Z0123 Terénní cvičení z fyzické geografie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2011 - akreditace
Rozsah
5 dní. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
RNDr. Miroslav Kolář, CSc. (cvičící)
doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Zdeněk Máčka, Ph.D.
Předpoklady
Z2011 Metody geografického výzkumu || NOW( Z2011 Metody geografického výzkumu )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Terénní cvičení přímo navazuje na předmět Fyzická geografie absolvovaný v prvním semestru. Cílem je seznámení s probranými jevy a procesy na reálných příkladech v krajině. Personálně je cvičení zabezpečováno dvěma vyučujícími, kteří se věnují dílčím disciplínám fyzické geografie - geomorfologie, pedogeografie a biogeografie (dr. Máčka), meteorologie, klimatologie a hydrologie (dr. Kolář). Cvičení má podobu exkurze kombinované s praktickými aktivitami na vybraných lokalitách jižní Moravy. Navštívená místa jsou volena tak, aby postihovala charakteristické typy krajin jižní Moravy. Obsahem je cvičení zaměřeno na seznámení s geologickým podložím, geomorfologické mapování, průzkum půd a popis půdních profilů, mapování rostlinné složky geobiocenóz, mapování využití země, aj. Výukové výstupy předmětu jsou následovné:
- předvést fyzicko-geografické jevy a procesy na konkrétních lokalitách v terénu;
- procvičit vybrané metody terénního fyzickogeografického výzkumu.
Osnova
  • Exkurze a navazující praktické aktivity zahrnují zejména následující tématické okruhy (část geomorfologie, pedogeografie, biogeografie):
  • 1. Seznámení s horninovým složením oblasti a jeho geologickou minulostí, hledání vazeb mezi litologií, půdami a organizmy v ekosystémech, hledání vazeb mezi geologickou stavbou a reliéfem.
  • 2. Mapování mezo- a mikroreliéfu, vymezování elementárních jednotek reliéfu z map a jejich ověřování v terénu, srovnání geomorfologických procesů v různých reliéfových jednotkách.
  • 3. Mapování půdního pokryvu na malém území, popis půdního profilu v kopané půdní sondě.
  • 4. Popis rostlinné složky geobiocenózy, fytocenologický snímek.
  • 6. Syntéza, vymezení základních geoekologických jednotek v navštíveném území.
  • 7. Vymezení kategorií využití země na základě leteckých snímků a topografických map, mapování využití země a krajinné struktury v navštíveném území, hodnocení ekologické stability území.
Literatura
  • STRAHLER, Alan H. a Arthur Newell STRAHLER. Introducing physical geography. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, 2003, xix, 684. ISBN 0471238007. info
  • FORMAN, Richard T. T. a Michel GODRON. Krajinná ekologie. Translated by Jan Těšitel. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 583 s. ISBN 8020004645. info
  • DEMEK, Jaromír. Vybrané kapitoly z krajinné ekologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 102 s. ISBN 8021021683. info
  • DEMEK, Jaromír. Nauka o krajině. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 234 s. URL info
Výukové metody
Předmět má podobu pětidenního výjezdu do území momo Brno. Místo konání terénního cvičení se meziročně mění. Studenti si předem vyhledají informace k zadaným tématům, která v terénu prezentují ostatním účastníkům cvičení a využijí je při terénní práci. Výstupem je buď závěrečná zpráva nebo poster, kterým studenti prezentují výsledky dosažené při terénních aktivitách.
Metody hodnocení
Zápočet se uděluje za 100% účast na práci v terénu a za vypracování závěrečné zprávy či posteru.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.