Z8005 Polární geovědy

Přírodovědecká fakulta
jaro 2024
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Filip Hrbáček, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Kamil Láska, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 19. 2. až Ne 26. 5. Út 11:00–12:50 Z2,01032
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
Z8005/01: Po 19. 2. až Ne 26. 5. Út 13:00–13:50 Z2,01032, F. Hrbáček, K. Láska, D. Nývlt
Předpoklady
Přednáška je určena především studentům magisterského studia a DSP: fyzické geografie, biologických studijních oborů a geologických věd se zaměřeními. Předpokladem jsou základní znalosti z geologie, geomorfologie, klimatologie, rostlinné fyziologie a ekologie. Pro doplnění znalostí budou studentům poskytnuty potřebné zdroje informací mimo rámec přednášky.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Polární ekosystémy jsou svou vnitřní strukturou na jedné straně relativně jednoduché, na straně druhé jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, jehož výsledkem je dokonalé přizpůsobení jejich biotické složky extrémním životním podmínkám, jež umožňuje existenci na prahu energetických, klimatických a potravních potřeb. Polární ekosystémy se formovaly pod vlivem specifických astronomických, geografických oceánografických, atmosférických a geochemických faktorů, jež ovlivnily zásadně jejich neživé složky (georeliéf a jeho podloží, atmosféru, hydrosféru, kryosféru, pedosféru) a následně biosféru. Vzniklé ekosystémy ve svém komplexu významně zpětně ovlivňují celou Zemi hlavně z hlediska energetického, jehož reflexí je především globální výměna vody ve světovém oceánu, globální klima Země a následně složitá kaskáda procesů formujících vývoj tvarů zemského povrchu a vývoj biosféry.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- popsat geologický vývoj polárních oblastí a jeho souvislost se současnými podmínkami v polárních oblastech,
- pochopit souvislost atmosférické a oceánické cirkulace.
Osnova
  • 1. Úvod - vymezení Arktidy a Antarktidy a základní rozdíly mezi nimi, objevování, exploatace a vědecké využití polárních oblastí. 2. Astronomické faktory a jejich reflexe v polárních oblastech. 3. Klima polárních regionů - energetická bilance zemského povrchu, vodní bilance, barické pole a atmosférická cirkulace, pole teploty a vlhkosti vzduchu, atmosférických srážek, změny a kolísání klimatu a jejich důsledky v polárních oblastech (glaciály a interglaciály a jejich vlivy na hydrosféru, geosféru, kryosféru a biosféru). Mikroklima charakteristických aktivních povrchů. 4. Pevninská hydrologie a oceánologie. Povrchové a podpovrchové sladkovodní systémy. Polární oceány - podmořský reliéf, systémy mořských proudů, výměna vody s nižšími šířkami a její energetické důsledky. 5. Glaciologie polárních oblastí - příčiny zalednění a jeho vývoj, zalednění pevniny a povrchu oceánů, bilance hmoty ledu. Kryosféra jako stabilizátor klimatu Země. 6. Vývoj tvarů zemského povrchu v polárních oblastech, glaciální a periglaciální geomorfologické procesy - permafrost jeho energetické příčiny a prostorová struktura, aktivní vrstva permafrostu, mrazové zvětrávání, modelace svahů. Půda v polárních oblastech. 7. Vegetace polárních oblastí - limitace abiotickými faktory (mikroklima, živiny, voda), půdní flóra, rozšíření polární vegetace (subpolární, polární, polární poušť a polopoušť, polární mokřady). Původ polární (alpinské) flóry, adaptace a aklimatizace cévnatých rostlin na prostředí. Kryptogamy v polárních oblasetch. Adaptace a aklimatizace na nízké teploty. 8. Stresová fyziologie polárních rostlin. 9. Fauna polárních oblastí - bezobratlí, rozšíření a vývoj obratlovců, fyziologická adaptace na polární podmínky, potravní řetězce. 10. Ekosystém polárních oceánů - producenti a konzumenti, potravní řetězce. Vztahy mezi pevninskými a mořskými ekosystémy. 11. Antropogenní vlivy na polární ekosystémy - tepelné znečištění planetárního systému, důsledky změn chemizmu atmosféry, (globální přenos antropogenních příměsí, antropogeně podmíněné změny skleníkového efektu, destrukce ozonosféry a její důsledky), změny biodiverzity.
Literatura
  • Stonehouse, B. - Polar Ecology, 1989, Blackie, Glasgow - London
  • Oke, T., R. - Bounrady Layer Climates, Routledge, London and New York, 435 s., ISBN 0-415-04319-0
  • Holdgate, M., W. Antarctic Ecology, 1970, Academic Press, London, New York
Výukové metody
Přednášky, zpracování a prezentace vybraného tématu v rámci semináře
Metody hodnocení
Písemná zkouška, zápočet podmíněn zpracováním a prezentací vybraného tématu, účast na cvičeních povinná
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2005, podzim 2007, jaro 2010, jaro 2012, podzim 2011 - akreditace, jaro 2012 - akreditace, jaro 2014, jaro 2017, jaro 2020, jaro 2022.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2024/Z8005