Bi7533 Půdní ekotoxikologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010 - akreditace
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
RECETOX – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D.
Předpoklady
Předmět podává i stručný úvod do nauky o půdě; není proto nutné předchozí absolvování pedologie. Naopak znalosti obecné ekotoxikologie jsou vyžadovány pro pochopení obsahu přednášky. Výhodou jsou také základní znalosti o osudu látek v prostředí - blok přednášek Chemie životního prostředí.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen:
- definovat půdní ekotoxikologii a obhájit její význam v ochraně půd
- charakterizovat základní půdní vlastnosti a jejich význam pro osud kontaminantů
- vysvětlit biodostupnost v půdním prostředí, její význam a základní zákonitosti
- popsat základní metodiky půdní ekotoxikologie: jednotlivé testy a metody hodnocení půdní bioty reálných půd in situ
- kombinovat znalosti o osudu chemických látek v půdě, ekologii půdních organismů a vlastnostech půdního prostředí
- interpretovat a diskutovat výsledky půdních testů a studií ve vztahu k procesu analýzy ekologických rizik
- navrhovat přístupy k posuzování znečištění půd či hodnocení chemických látek, pesticidů apod.
Osnova
  • 1. Půda. Co je půda?; Ekologická funkce půdy; Půdní úrodnost a kvalita; Půdní textura a struktura; Půdní typy a půdní klasifikace; Fyzikálně-chemické parametry; Oživení půdy; Trofické sítě v půdě; Biochemické cykly látek; Organizace u nás a v zahaničí související s půdou
  • 2. Chemické znečištění půdy. Osud chemických látek v půdě; Kontaminace půd těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty (POPs); Specifity půdy jako environmentální matrice; Biodostupnost; Legislativa týkající se znečištění půd; Biotransformace kontaminantů v půdě; Biodegradace a bioremediace
  • 3. Organismy žijící v půdě. Mikroorganismy; Prvoci; Ploštěnky; Hlísti; Kroužkovci; Želvušky; Kroužkovci; Korýši; Měkkýši; Roztoči; Pavouci; Stonožky; Mnohonožky; Chvostoskoci; Brouci; Mravenci; Vyšší rostliny atd.
  • 4. Ekotoxikologie půdních organismů. Obecné aspekty; Studie v reálných ekosystémech; Odběry půd; Studie v laboratorních testech; Půdní mikroekosystémy (lysimetry, TME); Vztah dávka-odpověď a jeho vyhodnocení; Specifity půdní ekotoxikologie
  • 4. Ekotoxikologie půdních mikroorganismů. Přístup na úrovni biomasy a procesů; Sumární parametry půdních mikroorganismů; Přístup na úrovni specifických procesů; Přístup na úrovni společenstva, biodiverzita; Bioindikační využití půdních mikroorganismů a posuzování kvality půd; Laboratorní testy vlivu chemických látek na půdní mikroorganismy
  • 5. Ekotoxikologie půdních bezobratlých. Skupina po skupině: Hlístice; Roupice; Žížaly; Chvostoskoci; Roztoči; Plži; Korýši; Prospěšní členovci; Hmyz; Studia v reálných ekosystémech; Laboratorní testy; Standardizace testů; Sledované konečné parametry; Aspekty a významy ekotoxikologie těchto organismů atd.
  • 6. Ekotoxikologie rostlin. Vliv chemických látek na rostliny; Studie v reálných ekosystémech; Přístup na úrovni společenstva v reálném systému; Laboratorní testy; Rozbor sledovaných konečných parametrů; Mezidruhové vztahy a vztahy s jinými organismy (mykorrhiza, symbiotické bakterie apod.)
  • 7. Mikrokosmy a jejich využití v půdní ekotoxikologii. Rozdělení, hlavní typy, schémata, sledované parametry
  • 8. Hodnocení ekologických rizik pro půdní systém. Obecné schéma hodnocení ekologických rizik; Hodnocení ekologických účinků; Specifikum pro půdní prostředí; Rozložení druhové citlivosti (SSD); Úrovňový přístup (Tier I - III); Využitelnost jednotlivých endpointů; Využitelnost jednotlivých skupin organismů; Extrapolace v hodnocení ekologických účinků; Specifita pro testování chemických látek; Specifita pro testování pesticidů
Literatura
  • Handbook of ecotoxicology. Edited by Peter Calow. Oxford: Blackwell scientific publications, 1993, 478 s. ISBN 0632035730. info
  • Soil ecotoxicology. Edited by Joseph Tarradellas - Gabriel Bitton - Dominique Rossel. Boca Raton: Lewis Publishers, 1996, 386 s. ISBN 1-56670-134-1. info
  • LOKKE, H. AND VAN GESTEL, C.A.M. (1998): Handbook of soil invertebrate toxicity tests. John Wiley & Sons, Chichester. ISBN 0-471-97103-0. 281p.
  • DONKER, M.H., EIJSACKERS, H., AND HEIMBACH, F. (1994): Ecotoxicology of soil organisms. CRC Press, Inc., Boca Ranton. ISBN 0-87371-530-6.
  • ROMBKE, J. AND MOLTMANN, J.F. (1996): Applied ecotoxicology. CRC Press LLC, New York. ISBN 0-56670-070-1.
  • Sumner M.E. et al. (2000): Handbook of Soil Science. CRC Press. ISBN 0-8493-3136-6
  • HOFFMAN, D.J. a B.A. RATTNER. Handbook of Ecotoxicology. Boca Raton, FL, USA: CRC Press, 1994. info
  • PANKHURST, C.E., DOUBE, B.M., GUPTA, V.V.S.R. (1997): Biological indicators of soil health. CAB International, Wallingford. ISBN 0851991580.
  • DORAN, J.W., COLEMAN, D.C., BEZDICEK, D.F., AND STEWART, B.A. (1994): Defining soil quality for a sustainable environment. SSSA Special Publication Number 35. Soil Science Society of America, Inc.
  • SUTER, G.W. II, EFROYMSON, R.A., SAMPLE, B.E., AND JONES, D.S. (2000): Ecological risk assessment for contaminated sites. Lewis Publishers, Boca Ranton. ISBN 1-56670-525-8. 437p.
Výukové metody
Výuka je ralizována formou přednášky s prezentací v Powerpointu. Důraz je kladen na porozumění mechanismům a souvislostem. Studenti jsou často dotazováni na aktuálně probírané téma. Jsou podporováni v tom, aby sami kladli dotazy a byli v interakci s vyučujícím.
Metody hodnocení
Návštěva přednášek není povinná, ale silně doporučená pro porozumnění probíraným tématům Během výuky jsou studenti ústně dotazování na již probrané učivo. Závěrečné hodnocení (na konci semestru) je provedno formou písemné zkoušky. Nejedná se o test jedné volby, ale o 50 otázek, z nichž řada vyžaduje popis, vysvětlení či schéma dotazovaného problému. Otázky mají různou bodovou hodnotu 1 - 3 dle obtížnosti. Celkový součet bodů je 100. K úspěšnému zvládnutí je potřeba dosáhnout alespoň 30 bodů.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.recetox.muni.cz
RNDr. Jakub Hofman, PhD.; RECETOX, Faculty of Science, Masaryk University; Kamenice 126/3; 625 00 Brno; Czech Republic; Phone: +420 547 121 407; Mobil: +420 723 539 571; Fax: +420 547 121 431; E-mail: hofman@recetox.muni.cz; http://www.recetox.muni.cz/
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.