Bi8270 Biologická variabilita člověka

Přírodovědecká fakulta
jaro 2024
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Lenka Falk, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Lenka Falk, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 19. 2. až Ne 26. 5. St 14:00–15:50 D36/347
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 6/50, pouze zareg.: 0/50, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/50
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem výuky je seznámit studenta s biologickou rozmanitostí lidské populace, která ukazuje že světová populace je jednotná a není možné ji dělit na rasové skupiny. Studenti se také seznámí s metodou zkoumání polymorfních znaků lidské populace.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen: - vysvětlit, proč je ze současného vědeckého pohledu nesmyslný koncept ras - popsat fenotypovou variabilitu monogenně děděných znaků člověka, její genetický základ a světové rozložení - popsat fenotypovou variabilitu polygenních znaků člověka a její genetický základ a světové rozložení - shrnout variabilitu lidské pigmentace a možné příčiny - vysvětlit různé druhy adaptací na klimatické podmínky - vysvětlit rozdíly v metabolismu škrobů, laktózy a tuků
Osnova
  • 1. Variabilita člověka a její zachycení. Variabilita a klasifikace, antropometrie, populace a příčiny variability.
  • 2. Znaky polygenně děděné I. Tvar těla, velikost a tvar hlavy, tvar obličeje a nosu.
  • 3. Znaky polygenně děděné II Barva kůže, očí a vlasů. Faktory růstu a vývoje.
  • 4. Znaky monogenně děděné I. Krevní polymorfismy.
  • 5. Znaky monogenně děděné II Skupinové systémy sérové. Vrozené vady metabolismu.
  • 6. Polymorfismus DNA. Molekulárně-genetické metody, DNA markery a individuální variabilita.
  • 7. Rozložení variability v lidských populacích Rasa jako biologická jednotka, populace, klinální distribuce znaků.
  • 8. Adaptace lidského organismu I Adaptace k životu ve vysoké nadmořské výšce. Barva kůže a adaptace na teplo, chlad a nedostatek potravy
  • 9. Adaptace lidského organismu II Abnormální hemoglobin a adaptace k malarickému prostředí, selekce proti systému AB0.
  • 10. Variabilita a chování I.Q. měření schopností člověka, co ovlivňuje výši I.Q., je I.Q. dědičné?
  • 11. Budoucnost lidstva I Populační růst, dětská úmrtnost, příčiny úmrtí.
  • 12. Budoucnost lidstva II Změna přírodního prostředí a přírodní výběr, genetická zátěž: vrozené vady, etnické skupiny a nemoci, evoluce na postupu: důkazy z prehistorie, evoluce na postupu: člověk v budoucnosti
Literatura
  • MIELKE, James H., Lyle W. KONIGSBERG a John RELETHFORD. Human biological variation. New York, N.Y.: Oxford University Press, 2006, xiv, 418. ISBN 0195188713. info
  • Human variability and plasticity. Edited by Barry Bogin - C. G. N. Mascie-Taylor. Cambridge: Cambridge University Press, 1995, xiv, 241. ISBN 0521453992. info
  • BENEŠ, Jan. Homo sapiens sapiens : hominizace ve světle biologických behaviorálních a sociokulturních adaptací. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J. E. Purkyně, 1990, 219 s. ISBN 8021001739. info
Výukové metody
Teoretická příprava
Metody hodnocení
Ústní zkouška
Informace učitele
Doporučená literatura: Beneš J. 1979: Člověk se mění a přizpůsobuje. Krajský pedagogický ústav v Brně. Beneš, J. 1994: Člověk, MF Praha.Beneš J. 1990: Antropologie. SPN. Praha Beneš J. 1990: Homo sapiens sapiens. Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací. UJEP. Brno. Molnar S. 1983: Human variation. Races, Types and Ethnic Groups. Prentice – Hall, Inc. New Jeresey. Mascie-Taylor, C.G.N., Bogin B. 2005: Human variability and plasticity. Cambridge university press. Cambridge. Mielke J. H., Koneigsberg L.W., Relethford J.H. 2006: Human biological variation. Oxford University Press. Oxford, New York.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2011 - akreditace, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2025.