C5982 Organická chemie v archeologii, ochraně sbírkových fondů a muzeologii

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011 - akreditace

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
2/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Ing. Lubomír Prokeš, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc.
Ústav chemie – Chemická sekce – Přírodovědecká fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Přednáška pojednává o instrumentálních analytických metodách, určených pro analýzu organických látek a o látkách samotných. Studenti získají informace o typech látek, které se mohou vyskytovat v předmětech kulturního dědictví a při jejich konzervování nebo restaurování.
Osnova
  • 1.Orientační zkoušky (rozpustnost, plamenová zkouška, barevné testy).
  • INSTRUMENTÁLNÍ METODY 2.Termická analýza: TG, DTA, DSC.
  • 3.Spektrální metody: UV-VIS, FTIR a Ramanova spektrometrie a mikroskopie, fluorimetrie, NMR, hmotnostní spektrometrie (MS, pyMS, MS-MS, MALDI-TOF, DESI-MS, FAB-MS, AMS).
  • 4.Separační metody: extrakce (ultrazvuk, Soxhlet, mikrovlny), head space, destilace s vodní parou, chromatografie (PC, TLC, GC, HPLC, GPC, HPTLC) a elektroforéza (gelová elelektroforéza, CE).
  • 5. Derivatizační metody pro GC a LC. Spojení separačních a spektrálních metod: GC-MS, 2d GC-MS, GC-MS-MS, HT-GC-MS, pyrolýza (laserová mikropyrolýza) a thermochemolýza s GC-MS, GC-ir-MS; HPLC-MS.
  • 6.Imunochemické metody (RIA, FIA, ELISA), polyklonální a monoklonální protilátky, imunoelektroforéza.
  • 7.Elektrochemické metody: cyklická a square wave voltametrie
  • 8.Detekce kontaminace (skvalan, ftaláty), zpracování výsledků, kvantifikace.
  • ORGANICKÉ LÁTKY v ARCHEOLOGII 9.Proteiny Složení a struktura proteinů, klasifikace, fyzikální vlastnosti. Výskyt proteinů v archeologickém materiálu (maso, mléko, krev), využití proteinů ve výtvarném umění.
  • 10.DNA Struktura a fyzikální vlastnosti, druhy DNA (jaderná, mitochondriální), mikrobiální DNA, fosilní DNA, využití v archeologii a antropologii. Reakce DNA.
  • 11.Sacharidy, polysacharidy a lignin Rozdělení a nejvýznamnější druhy sacharidů. Výskyt sacharidů v přírodě, využití ve výtvarném umění.
  • 12.Lipidy Složení a struktura (glyceridy-MK+glycerol, steroly), živočišné a rostlinné (vysychavé a nevysychavé oleje) tuky, charakteristické mastné kyseliny. Výskyt v archeologickém materiálu, využití ve výtvarném umění, interakce mezi olejovými filmy a anorganickými pigmenty.
  • 13.Vosk, karnaubský vosk, ozokerit a ceresin. Výskyt v archeologickém materiálu, využití ve výtvarném umění.
  • 14.Uhlovodíky a pryskyřice Bitumen (sterany, terpany, aromatické uhlovodíky) – parafin a ceresin; grafit; uhlí, lignit, sapropelit (švartna), gagát – extrahovatelné látky. Diterpenoidní a triterpenoidní pryskyřice, Jantar, kalafuna, kopál; šelak a japonský lak. Polyisoprenoidy (kaučuk a gutaperča).
  • 15.Organické biomarkery Biomarkery v archeologii: fekální biomarkery,analýza sedimentů. Výskyt v archeologickém materiálu. Biomarkery v ochraně kulturního dědictví: bakteriální biomarkery. Exhalační usazeniny na kamenných objektech.
  • 16. Organická barviva Klasifikace barviv, chromofory; přírodní a syntetická barviva. Degradace pigmentů a degradační produkty. Hybridní materiály (mayská modř).
  • 17. Halogenované uhlovodíky Chlorované fenoly a kresoly (biocidy), DDT, HCH (insekticidy), výskyt v muzejních exponátech.
Literatura
  • Langenheim, J.H. Plant Resins. Chemistry, Evolution, Ecology and Ethnobotany. Timber Press, 2003.
  • Mills, J. S. – White, R. Organic Chemistry of Museum Objects. 2d ed., Butterworth-Heinemann, 1999.
  • Zelinger, J. – Heidingsfeld, V. – Kotlík, P. – Šimůnková, E. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. 2. vyd., Academia, 1987.
  • Stuart, B. H. Analytical Techniques in Materials Conservation. Wiley, 2007
  • Campbell Pedersen, M. Gems and Ornamental Materials of Organic Origin. Butterworth-Heinemann, 2003.
  • GOFFER, Zvi. Archaeological Chemistry. 2nd. Hoboken, NJ: John Wiley and Sons, 2007, 656 s. ISBN 978-0-471-25288-7. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
kolokvium
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2010 - akreditace, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024.