PřF:GS141 Kvartérní geologie - Informace o předmětu

GS141 Kvartérní geologie a karsologie (SZk)

Rozsah

0/0. 0 kr. Ukončení: -.

Vyučující

doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. (přednášející)
prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc. (náhr. zkoušející)

Garance

doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 22 mateřských oborů, zobrazit

Osnova

• 1. Nejstarší studené výkyvy – základní charakteristika kvartéru; předpleistocenní chladné klimatické výkyvy – doklady z oblasti Antarktidy; trvání kvartéru, typová lokalita počátku pleistocénu; příčiny klimatických změn (astronomická teorie, doplňkové faktory); příklady nejstarších sprašových odkryvů. 2. Přírodní prostředí v kvartéru – přehled chladných (glaciálních) výkyvů v oblasti Evropy, rozsah kontinentálního zalednění v průběhu kvartéru, vliv klimatických výkyvů na její vývoj říční sítě; rozsah pleistocenního zalednění na území ČR; kvartérní klimatický cyklus a jeho fáze; kvartérní podnebné výkyvy I., II. a III. řádu a jejich příklady; vývoj kvartérní flóry – hranice pliocén/pleistocén, obecně vývoj flóry v období interglaciálů a glaciálů. 3. Pleistocenní fauna Evropy – vývoj Evropské fauny savců koncem pliocénu a na počátku pleistocénu, event Equus-Mammuthus a event Wolf, vývoj fauny savců v období pleistocénu, příklady; klimatické indikátory; příklad typického interglaciálního a glaciálního faunistického společenstva. 4. Přehled genetických typů kvartérních sedimentů a jejich charakteristika a výskyt I – glacigenní sedimenty, horizontální a vertikální členění oblasti pevninského ledovcového systému; tilly – jejich charakteristika, vznik a dělení – primární tilly a jejich rozdělení, sekundální tilly a jejich rozdělení; glacifluviální sedimenty; glacilakustrinní sedimenty. 5. Přehled genetických typů kvartérních sedimentů a jejich charakteristika a výskyt II – eolické sedimenty – spraše, sprašové série, váté písky; svahové (koluviální) sedimenty; aluviální sedimenty – aluviální kužely a fluviální sedimenty, základní geomorfologické pojmy – niva, jesep, agradační val, rozlivy; limnické sedimenty; bažinné a rašelinné sedimenty; sedimenty pramenů a pramenných potoků; jeskynní sedimenty. 6. Periglaciální procesy a tvary reliéfu – definice periglaciální oblasti; permafrost, definice a dělení, doklady existence permafrostu, výskyt permafrostu; kryogenní struktury – postkryogenní textury, mrazové klíny, jejich vznik, rozdělení a výskyt u nás; kryosegregační struktury – jejich rozdělení a příklady z našeho území; kryoturbace. 7. Ledovcové tvary reliéfu a jejich charakteristika – moréna, kam, kamová terasa, kopečková moréna, mrtvý led, oblík, trog, drumlin, nunatak; glaciální abraze a její příklady; ledovcové souvky – definice, rozdělení, význam. 8. Datování kvartérních sedimentů – přehled základních metod a jejich využití dle časového dosahu – radiometrické metody, dendrochronologie, varvová chronologie, paleomagnetismus, izotopy kyslíku (OIS křivka) 9. Stratigrafické škály v pleistocénu a holocénu – současná pozice pleistocénu a holocénu v rámci chronostratigrafického členění; globální chronostratigrafické členění kvartéru; regionální chronostatigrafické členění kvartéru - členění pleistocénu v oblasti kontinentálního zalednění (severozápadní Evropa) a alpského (horského) zalednění, klimatický vývoj; stratigrafie holocénu a klimatický vývoj v holocénu. 10. Biostratigrafie pleistocénu – podstata biostratigrafie a její využití v kvartéru; biostratigrafie oblasti jihozápadní Evropy – villafrank (rozdělení + příklady jednotek) a galer; biostratigrafie oblasti východní Evropy. 11. Přírodní prostředí v eemu a posledním glaciálu, význačné lokality – trvání eemského interglaciálu, vegetační charakteritika; příklady lokalit s eemskými sedimenty ze zahraničí a od nás; klimatická charakteristika posledního (viselského) glaciálu – interstadiály posledního glaciálu a jejich obecná charakteristika; význačné lokality posledního glaciálu. Karsologie 1. LITOLOGIE KRASOVÝCH OBLASTÍ Krasové horniny • karbonáty o kalcit o aragonit o dolomit • evapority o sádrovec o anhydrit o halit • kvarcity Typy a subtypy krasu 2. VÝVOJ KRASU, VZNIK JESKYNÍ Důsledky krasovění Pozitivní a negativní reliéfy Povrch krasu Jeskyně Výplně jeskyní 3. JESKYNNÍ VÝPLNĚ Jeskynní sedimenty • alochtonní • autochtonní Speleotémy Geochemie Geochronologie Paleorekonstrukce 4. KRASOVÁ HYDROGEOLOGIE Charakter krasového prostředí Hydrogeologické zóny Bilance, využití krasových vod Metody výzkumu 5. GEOCHEMIE INTERAKCE Calcit-CO2-H2O Systém CO2-H2O Distribuce karbonátových složek Rozpouštění karbonátů Index nasycení Růst speleotém Role CO2 6. HYDROGEOCHEMIE SKAPOVÝCH VOD vertikálně a horizontálně cirkulující vody Krasové vody Skapové vody Složení Index nasycení Vývoj Vliv na krasové procesy 7. KRASOVÉ PŮDY Reziduum po rozpouštění karbonátů Typy krasových půd Geochemie a mineralogie krasových půd Huminové látky Acidobazické reakce půd 8. PŮDNÍ A JESKYNNÍ ATMOSFÉRA Oxid uhličitý Vodní pára Radon Role plynů při • krasových procesech • kulturním využití krasu 9. MIKROKLIMATOLOGIE JESKYNÍ Mikroklimatické parametry • teplota • vlhkost • koncentrace plynů • aerosoly Ventilace jeskyně Závislost na venkovních a sezónních podmínkách Ovlivnění krasových procesů 10. JESKYNNÍ AEROSOLY speleoterapie morfologie částic chování vnější vlivy speleoterapie 11. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY Destrukce speleotém • Koroze • Lámání a padání brček • Lampenflora • Huminové látky Antropogenní vlivy Ochrana krasového prostředí 12. ANTROPOGENNÍ PODZEMNÍ PROSTORY, SPELEOTÉMY, MECHANISMY betonové konstrukce • stalaktity • jeskynní perly • mechanismy • analogie

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.

• Statistika zápisu (podzim 2010, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2010/GS141