PřF:Z0128 TC z krajinné ekologie - Informace o předmětu
Z0128 Terénní cvičení z krajinné ekologie
Přírodovědecká fakultajaro 2018
- Rozsah
- 5 dnů. 2 kr. Ukončení: z.
- Vyučující
- RNDr. Martin Culek, Ph.D. (cvičící)
RNDr. Jan Divíšek, Ph.D. (cvičící) - Garance
- prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta - Předpoklady
- PROGRAM(B-AG) || PROGRAM(N-GK)
Náležité zvládnutí předmětu Krajinná ekologie. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Předmět si smí zapsat nejvýše 15 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/15, pouze zareg.: 0/15 - Mateřské obory/plány
- Aplikovaná geografie a geoinformatika (program PřF, B-AG)
- Aplikovaná geografie a geoinformatika (program PřF, B-AG, směr Geoinformatika a trvalá udržitelnost)
- Fyzická geografie (program PřF, N-GK)
- Geoinformatika a trvalá udržitelnost (program PřF, B-AG)
- Cíle předmětu
- Cílem předmětu je získání dovedností z technik a metod terénního krajinně-ekologického výzkumu; během cvičení studenti detailně poznají středně velký segment krajiny.
Studenti jsou vedeni k pochopení a interpretování prostorových vazeb a vzájemných souvislostí mezi abiotickou a biotickou složkou krajiny i vlivem člověka;
Prakticky si ověřují teoretické poznatky a dovednosti v terénu;
Studenti si trénují týmovou i individuální odbornou činnost. - Osnova
- 1. Exkurse do okolí ubytovny, orientace v terénu, seznámení s fyzickogeografickými i socioekonomickými rysy území. Tuto část si připravují sami studenti. Během trasy podrobně prezentují ekologická, biogeografická a krajinná témata i vyučující.
- 2. Práce v terénu - nácvik využití bioindikačních vlastností rostlin.
- Mapování využití krajiny (zpravidla ve dvojicích), návrhy na zlepšení stavu krajiny, výběr kostry ekologické stability krajiny.
- 3. Stanovení základních rysů krajiny a jejich prvků (dle Formana, Godrona).
- 4. Zpracování krajinného profilu (reliéf, substrát, potenciální a aktuální vegetace)
- 5. Zpracování výsledků.
- Vlastní průběh a obsah konkrétního terénního cvičení jsou odvislé od místa pobytu, místních možností a počasí.
- Literatura
- LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie : pro studenty geografických oborů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 129 s. ISBN 8071845450. info
- LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9. info
- FORMAN, Richard T. T. a Michel GODRON. Krajinná ekologie. Translated by Jan Těšitel. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 583 s. ISBN 8020004645. info
- AMBROS, Zdeněk a Jan ŠTYKAR. Geobiocenologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 1999, 63 s. ISBN 8071573973. info
- BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Geobiocenologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 1999, 240 s. ISBN 8071574171. info
- Výukové metody
- Před začátkem vlastního cvičení si studenti přípravují a analyzují informace a podklady o území, kde se bude konat teréní cvičení - téma bude dohodnuto s vyučujícím nebo určeno vyučujícím.
Na vlastním terénním cvičení studenti provádí rekognoskaci krajiny a prezentují své připravené informace o území. Mapují, měří některé klimatické veličiny, sestavují poznámkový aparát. Zpravidla se pracuje ve skupinách.
Po skončení cvičení sestavují čistopis mapy, profil a doprovodné zprávy. - Metody hodnocení
- Studenti si předem doma připraví své vystoupení na terénním cvičení -kvalitní splnění tohoto úkolu je podmínkou k zápočtu. K zápočtu studenti také předloží k nahlédnutí své vlastnoruční poznámky ze cvičení a odevzdají výsledky mapování včetně dvou zpráv -z mapování krajiny a komentář ke krajinnému profilu.
- Informace učitele
- Terénní cvičení se koná zpravidla na Moravě mimo Brno s ubytováním v místě cvičení. Terénní cvičení z krajinné ekologie může při menším zájmu studentů probíhat zároveň s předmětem Mapovací kurs a jednotlivé úkoly z obou předmětů se pak částečně časově, tématicky i prostorově prolínají. Letos, tj. v r. 2018 vyrážíme na centrální Šumavu! Megarašeliniště, obnova lesa přirozená i umělá po lýkožroutovém populačním výbuchu, čisté řeky, ledovcová jezera - jediná u nás - ovšem zkusíme proniknout i k těm bavorským a na Velký Javor - nejvyšší horu Šumavy. Pravděpodobně s námi pojede i můj doktorand Petr Vybral, takže odborná péče o studenty budu více než dobře zajištěna :-). Na toto cvičení se zpravidla jezdí 3. týden v květnu, to už bývá hezky a teplo, za 10 let jen 1x jsme chytili složitější počasí (tj. zapadli v Jeseníkách sněhem). Fyzičtí geografové - využijte tuto poslední možnost vyjet na terénní exkurzi a cvičení, navíc do atraktivního prostředí, které moc lidí z Brna nezná. Pozvěte i své kamarády a známé, pokud to bude aspoň trochu dávat smysl, mohu udělovat výjimky. Štykar, J., Ambroz, Z. jsou autory publikace Geobiocenologie I. Buček, A., Lacina J. jsou autory publikace Geobiocenologie II.
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
- Statistika zápisu (jaro 2018, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2018/Z0128