Bi8610 Paleoantropologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2008 - akreditace
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se student seznámí se současnými názory na evoluci člověka a její průběh (od paleocenních primátů po mladopaleolitického Homo sapiens sapiens), historií paleoantropologických objevů, včetně základů taxonomie a datovacích metod.
Osnova
  • 1. Úvod do paleoantropologie. Co je paleoantropologie, historie fosilních nálezů člověka ve světě a u nás, teorie vzniku člověka. Zařazení člověka zoologického sytému. 2. Základy taxonomie. Kladistika, fenetika, evoluční taxonomie. Taxony, Linnéův hierarchický systém. Vědecké názvy. Definice druhu. Morfospecies, chronospecies, paleospecies. Homologie (synapomorfní, synplesiomorfní a autapomorfní znaky), konvergence, homoplasie. Morfoklina. Monofyletické, polyfyletické a parafyletické taxony. 3. Datovací metody. Relativní datování: geochronologické metody, geostratigrafie, biostratigrafie, absolutní datování, fyzikálně chemické metody Radioaktivní uhlík C14, Kalcium Ca41, Berylium 10 Be10, Uran thoriová metoda, Draslík /argon, termoluminiscence, Elektrospinová rezonance, Paleomagnetické datování, Metoda racemizace aminokyselin, Datování kostí na základě obsahu fluoru, uranu a dusíku, Metoda hydratace obsidiánu Paleoekologie, tafonomie. 4. Miocenní homioidi Paleocenní primáti (rody purgatorius, altiatlasius, plesiadapis), klimatická a geologická situace v paleocénu. Eocenní primáti (čeledi omomyidae a adapidae). Oligocenní primáti (podřády Parapithecoidea a Propliopithecoidea tzv. fayumští primáti). Miocenní primáti (Dryomorfové, Ramamorfové a Pliomorfové), klimatická a geologická situace v miocénu. Původ moderních hominidů, úvahy o jejich předku. 5. a 6. rody Ardipithecus a Australopithecus I a II Charakteristika podčeledi homininae. Jiho (Taung, Swartkrans, Makapanova jeskyně, Kromdraai, Sterkfontein) a východoafrická naleziště (Olduwaiská rokle, Laetoli, jezero Turkana, jezero Baringo, Afar, Hadar a řeka Omo). Charakteristika významnějších nálezů. Paleoekologické podmínky. Charakteristické anatomické a morfologické znaky australopitéků a ardipitéka. Jednotlivé druhy (A. anamensis, afarensis, africanus, bahlerghazali, garhi, robustus, boisei, aethiopicus, Ardipithecus ramidus). Materiální kultura a teorie. Výživa hominidů. Původ hominidů. Předkové rodu Homo teorie. 7. Evoluce zubů, mozku a dvounohé chůze Encefalizace, mozková kůra a lymbický systém. Evoluce mozku a řeč.Zubní vzorce primátů, síla skloviny, megadonti, přizpůsobení se stravě. Bipedalita, unikátní znak rodu Homo, teorie na její vznik (teorie většího dosahu, teorie bezbranného dítěte, teorie zvýšené agresivity, výživové teorie). Anatomické změny. 8. Homo habilis První příslušník rodu Homo. Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. Místo H. habilis v evoluci člověka. H. rudolfensis. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie. 9. skupina Homo erectus Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. H. ergaster. Místo H. erectus v evoluci člověka. H. heidelbergensis. H. ancestor. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie. 10.Archaický Homo sapiens Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. Místo H. sapiens v evoluci člověka. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie. Dva modely vzniku a rozšíření H. sapiens (multiregionální a Noemovy archy). 11.Homo sapiens neanderthalensis Poddruhu nebo samostatný druh. Časové zařazení výskytu. Významná naleziště v Evropě a mimo Evropu. Na území ČR. Anatomická charakteristika neandertálců. Paleoekologie. Materiální kultura. Duševní kultura, rituály, pohřby apod. Role neandertálců ve vývojovém schématu moderního člověka presapientní hypotéza, preneandertálská hypotéza a hypotéza neandertálské fáze vývoje. 12.Homo sapiens sapiens ve stř. paleolitu a ml. paleolitu Kromagnonský člověk. Charakteristika našeho druhu H. sapiens sapiens. Naleziště u nás i v cizině. Osídlení a nálezy v Americe a v Austrálii. Paleoekologie, materiální kultura.
Metody hodnocení
Přednáška. Ke zkoušceje nutné odevzdat referát na dohodnuté paleoantropologické téma minimálně o 5 stranách.
Informace učitele
Literatura: všechny učebnice paleoantropologie. Poitier F.E., Stini W. A, Wreden K.B. 1990: In search of Ourseves. Prentice Hall. New Jersey. Stein P.L., Rowe B.M 1995: Physical anthropology, the core. McGraw-Hill, New York. Jurmain R., Nelson H., Turnbauch W.A. 1987: Understanding physical anthropology and archeology. West publishing company. St. Paul, New York. Boaz N.T., Almquist A.J. 1997: Biological anthropology. A synthetic approach to human evolution. Prentice Hall. New Jersey. Thurzo M. 1998: Evolúcia človeka. Univerzita Komenského. Bratislava Václav Vančata, 2003: Paleoantropologie. Skriptum. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Masarykova univerzita.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.