatura 1. Taxonomie jako součast systematiky. Úkoly systematiky, její členění a hlavní metoda. Předmět studia taxonomie, praktické úkoly, úrovně taxonomie, rozdíl mezi určováním a klasifikací. 2. Historie taxonomie. Studium lokální fauny a flóry, antika, sestupná a vzestupná klasifikace, populační systematika, vývoj po r. 1950. 3. Základní pojmy. Problém druhu, fenon, taxon, kategorie, znak, příbuznost genealogická a genetická, příbuznost a podobnost, taxony monofyletické, parafyletické a polyfyletické. 4. Kategorie druhu. Koncepce druhu (typologická, nominalistická a biologická), definice druhu, jeho jedinečnost, ohraničení a vztah k vyšším kategoriím, obtíže při aplikaci biologické koncepce. 5. Druh jako taxon. Polytypický druh a jeho aplikace, vnitrodruhové kategorie, varieta, poddruh a jeho taxonomický význam, časový poddruh, rasa, dem, forma, skupina. 6. Populační taxonomie. Populační struktura a populační kontinuum, zásady Nové systematiky, superspecies, fylogenetická taxonomie, vývojové línie, anageneze a kladogeneze, homologie a homoplázie, paralelismus, konvergence, analogie. 7. Numerická taxonomie. Kritika fylogenetické taxonomie, východiska a principy NT, metodický postup, vyjádření výsledků, fenogram. 8. Kritika numerické taxonomie. Poznatelnost fylogeneze, genotyp a fenotyp, vážení znaků, odlišení znaků homologických a homoplastických, přínos NT. 9. Klasická kladistická teorie. Východiska, principy, metodický postup, analýza znaků (plesiomorfie, apomorfie, autapomorfie, polarita), vývojové trendy a sesterské skupiny, sestavování kladogramu. 10. Kritika kladistické teorie. Kladistika a fylogenetická systematika, kladogeneze a anageneze, tempa evoluce, míra zjednodušení, technické problémy. Přínos kladistiky. 11. Evoluční systematika. Model fylogeneze a možnosti jeho klasifikace, substrát fylogeneze, vývojové tendence, dělení vývojového kontinua, grády a klády, vývojová schémata. 12. Zoologická nomenklatura. Kritéria platnosti jmen, princip koordinace, homonymie a synonymie, typy ve skupině druhu, rodu a čeledi, designace typového materiálu, typového druhu a rodu. Taxonomické sbírky a proces určování.
Literatura
  • HOUŠA, Václav a Pavel ŠTYS. Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury. 3. vyd. Praha: Academia, 1988, 188 s. ISBN 21-103-88. info
  • SCHUH, Randall T. Biological Systematics. Priciples and Applications. 1. vyd. Ithaca and London: Cornell University Press, 2000, 239 s. ISBN 0-8014-3675-3. info
  • MINELLI, Alessandro. Biological systematics : the state of the art. 1st pub. London: Chapman & Hall, 1994, 387 s. ISBN 0412626209. info
  • KITSCHING, Jan J. a Peter L. et al. FOREY. Cladistics. The theory and practice of parsimony analysis. 2. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1998, 228 s. ISBN 0 19 850138 2. info
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.